Režie:
Emir KusturicaScénář:
Gordan MihičKamera:
Thierry ArbogastHrají:
Bajram Severdžan, Zabit Memedov, Branka Katič, Srdjan Todorovič, Florijan Ajdini, Sabri Sulejmani, Ljubica Adžović, Jašar Destani, Stojan Sotirov (více)Obsahy(1)
Staříci Grga a Zaria jsou přátelé od nepaměti. Čtvrt století se neviděli. O to víc se těší na setkání, které se však odehraje za velmi pohnutých událostí, kterým jiné - neméně pohnuté události - předcházejí... Zariův Matko potřebuje nutně peníze a tak se obrátí na cikánského kmotra Grgu se lží, že Zaria je po smrti, a ten mu je půjčí. Brzy se však ukáže, že dluh nemůže vrátit a tak se má vykoupit sňatkem s liliputánkou Beruškou. I když se ani jednomu do takového manželství nechce, nastává den svatby. Svatby neobvyklé, bouřlivé, při které každý z aktérů tohoto temperamentního a humorného vyprávění naplní svůj osud. Na filmu není důležitý ani tak samotný příběh, jako jeho až neskutečné postavy, které se ocitají v nepřetržitém toku událostí, myšlenek, představ, lidských citů a bujarého veselí, plynoucích v neutuchajícím rytmu obrazů a umocněných strhující hudbou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (526)
Spolu s "Otcem na služební cestě" asi jediný Kusturicův film, který mám bez výhrad ráda a mýma očima nejlepší z jeho poválečné tvorby. Film vykazuje řadu výrazných prvků jeho uměleckého stylu, především multikulturních motivů, obdiv filmového vidění Petroviće a Felliniho, množství tematických autocitací předchozí tvorby a intertextových odkazů na evropskou poválečnou literaturu s filozofií ztracené generace. Suverénní svět cikánů na Dunaji jako karnevalové panoptikum svérázných figurek je uvěřitelná moderní pohádka a voní láskou k lidem a k životu, což ve snaze zaujmout formou postrádám u ostatních jeho poválečných filmů. ()
Tsunami emotivní živelnosti za rytmu balkánské dechovky v podobě, ve které jí umí zachytit snad jen Kustorica, a se špetkou magického realismu navrh. K tomu navíc prase trpělivě spásající traband. No řekněte, může něco takového již z principu být špatné? Bohužel ani zde se to neobešlo bez chyb. Od nejvyšší mety sráží film půlhodinovka od počátku svatby. Tam se to na můj vkus zvrhne v až příliš crazy ulítlou záležitost. Film jako takový z vás sice rychle vyprchá, ale energie, kterou vás nabije, tak ta jen tak ne. A to se počítá, jelikož právě to je znakem velkých filmových počinů. "PIT-Bull! Teriéééér...!" ()
Tak jsem se poprvé dostal ke Kusturicovi, a jsem poměrně zklamaný. Je to v podstatě ale asi film na způsob "Dědictví". Tyhle rádoby srandy z vesnice mi nikdy nijak k srdci nepřirostli a ač proti cikánům vůbec nic nemám, tak ani ten příběh mě nijak ničím neohromil a nedostal, a způsob jejich života mi není blízký. Myslím si však, že tady bude spíše problém ve mně, než v tom, že by se tu čtyři a půl tisíce lidí mýlilo. Jsou prostě filmy, které mi nic neřeknou i když jsou možná kvalitní, a tohle je jeden z nich. Skoro jsem se nesmál, nebylo mi nikoho líto, nebál jsem se... Cituprázdný film, který neobohatí člověka ani zajímavou myšlenkou. Pokud ale toužíte zcela vypnout a poslechnout si spoustu velice obscénních dialogů, asi bych snad i tento film mohl doporučit. Já už se k němu ale s největší pravděpodobností nevrátím. ()
Tenhle film mám připravený ke shlédnutí několik let a pořád jsem to odkládala, protože mi přišlo, že to prostě nebude můj šálek kávy .... a musím říct, že dívat se na to sama doma, tak tomu dám 3* a budu si říkat, co na týhle ujetárně všichni vidí.... jenže napsal kolega, jestli si neuděláme movie večer v zasedačce ... a tak se nás tam sešlo šest ... dopila se půlka flašky Jacka, dopila se flaška Jamesena, tři flašky Prosecca, jedna flaška vína a skoro cela flaška Bechera... snědli se dva sáčky lehce připáleného popcornu... a já se výtečně bavila... zapíjeli jsme společně s Grgou i Dadanem, vlastně nakonec s každým... hlášky jsme si opakovali... a říkali si "to je jako na našich akcích" ... domlouvali jsme se, jak secvičíme scénky... a já si nedokážu momentálně představit lepší film na společné chlastací promítání... nutno podotknout, že ta srbochorvatština je luxusní, hlavně žádný dabing! Ten jazyk snad pro tenhle film vymysleli, ta atmosféra, ta lovestory, ta komedie... je to taková blbost až je to geniální. ... kolega má neuvěřitelný okno, ale já si pamatuju, jak zvracel na dveře velvyslanectví Spolkové republiky Německo a natáčeli ho u toho bezpečnostní kamery... :) ()
Tak tohle byla pekne vostra jizda. Sice chvilku trva, nez se film poradne rozjede, ale je to tim, ze se nejdriv musi udelat nejaka zakladni zapletka, z ktery se bude vychazet. Ale zhruba po pul hodine se to rozjede silenym tempem, ktery nepovoli az do konce. Nejdriv sem mel obavy, aby mi nevadily herci - neherci, ale ty proste nemeli chybu. Vsichni hrali bezchybne, ale trosku nad ne vycnivala Branka Katic a Sabri Sulejmani se svejma ultra cool brejlema a vostrym vozikem. A pak tu je naprosto dokonalej Srdjan Todorovic, takovyhleho krutaka sem uz dlouho nevidel. Pribeh se sice z vetsi casti toci okolo svatby a uz od zacatku mi bylo jasny, kdo si koho vezme, ale presto je perfektne propracovanej a narvanej vybornejma forama. A do toho vseho hraje netradicni, ale zajimava a pekna hudba. A kdyz zacla hrat pisnicka Pitbull, tak sem z toho nemoh. Kusturica je zkratka dobrej. ()
Galerie (21)
Photo © October Films
Zajímavosti (11)
- Jedná se o první snímek, k němuž si režisér Emir Kusturica zajistil hudbu sám se svou domovskou kapelou The No Smoking Orchestra. (Gabrielle)
- Film, ktorý tak s obľubou pozerá a cituje Grga Pitič (Sabri Sulejmani), je Casablanca (1942). (toi-toi)
- Po komerčnom neúspechu Arizona Dream (1993) a protichodných recenziách na Underground (1995) Kusturica oznámil svoj odchod z filmovej tvorby, len čo mal 41 rokov. Čoskoro zmenil názor a začal pracovať na dokumente o cigánskej hudbe, predbežne nazvanom "Musika Akrobatika", ktorý sa postupne pretavil do tohto filmu. (MTManiak)
Reklama