Elephant
Elephant
Režie:
Gus Van SantScénář:
Gus Van SantKamera:
Harris SavidesHrají:
Alex Frost, Eric Deulen, John Robinson, Matt Malloy, Jordan Taylor, Carrie Finklea, Nicole George, Elias McConnell, Timothy Bottoms, Ellis Williams (více)Obsahy(1)
Slunečný den v areálu americké střední školy. Kamera sleduje pár chlapců i děvčat, kteří se míjejí na trávníku, na hřišti, na nekonečných chodbách školní budovy. Všichni působí uvolněně, sebejistě, možná dospěleji než jejich rodiče. Mají jména - John, Alex, Eric, Carrie -, ale na nikom z nich nespočine kamera tak dlouho, aby kolem něj vyrostl příběh. Nic zdánlivě nenapovídá tomu, jakým hrůzným dramatem vyvrcholí den. Ostatně i ono drama je zachyceno jakoby z odstupu: žádný obraz paniky, žádné výkřiky zděšení, jen záblesk překvapení v očích těch, jež jejich dva spolužáci bez emocí kosí výstřely.
Gus Van Sant pojal drama, jež se odehrálo ve škole v Columbine jinak než Michael Moore ve svém oscarovém dokumentu. Víc než sociopolitické souvislosti ho zajímá, co asi se dělo v myslích těch slušných a kultivovaných mládenců, kteří se rozhodli dát světu za vyučenou povražděním nevinných lidí a skoncovat s vlastním životem. Nehledá vysvětlení, je si vědom, že řetěz příčin je složitý. Bajka praví, že každý slepec líčí slona podle části jeho těla, kterou ohmatal.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (237)
Počujem hudbu. Žalospevnú polyfóniu zloženú z krokov na chodbách, tlmených ozvien a vzdialených výkrikov. Nie, tento film skutočne nie je "o deťoch", tzn. o ich psychológii. Nie je žurnalistickým pohľadom na danú tému, nechce ponúkať "informácie", nie je "absyntovkou" a nie je dokonca ani psychologickou prózou. Je poéziou, je hudbou, je pietnou spomienkou. Tento film je o echu duší, ktoré sa ukrývajú v škole, v stenách, v laviciach. Pomalé jazdy kráčajúce za hrdinami sú hudobnými témami, najskôr roztrieštenými, neskôr spojenými do jednej miestnosti, do jedného mohutného hluku. Svojou rezistenciou voči potrebám rozprávania, svojim zotrvávaním na miestach, kde sa to celé odohralo, zábery simulujú stav "akoby tie steny mohli hovoriť" a tie steny aj skutočne hovoria, či skôr spievajú. Stačí sa len započúvať. A aj pohľad na ne sprítomňuje tragédiu ako nejaký krvavý pomník. Akoby sa po chodbách už prechádzali len nejakí duchovia. Každý záber sa potom napĺňa zlým tušením a tragikou. Spôsob rozprávania osudy postáv schválne prepája, neviaže sa na individualitu, ale na celú komunitu a nie je tak len nejakou "fintičkou", či postmodernou hrou (prirovnanie k Tarantinovi je vyslovene retardované). V podstate zobrazuje celú túto drastickú udalosť práve ako akúsi neuchopiteľnú udalosť naplnenú neuchopiteľnými emóciami, pretože aj sama smrť je neuchopiteľná, nieto ešte masová vražda. Tým pádom vidíme istú nezaceliteľnú ruptúru, či trhlinu, ktorá zastihla jednotlivcov, komunitu, mesto, národ (pozri pomník na ostrove Utoya). Elephant vlastne zo samotnej školy vytvára pomník spievajúci žalospev nad hrobom detí a sprítomňujúci túto udalosť ako udalosť. P.S. Priamu a priznanú inšpiráciu pre film hľadajte v Tarrovom Satanskom tangu. ()
Gus van Sant je profík. Určité režisérské kvality se mu v tomto filmu rozhodně upřít nedají. Neosobnost a podrobný rozbor dané nálady na škole zvládl na jedničku. Ona neosobnost je ale tak syrová a bez emocí, že je hodně těžké k filmu přistupovat jinak. Vše ostatně stojí a padá na samotném závěru, který je nad očekávání brutální. Nicméně neřekne vůbec nic o komkoliv na škole. Prostě suše ukazuje to, co se na škole dělo. Ale proč? Od toho je Michael Moore se svým dokumentem. ()
Elephant je natočen s chladným odstupem. Pár lidiček, jejichž osud bude za pár hodin zpečetěn, je nám představeno jménem a lehce naznačeno, co jsou zač, ale tím to končí. To je v pořádku, nestojím o citové vydírání a o připoutání k postavě, kterou mi záhy někdo zastřelí, k postavě, která je vzácná už tím, že je to prostě člověk. Odtažitost je ale dovedena až na samu hranici. Křik, hysterie, panika, cokoli emocionálního ze strany obětí či vrahů, jakýkoli přirozený akcent .... to vše asi považoval Gus van Sant za přiznání postoje nebo za slabost a nechtěl se namočit. ()
Jenom stručně budu film charakterizovat. Dramatický efekt ano, ale styl filmu je podán takovým zplošťujícím způsobem, že nevysvětluje ani nekomentuje. Mně tady chyběl alespoň nějaký zacílený psychologický rozbor, který by mohl vyvážit dějovou výstavbu. A některé scény jsou vypočteny jenom na efekt. Nejzřetelnější je to právě ve střelbě do lidí. ()
Gus Van Sant je prefíkaný. Vedel čo a a ako sfilmovať, aby vzbudil rozruch a vyvolal diskusie. Pritom jednak neprišiel po filmárskej stránke s ničím novým a druhak sa autorsky k ničomu nevyjadril. Ale aj tak dávam štyri hviezdy. Pretože mi pri jeho filme tuhla krv v žilách. ()
Reklama