Frasier

Neuveriteľný seriál. Neviem či ešte podobný uvidím. Inteligentný humor, ktorý je dosť často založený na dvojzmysloch a vzájomnom nepochopení sa. Všetky tie psychiatrické úvahy alebo snobské priority a debaty dvoch bratov Frasiera a Nilesa o operách, víne, vyššej spoločnosti, na ktoré má ich otec Martin vlastný názor, mi budú veľmi chýbať. Zdarne týmto trom sekunduje príjemná fyzioterapeutka z Manchestru Daphne, Frasierová produkčná Roz alebo super extra úžasný pes Eddie. U tohto Jack Russela mám pocit, akoby chápal úplne všetko. Až sa čudujem, že im neišiel sem-tam nakúpiť alebo, že nevaril :) Po nejakej dobe si to určite pozriem ešte raz. Najlepší seriál, aký som doteraz videl :) (04.07.2012)

Frasier nie je nič iné ako historický seriál a každý nový seriál čo víde má čo robiť aby sa mu vyrovnal. Síce má len 78% ale to nemení nič na tom že Kelsey Grammer žil postavou Frasiera 20 rokov, z toho 11 v tomto seriály. Dala som si tu námahu a pozrela som si všetkých 11 sérii do poslednej epizódy. Nenútený, spontánny a úprimný humor ktorému som prišla na chuť ja aj moja rodina. :) Je to hudbou pre moje uši keď počujem z vedľajšej izby ako sa moji rodičia na Frasierovi smejú. Tento seriál ako jediný v histórii bol takmer každý rok svojho vysielania nominovaný na cenu Emmy, ako aj sám Grammer a David Pierce. A musím spomenúť psíka Moosa alias Eddieho, pes-herec ktorý ma všade založenú vlastnú filmografiu, R.I.P. dožil sa krásnych 15 rokov. 5* a obľúbený seriál nesmie chýbať. :) (07.04.2012)

Frasier má všetko, čo by mal dobrý sitcom mať. Inteligentný humor, skvelé postavy, obrovské množstvo vtipných scén a geniálne hlášky. Na kvalite mu pridáva aj úžasný slovenský dabing, ktorý je zrejme najlepší aký som v nejakom seriáli počul. Všetky série som už videl niekoľkokrát a aj napriek tomu ma ho baví pozerať stále dookola. Jeden z mojich najobľúbenejších seriálov, ktorý ma nikdy neomrzí. (04.09.2011)

Toto je asi prvý americký sitcom, ktorý som ochotná reálne zakceptovať. Typ humoru medzi pôžitkárskymi bratmi psychiatrami je naozaj vysoko intelektuálny a nesnaží sa ním len byť, ako je to u tuctov ďalších z dielne amíkov. Škoda len, že je to také rozťahané, no v tomto prípade to znamená viac zábavy, bez obmedzených a nezmyselných dialógov. A obrovské plus pre skutočne vydarený slovenský dabing. (25.06.2013)

Dobu, kdy jsem poprvé viděla Frasiera, si pamatuji dodnes. Psal se červenec 2001 a mé desetileté já při přepínání programů náhodou narazilo na jakýsi seriál o lehce snobském psychiatrovi ze Seattlu. Ještě toho večera jsem se do Frasiera zamilovala a ještě toho večera začal i můj nekonečný boj s ostatními rodinnými příslušníky, kteří by náhodou v době, kdy v televizi Frasier běžel, chtěli sledovat cokoliv jiného. Tato úchylka mi vydržela po mnoho dalších letních nocí a táhne se vlastně až dodnes, byť se v době, kdy tento komentář přepisuju, píše již rok 2011 a první cifru mého věku nahradila dvojka. Proč však Frasiera tak zbožňuju, pro mě za ty roky zůstalo vždy částečně záhadou. Komediální seriály mě nikdy nebavily; dokonce i Přátelé nebo Simpsonovi mě minuli bez zájmu. Ze všech sitcomů, které mi kdy prošly rukama, si tak jen Frasiera pouštím sama s radostí. Možná to tedy není jen humor, čím je pro mě Frasier tak speciální. Možná za to může i fakt, že pro mě tento seriál vyniká svou pozoruhodnou lidskostí. Zapomeňte na všechny trapasy hlavního hrdiny; i když se při sledování směju od začátku do konce, ta uvěřitelnost všech postav a situací je zvláštně podmanivá. Ano, do vrstvy obyvatel, jejíž největší frustrací je křeslo neladící se zbytkem interiéru, asi většina diváků patřit nebude, ale nic to nemění na tom, že jsem v Kelseym Grammerovi na rozdíl od herců v jiných komediálních seriálech nikdy neviděla jen herce hrajícího svou výstřední roli, ale skutečnou postavu. Zatímco většina sitcomů zkrátka vsází na efektní, vyhrocené postavičky, kterým za dva roky dojde šťáva, Frasier nabízí jistou nadčasovost, příběh, mentální vývoj i rozvoj, radost i smutek. Není proto s podivem, že Kelsey svého hrdinu vydržel hrát soustavně více jak dvacet let (déle než kdy jaký jiný herec hrál jinou roli) a přitom měl stále co nabídnout. Dr Frasier Crane je v mých očích jednoduše jedna z toho mála postav, které jsou věčné, a kdyby se Grammer v sedmdesáti rozhodl natočit ještě jednu řadu, mohla by i ta pod vedením správných scénáristů dopadnout na výbornou. Málokterý seriál mě za srdce chytl jako tento. "Goodnight, Seattle, we love you!" (30.01.2006)