Slon

Takhle extrémně studených a odtažitých filmů jsem moc nespatřil, Gus Van Sant zřejmě trpí absencí jakýchkoliv emocí nebo je minimálně ve svém filmu nijak neumí vyjádřit. Téměř celou hodinu se ve filmu nic výzamného neděje, Van Sant nám představí v nic neříkajících útržcích řadu studentů, natáčí s nimi záběry ve škole, kterou si povětšinou pořádně kvůli zvolenému zaostření ani neprohlédneme, sociální pozadí a bližší charakteristiky nám zůstávají utajeny, s výjimkou pár vesměs nepodstatných informací (např. že otec chlapce, který pár lidí zachrání před budovou, je alkoholik nebo že jeden z vrahů umí hrát na klavír a pod.) postavy pořádně vůbec nepoznáme, nemáme možnost poznat atmosféru školy... Film se tváří v dlouhých záběrech kamery sledující pohyb studentů jako hodně psychologický, ve skutečnosti však té psychologie nabízí jen pramálo. Rovněž se tváří jako téměř dokumentární, o to paradoxnější pointou teprve je, když si ve zdejších zajímavostech přečtete, že skutečnou událostí, kterou film zpracovává, je to pouze volně inspirováno a průběh masakru ani (homosexualní) identita vrahů se skutečností v tomto hraném rádoby dokumentu vůbec nekorespondují. Vše završuje místy otřesná kamera, kvůli níž ani v nejvypjatějších chvílích nevidíme do obličejů postav. Zajímavé téma, příšerné zpracování s promarněným potenciálem. BTW, proč se to vlastně jmenuje vůbec Slon? [25%] (30.12.2021)

Už druhý film od Santa, v němž je režisér spíš nezaujatým pozorovatelem události než jejím konstruktérem. A musím říct, že tato zdánlivě chladná a odtažitá metoda dokáže velmi solidně vyburcovat naše emoce a nechat nás prožít si přesně to, o co Gusovi šlo. Dlouhé jízdy kamery a snímání jednotlivých osudů, které se několikrát protnou, aby nakonec vyvrcholily v nevyhnutelné, počítačem inspirované vyvražďovačce na půde střední školy, zanechají diváka jako opařeného. Bravo pane Sant. Dokázal jste to již podruhé. Smůla pro vás, že nejdříve jsem viděl novější Paranoid Park, kde uplatňujete tutu metodu v pozměněné a možná důslednější a intimnější formě, a tudíž pro mě Elephant nebyl až takovým překvapením. Ale i tak jsou to sakra dobré čtyři hvězdičky, ne-li čyři a půl. (21.05.2010)

Sú filmy, ktoré nejdú z hlavy. Nepopísateľná emócia, ktorá sa nedá preniesť do textu..takže skúsim..a..snáď len toľko, že som bol počas sledovania Elephanta totálne zhypnotizovaný a po jeho skončení v niekoľkohodinovej akoby anestéze. Gus Van Sant ma prekvapil, nikdy predtým ani potom (a asi už ani nikdy) ma podobne nerozsekal. Brilantná ukážka režisérskeho minimalizmu. P.S. A Beethoven bol génius ! (09.08.2009)

Typický Gus Van Sant - silný námet, nanič spracovanie. Chápem, že sa tu snažil o akúsi neosobnosť a čo možno najpresnejšie vykreslenie (niečo na báze polodokumentu) týchto hrôzostrašných udalostí, ale čo je moc je moc. Absolútne nudné, nezáživné a čo je najhoršie, bez akejkoľvek možnosti aspoň minimálneho zblíženia sa s postavami. Príliš neosobné, sterilné a preto bola emotívna stránka niekde blízko nuly. Na túto tému poznám ďaleko lepšie spracovaný snímok - Polytechnika (2009), kto nevidel tak dajte radšej ten. 35/100 (11.10.2016)

Štyri roky po masakri na Columbine High School, režisérsky rebel Gus Van Sant, až by som povedal, že takmer dokumentárnym spôsobom zrekonštruoval tieto krvavé udalosti, keď precízna DP Harrisa Savidesa je zvyčajne nastavená na stabilizátor - STEADICAM, čo má jednak za následok aj to, že tým pádom vznikajú veľmi dlhé a stabilizované, neprerušované sekvencie, kedy kameraman neustále protagonistom tzv. „dýcha” priamo na chrbát, skrátka, je im ustavične v pätách, čím sa zvyšuje pocit stiesnenosti a autenticity, a k tomu je to spracované i z viacerých uhlov pohľadu jednej situácie, keď trebárs najprv uvidíte dve postavy, ako sa rozprávajú, že každá si pôjde potom svojou cestou, a to mám presne na mysli, že to i zvlášť uvidím, ale taktiež okolo nich prejde aj tretia postava, a i tej sa dostane rovnakej starostlivosti z pozície extra kvalitnej, sústredenej réžie, defacto, takýmto štýlom spoznávam väčšinu študentov školy, ktorých sa to bude bezprostredne týkať, ale taktiež sa dostávam i do zákulisia k hlavným aktérom beštiálneho, brutálneho besnenia, že dokonca ich sledujem aj z ich domácnosti, ako vstrebávajú „náučné dokumenty” , či aj totálnou absurditou je i to, že si prosto domov objednali balík, v ktorom sa skrýva, skúste dva krát hádať, čo v ňom bolo pekne zabalené ? Boli si všetkého dopredu vedomí, pretože si to obšírne naplánovali, diskutovali o tom, a v podstate vôbec neriešili, akú za sebou zanechajú spúšť... _ Ja som mal počas toho celého sledovania skutočnej, extrémne závažnej príhody, neuveriteľne a strašne nepríjemný, normálne až klaustrofobický pocit, pretože z toho areálu nebolo pre mnohé, potenciálne obete žiadneho úniku, alebo i také skrývanie sa v rôznych kútoch vzdelávacieho zariadenia vždy neznamenalo, že má dotyčný automatický vyhraté, lebo páchatelia disponovali s plne automatickými zbraňami, čím si jednoznačne zvyšovali svoje skóre, cieľ, ktorý si na začiatku stanovili ! (19.12.2019)