Stíny a mlha

Kdyby Franz Kafka napsal humoristický román, vypadal by dost možná právě jako Stíny a mlha. Ten nápad s honem na škrtiče je prostě bezvadný. Stejně jako hlavní hrdina nevíme od začátku do konce vlastně nic, jen občas se dozvíme, že vrah někoho odpravil, jindy zase, že do frakcí se štěpící honci se co nevidět možná začnou mordovat mezi sebou... Víc nic. V celém tom ponurém absurdním světě jsou jen dva ostrůvky jakési normálnosti – cirkus a bordel. Woody Allen (respektive jedna z postav) v závěru tvrdí, že člověk potřebuje k životu iluze. A pod to se můžu podepsat. (03.02.2014)

Filmy Woody Allena mě nikdy moc nebraly. Jsou většinou jaksi mimo realitu. Režisér si vytváří svůj vlastní svět s v tom se pohybují jeho hrdinové. Umělecky ty snímky nemusí být špatné, rovněž tak herecké výkony, ale z diváckého hlediska nic moc, i když si jeho filmy určitě najdou svojí diváckou obec. Otázka je, jak početnou. Ty dvě hvězdičky, které dávám neznamenají, že film je špatný. Spíš jde o to, že se můj vkus s režisérovým nějak minuly. Prostě se nepotkaly na spravném místě. (10.06.2012)

Kdysi na první zkouknutí mi tenhle film přišel jakýsi nedopečený, ale v průběhu let se k němu s chutí vracím jako do známého města, kde jsem prožil cosi milého. Nejspíš za to nemůže ani slušivý expresionistický kabátek, ani rafinovaná hra s detektivním motivem, který se postupně rozpouští do naprosté bezvýznamnosti (odtud možná ten můj prvotní pocit neuspokojeného očekávání), ani kafkovská rovina, jakkoli je to vše povedené, ale hlavně dvě klíčové scény – ta v bordelu s atmosférou domácího krbu, svérázně filosofujícími nevěstkami a neodolatelně sympatickým „mravním pádem“ Mii Farrow, a pak závěrečné lapání vraha magickými prostředky a Kleinmanovo rozhodování o další kariéře. Obojí má v sobě tolik zcela neintelektuální lidskosti a hravé radosti ze života, že by to jeden až do Woodyho neřek'. (28.06.2011)

Nebohý účetní Kleinman je proti své vůli vtažen do dobrodružství noci, která jako by byla importována z Londýna Jacka Rozparovače, či doktora Jekylla a pana Hyda. Po vizuální stránce naprosto dokonalý černobílý film je vyšperkovaný účastí výborných herců ve vedlejších rolích a pochopitelně také skvělou verbální i nonverbální komikou. Scéna chytání vraha, inscenovaná ve stylu cirkusového čísla, dává vzpomenout na Allenovy rané crazykomedie. (15.05.2007)

Až se budu muset jednou v noci rozhodnout, se kterou skupinou rozhádaných dobrovolníků půjdu lovit vraha, tak jim všem poklepu na čelo ostře nabroušenou sekerou a půjdu si zase lehnout. Na rozdíl ode mne je však Kleinman občansky odpovědný, odvážně vyrazil do šera splnit svůj utajený úkol a já musím konstatovat, že jeho mise je natolik absurdní, až je zábavná. Zejména mne pobavily ty narážky na církevní hodnostáře, kteří v touze po moci a majetku uplatňují vlastní právní názor na některá právní ustanovení Bible. (14.10.2014)