Gone in the Night

Už ani nepamatuju kdy naposledy jsem viděl nějakej film ve kterým by hrála Winona Ryder. V jejích starších filmech jako třeba Drákula(1992), Čarodějky ze Salemu(1996), Vetřelec: Vzkříšení(1997) nebo Narušení(1999) se mí její herecký výkony líbily. U tohoto filmu to ale říct nemůžu. Tady na mě její herectví působilo tak nějak všelijak. Ale jejímu bratrovi(Eli Horowitz) pro něhož je film jak scénáristickou tak režisérskou prvotinou to asi stačilo. Vlastně si ani nemají co vyčítat. Hereckej výkon Winony Ryder mě sice neoslovil ale scénář je ještě větší průser. Za mě je to 90 minut nudy s(rádoby) šokujícím koncem. (17.12.2022)

Sexuální ani jiný comeback Winona Ryder neučinila. Tvůrčí dvojici Eli Horowitz a Matthew Derby musela udělat něco opravdu hrozného a za trest se proto musela nechat uvrtat do filmu, který není nikterak dobře zrežírovaný a napsaný. Winona už je v letech, šedivá je jistě až na prdeli, ovšem krycí barva, případně přimontované vlasy z ní dělají relativně mladici. A to nejhorší zjištění je, že není v herecké formě.  Ale ani se jí nedivím, to její mizerné herectví v podstatě reflektuje celý film. Začátek ještě vypadá jakžtakž nadějně. Ona a John Gallagher Jr.  jako její přítel přijíždějí k rezervované lesní chatě a ta je k jejich nemilému překvapení už obsazená velmi podivným párem - Owen Teague a Brianne Tju. A přítel nevysvětlitelně zmizí. Potud byl ještě film v pohodě. Výchozí zápletka nabízela, že se z toho vyklube napínavý až mysteriózně laděný thriller. Stopy mystéria sice při troše fantazie jsou přítomny, ovšem cokoliv napínavého a zajímavého se vůbec nekoná. Ale fakt absolutně nic zajímavého se neodehraje a celý film působí, jako kdyby jej opustil režisér, herci se režírovali sami a v nastalém zmatku se cosi jako scénář čmáralo na ubrousky od svačin. Pak se to dokolíbá k jakési pointě, která už ale vůbec nikoho nemůže zvednout ze židle, protože před ní je více jak hodina mrzce podaného obsahu, který nemá žádný extra moment a zapamatovatelnou scénu. A ptáte se jaké bylo finále? Finální část je úplné fiasko. Tedy nemuselo to tak být, ale opět se neudělalo nic proto, aby se film v závěru alespoň o trochu pozvedl. Winona Ryder tedy kvalitativně nepotěšila. 2/10 (20.08.2022)

Winona Ryder zní většině lidí určitě líp, než Winona Horowitz. A taky není aspoň tolik okatý, že hrajete ve filmu nějakýho svýho příbuznýho. Byl jsem na Winonu natěšenej, míval jsem ji kdysi rád a už dlouho jsem ji neviděl. A zaválela dobře, role na tělo. Takže taková lehce afektovaná lehká neurotička, moc se mi líbila. A nejenom Winona, i zápletka je skvělá. I forma je skvělá, rozdělení filmu na několik sekvencí, které se postupně propojují, mě fakt bavilo, až do finále se pořád dohadujete, jestli to nakonec bude thriller, nebo horror, nebo mysterák, nebo černá komedie, nebo co vlastně. No, od všeho asi ždibec. V závěru jsem se teda docela chechtal, ale jsem tak trochu magor, takže na komedii moc nesázejte. Kráva... Kdo tohle proboha vymejšlí... Praštěný Židi, kdo jinej. Výborná záležitost. (14.12.2022)

První polovina, no, skoro dvě třetiny, je tak civilní, až ubíjející. Chápu, že tvůrci chtěli, aby se divák dozvídal pravdu pomalu, ale i to se dá udělat napínavě. Ryderová hraje o sto šest, o tom žádná, jen chvílemi mně k mé hrůze připomínala (sic!) E. Holubovou. Jak ale došlo na zvrat, stala se z ní zcela jiná bytost. Nápad nebyl nijak převratný, avšak pro mysteriózní film dobrý. Trochu mě zamrzelo nevyužití lesních kulis, což se nabízelo. Briane Tju je neskutečná držka, snad proto jí tahle role sedla, O. Teague vypadal jako sjetej bezďák a D. Mulroney působil dojmem starého páprdy - ti ale bývaj nejhorší! Konec mne velmi potěšil, ano, měl logiku. Na víc než slabé 3* to ovšem nevytáhnul. (06.01.2023)

Na Winoně Ryder je pořád něco z toho, z čeho jsme byliv 90. letech hotoví, ale to je po hříchu to jediné dobré, co se dá o filmu napsat. Ne že by se na to nedalo dívat. Nejedná se sice o nic světoborného, ale když začne hlavní hrdinka postupně odkrývat důvody zmizení svého přítele, daří se režii vyvolat jakous takous zvědavost. Jenže pak přišlo finále. To vršení zvratů bylo jako zobání třešní. Taék víte, že by jste už neměli, protože vám pak bude blbě, ale ládujete je do sebe pořád. Závěrečná cca dvacetiminutovka tak byla bolením břicha a to, co po něm bezpodmínečně následuje. 25% (05.01.2023)