Nevyzpytatelné cesty Boží

Při vší úctě ke snaze tvůrců...tohle je hodně přeceňovaný film. Mysteriózní na něm je snad jen to, jak se podařilo přimět tolik lidí obdivně achachat. Atraktivní prostředí ústavu pro psychouše, atraktivní look i Bárbara...chápu, že jakýkoliv neblbý příběh, je pro mnohé už jen bonus navíc. Pokud má ale člověk nakoukáno a nenechá se okouzlit vnějškem, tak vidí jen trochu zamotaný thriller s kriminální zápletkou. A dodám zbytečně dlouhý thriller. Přitom premisa je jednoduchá. Buď Alice lže a je nemocná, nebo nelže a je oběť podvodu. Jiné možnosti nejsou a nejde o spoiler. Takto jsou prostě karty rozdány už od začátku. Zbývající porce minut, je jen působivé vodění si důvěřivého diváka, z rohu do kouta. Situace, kdy se někdo neprávem ocitne v blázinci, je poměrně vděčný námět, takže je trošku profláknutý a hlavně...vzniklo tolik dobrých věcí, že filmy jako Nevyzpytatelné cesty Boží, působí v takové konkurenci spíše průměrně. I když pominu tu nejslavnější klasiku s českou stopou, tak mnohem silnější dopad, na mě měl třeba Bál šílených žen. Ale popravdě...kdo viděl Asylum, tomu budou připadat poněkud fádnější i lepší kousky. Jiný žánr, je to nefér...ale je to tak. (28.12.2022)

Oriol Paulo ma tentokrát neohúril a to som si ho už chcel dať do top 10. Prekombinovaný, zložitý námet s očakávaným prekvapením na konci nepriniesol šok. Akosi sme to už niekde videli a kto má zmáknutý Prekliaty ostrov, určite vidí paralely a záver ho nemohol obariť. Treba oceniť, že režisér nechal na rozdiel od knižnej predlohy s jasným koncom ten záver otvorený, takže divák sa stále môže postaviť na jednu alebo druhú stranu. Vzbudil tým diskusiu a to bolo určite jeho cieľom. Ale, ako hovorím, to isté som už zažil pri Prekliatom ostrove. (12.12.2022)

Je to asi jasně nejslabší z Oriolovy tvorby, i tak ale pořád těžký nadprůměr. Jak to ten chlap jen dělá? Možná tím, že netočí 345 píčovin za dva roky, má čas na tvorbu zapamatovatelného spektáklu, ke kterému se člověk i po letech rád vrátí , jako já například nedávno ke Contratiempu, nebo Tělu. Což jsou podle mě top 50 filmy všech dob. Celý žážitek tak jako u ostatní tvorby umocní španělština a pečlivě vybraní herci, kde někteří z nich patří mezi Oriolovy oblíbence. Už se těším na další od toho mistra....................moje hodnocení = 7,5 z 10. (04.02.2023)

nový film Oriola Paula je po Contratiempo jeho další trefou do černého. Stopáž je sice opět přetažená a rozjezd je pomalejší, ale ve chvíli kdy se celý ten solidně promazaný stroj rozjede, letí velkou rychlostí kupředu a Paul si opět diváka celkem slušně vodí. V jednu chvíli už sem si říkal, že jsem jeho záměry prohlédl a lehce sem ho proklínal za kopírku Shutter Island (ke kterému má tenhle film velmi blízko), jenže tak jednoduché to divák mít nebude a jak už bývá Paulovým zvykem, dočká se ne jednoho, ne dvou, ale rovnou asi pěti různých zvratů a všechny opět dávají smysl a nepůsobí vyumělkovaně a tak že tu jsou jen aby tam prostě byly. Bárbara Lennie v hlavní roli výborná a i když jí zdatně sekunduje skoro komplet osazenstvo blázince, je to právě ona kdo si krade většinu filmu pro sebe...80% (12.12.2022)

[80%] Velmi zajímavý a tajemný španělský počin, který jsem si k vidění vybral náhodou. I přes dlouhou stopáž 155 min jsem se nenudil a vtáhlo mě to do děje. Ke konci je to možná už takové natahované, myslím tím to odhalování, kdo za co může a je-li hlavní ženská postava blázen nebo ne, ale přesto si nemůžu s ničím výraznějším stěžovat. I ty konkrétní scény s narušenými lidmi v psychiatrické léčebně byly působivé. Herecké obsazení je na tom též dobře. Možná, že bych ještě něco přidal, aby to bylo lepší, ale to asi kecám, lépe to asi dopadnout nemohlo. Někdy při správné náladě si to pustím ještě. Největším tahounem tohoto filmu byla rozhodně ta mnou zmíněná ústřední postava Alice, která i mě dokázala zmátnout. (23.12.2022)