Hard Boiled

"S jednou pistolí jsi superman... a se dvěma bůh?" Poté, co se na jeho hlavu snesla kritika zato, že ve svých filmech oslavuje gangstery, se John Woo rozhodl věnovat jeden pro změnu policistům a světlo světa spatřila jeho monumentální hongkongská labutí píseň o zradě, pomstě a chlapském přátelství rodícím se v dešti kulek a v potocích krve. Ačkoliv oplývá správnou wooovskou fatální atmosférou, zběsilou, nadměrně brutální akcí (bodycount: 230) a sehranými charizmatickými střelci Chow Yun-Fatem a Tony Leungem, neučarovala mi tak jako podstatně méně akční, ale zato krásně melancholická Kulka v hlavě. Nebo Killer. (01.07.2006)

Na Hard Boiled je nejlepší to, že už první přestřelka hravě překonává plány ostatních akčních filmů a prakticky se vůbec nezastaví. Filmu dominují cca 4 větší akční sekvence, které jsou střídány jednohubkami v podobě nájemné vraždy, či vyčištění pár svědků. Všechno by to bylo působivé, nebýt druhé poloviny filmu (zvláště pak poslední půlhodiny) odehrávající se v nemocnici. Ta je opravdu špičkou nápaditosti akčních scén a totálně dynamická akce střídá další, která je zabalena do dalších dvou a ty jsou překonány ještě pár akcemi. Woo na úplném vrcholu své tvorby musel snad rok neustále líbat múzy, protože kdo TOHLE natočí, fakt není odsud. V rámci žánru i slušný scénář a výborná hudba. [Přesná stopáž: 128 min] (16.06.2007)

Jednoduchý příběh, který však nijak neurazí, se postará o vedlejší kulisu a do popředí se na celé 2 hodiny dostává naprosto megalomanská akce, která nemá obdoby. Konečně se neřeší morálka, krev stříká všemi směry, padouši i civilisté padají po desítkách, každý, komu koluje krev v žilách přispěje svou troškou červené tekutiny "do mlýna", vše co může explodovat, exploduje a co nemůže, je aspoň rozstříleno na cedník. Bohužel se neřeší ani realističnost, hlavní hrdina nemůže zemřít, zvládne zabít sto(vky) gangsterů a pak se ještě s dítětem v náručí tarzanovsky zhoupne na kabelu vedoucím elektrický proud... Akce v Hard Boiled nemůže být zapomenuta, John Woo ji natočil skvěle a jeho specifický styl se nedá k jiným filmům přirovnat, jenže bez napětí a hlubšího dopadu sklouzává Hard Boiled k povrchní střílečce. 8/10 (21.06.2008)

Bouchaná tequila, párátka, mimino v náručí, stovky zničených kachliček a tisíce vystřílených nábojů. Do nejmenšího detailu perfektní práce jak Johna Woo, tak Fata i všech ostatních zůčastněných. Co za ódu na akci tady Woo předvádí je neuvěřitelné nejen v jeho kinematografii. Obvzláště bratru hodinové finále v nemocnici je nenapodobitelná podívaná. Pokud jste zvyklí na politicky korektní americkou produkci, tak vás asi překvapí masové střílení civilistů či brutální akce, která je přeplněna typickými vizuálními gryfy Johna Woo. U jeho snímků často bývá akční složka pouze záštitou pro drama dvou můžů a zde tomu není jinak, byť přeci jen tady je trošku tento motiv zatlačen do pozadí. Dokonce i scény s dětmi, které by jinde byly prvoplánově laciné jsou zvládnuty na jedničku. Celý film se obejde bez humorné složky, s čestnou výjimkou dvou "jakžtakž" hlášek v samotném závěru. Jediný zápor na této filmové nábojnici je na můj vkus až příůiš rušící hudba. Jeden z vrcholů "pistolkového Hong Kongu". (25.04.2005)

Hard Boiled - více prázdných nábojnic, více zdemolovaného prostředí, více mrtvých, více stylu (baletu), více humoru, akce technicky i choreograficky vybroušená k dokonalosti, zato méně emocí, postavy i příběh spíše triviální (coby pouhé katalyzátory a kulisa pro inferno století). Bonusy: párátko, smrt v knihovně, záchrana mimina, Tony Leung Chiu Wai. // Killer - více emocí, více holubic, více symboliky, ambicióznější scénář a tedy i komplikovanější a osudovější příběh, nesrovnatelně propracovanější postavy, akce sice ještě trochu neučesaná a bodycount poloviční, ale zato je rozumně distribuována v průběhu celého filmu a závěrečný showdown v kostele se vyrovná legendárnosti pozdějšího nemocničního masakru z HB. Bonusy: nesmrtelná postava vznešeného zabijáka, nesmrtelná postava vznešeného zabijáka, Mickey Mouse. Výsledek klání: Hard Boiled je sice fenomén, který nemá ve světě hardcore akce (kde není místo pro digitální lifting) obdoby a pochybuji, že bude někdy překonán, ale upřímně... srdcovkou a vrcholem Johnova umění pro mne zůstává Killer. A to navzdory skutečnosti, že z HB jsem "natvrdo" (:)) ještě dnes, druhý den od projekce. P.S Omlouvám se všem, kterým přijde povrchní koncipovat komentář jako srovnávačku mezi dvěma určitými snímky, ale každý kdo tato geniální díla viděl mi jistě dá za pravdu, že je to "akce" nevyhnutelná a jistě i logická. (07.04.2009)