Hamlet

Už som si istá, že miznú hodnotenia :-( Hamleta (aj Branaghovho Frankensteina z 1996) som videla a určite hodnotila. Kto by zabudol na tak bravúrne spracovaného Shakespeara, keď si na jeho dielo nijako extra nepotrpí. Je to úmorná téma a je to vražedne dlhé, a predsa ma Hamlet nikdy tak nebavil ako tu. (30.10.2018)

Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo, ale... hodně mě rušilo prostředí - kulisy, kostýmy a devatenácté století vůbec (spíš bych čekala, že na scénu vstoupí Oněgin než Hamlet). Film neměl temnou a ponurou atmosféru Olivierova filmu z roku 1948, která pro mě zatím zůstává nepřekonaná. Bohatě mi u téhle verze stačí poloviční stopáž. Čtyřhodinovou bych rozhodně nezvládla. (18.02.2012)

Za zaver hviezdička, inak mi Hamlet prišiel zložitý hlavne vo vyjadrovaní a nudnejsie dialógy mi nesedeli. Ale záverečný boj hamleta bol parádny aj samotný zaver ako som už spomenul. Prekvapila aj herečka z titanicu. Videl som skrátenú verziu a asi je to aj dobre, lebo dlhšiu by som asi nezvládol, ale tak legendárny Shakespeare a na odporučenie jednej osoby som si film chcel pozrieť, mám ale taký dojem že Rómeo a Júlia je od Williama o dosť lepší príbeh. S odretými ušami, byť či nebyť... 4* (08.01.2019)

Emoce, Síla, Tragédie. Hamletův příběh mě vždy přitahoval. Několikrát jsem se do tohoto kolosu během posledních let neúspěšně pustil - toto byl třetí nebo snad čtvrtý pokus, ale teprve teď jsem měl tu pravou náladu. Nejdřív jsem si chtěl Hamleta přečíst kvůli maturitě, ale elektronicky mě tragédii nudilo číst, tak jsem si pustil skvělou audio dramatizaci (Jan Šťastný, Jiří Štěpnička), ale tak nějak jsem pořád tápal ve tmě, co si o dánském princi myslet, koneckonců to bylo určeno pro divadlo, jako hra, tak jsem tedy zaostřil na filmové adaptace a nejvíc se mi od pohledu vždy líbila právě ta Branaghova, ač se svou stylizací dost odlišuje od klasického pojetí Hamleta, coby středověkého příběhu. Hlavním problémem mé neschopnosti sledovat tento film však byl jazyk, klasická angličtina je lehce zvládnutelná, jenže ta "shakespearovština" bez titulků je zkrátka velmi komplexní, o něčem jiném, ještě navíc když film má čtyři hodiny. Branaghův Hamlet je vše, co ve filmařině hledám, dokonale fungující příběh, dialogy a monology postav podřízené (obdobně jako u Dostojevského) afektovaným projevům, přehnaným projevům, emocionálním, které ukazují postavy takové, jaké jsou, ne takové, jak chtějí být viděny, což jsem zjistil po přečtení Bratří Karamazových, mě nesmírně láká, nebýt další chladná flegmatická tupá loutka, co dělá "Hmm". Emoce, emoce, emoce, živí duši, vizuální orgie i bez vizuálních efektů, tragičnost, kterou nádherně podkresluje hudba, oh, no zkrátka nádhera. A sám Branagh si Hamleta střihl tak perfektně a skvostně, tak magnetizujícím dojmem, že jsem si skoro říkal, jestli nepřekoná svého Jindřicha V. Na pomoc Keneth přizval plejádu známých hereckých veteránů, ale ze všech mi v mysli utkvěla nejvíc Kate Winslet v roli Ofélie. Celé mi to připomnělo Občana Kanea a 2001, filmy, které jdou svou genialitou až za hranice mého chápaní a schopnosti je docenit tak, jak zasluhují. U Hamleta je rozdíl v tom, že se dá krásně číst, ale je odvyprávěn tak úchvatným vizuálem, že mě omráčil. (13.10.2012)

Pojmem "mistrovské dílo" šetřím, ale tady ho zkrátka použít musím. Kenneth Branagh udělal z Shakespearovy hry, která mi vždycky připadala až nechutně rozvláčná, naprosto strhující podívanou. Čtyři hodiny sice jako voda neutekly, ale za to jsem byl rád - byly to totiž úchvatně zrežírované a zahrané čtyři hodiny. Ta herecká sestava, ta lehkost a přirozenost, s jakou všichni pronášeli původní text aniž by působili jakkoliv nepatřičně! Obdivuhodné. A vyzdvihnout si samozřejmě zaslouží i hudba Patricka Doyla. Prosím, filmoví distributoři, vydejte už konečně i ty zbylé Branaghovy Shakespeary! (15.11.2012)