Sucho

Bohdan Sláma se vrací na vesnici, aby podal další zprávu z tamního života, jenže to se mu tentokrát daří tak z poloviny. Sucho je příliš obsáhlé, věnuje se velkému množství postav, přitom těmi nejzajímavějšími zůstávají otcové (a matka) rodin. Aktivismus dětí samozřejmě dává smysl, má jasné opodstatnění v tom, v čem vyrůstají, přesto mu nemuselo být věnováno tolik prostoru, vůbec když se právě postavy dětí nijak zásadně nevyvíjí, což hlavně v případě Míry zamrzí. Děda je tu pouze jako symbol doby, v pozadí dění zůstávají i Viktorovi ženy. Jinak je tomu u Josefa, Magdaléna Borová nejen že podává vůbec nejlepší výkon, ale je i tou nejzásadnější ve filmu, tou, se kterou je možné soucítit, rozumět jí. Podobně silnou roli má i Martin Pechlát, ale tam už ty motivace nejsou tak zřejmé, vůbec když chybí důvod zásadní změny jeho životního stylu... proč žije, jak žije. Klasicky výborná je kamera Diviše Marka, jízdy po vlnách Moravského Toskánska mají poetiku, zatímco tam, kde se řeší život, dokáže i kamera přitvrdit. 65% (19.02.2024)

Nejhorší film co jsem viděl minimálně za poslední tři roky. Od začátku do konce nekompromisní levičácká agitka za kterou by se nestyděli v padesátých letech. Takhle si představuji film jaký natočí režisér, který nikdy nevytáhl paty z města a myslí si že maso vzniká v Kauflandu. Úplně stejná je pak zřejmě i cílová skupina, pro kterou je film určen. Slámova představa venkova a zemědělských podniků vychází nejspíš z trilogie Slunce seno, což je mimo jiné oproti tomuhle absolutní masterpiece. Šílená hudba, šílené herecké výkony a absolutně bizarní scénář. (18.02.2024)

Slámův návrat na vrchol se úplně nekoná, přesto je jeho první film této dekády mnohem sympatičtější podívanou, než tomu bylo u jeho filmů za uplynou dekádu. Filmy málokterého lokálního tvůrce vypadají tak dobře, jak se tomu dá říct u Bohdana Slámy, potěší také zajímavé prostředí, které netěží pouze z moravské variace na italské Toskánsko a navzdory očekáváním nesází pouze na prvoplánovou moravskou variaci na Romea a Julii. Sláma nenatočil další Štěstí nebo Venkovského učitele, přeci jen ovšem ve formě Sucha dokazuje, že jde pořád o tvůrce, který by mohl v budoucích letech nadále minimálně příjemně překvapovat.... (14.02.2024)

Tento film není pro masy ani pro hlas lidu. V příběhu dvou naprosto rozdílných venkovských rodin je každá postava zcela mimo a svým způsobem zaslepený cvok. Takže to na sebe naráží každou vteřinu a všude. Sláma k těmto zaslepencům a buránkům přihodil ještě mladé evropské zachránce klimatu a bez jakéhokoliv soucitu nechal na divákovi, ať si s tím v hlavě pohraje. Výborní herci, záměrně většina neznámých. Kamera skvělá. A hlavní a nečekaná věc: Celý film byl neuvěřitelně silná a stupňující se DEPKA. Sláma vytvořil velmi silný film, bez snahy zalíbit se. (01.03.2024)

Slámův um je tam stále cítit, protože umí vystihnout atmosféru vesnice a nevypadá to jako Vinaři, či dokáže poměrně překvapit tím, že vnímá aktuální problémy světa ale každý film je vidět, že se mu ty scénáře rozpadají pod rukama. Sucho je dost nestálé. Má to záměrně komické postavy jako Polívka a jeho nechutně se projevující stařec na vozíku a Daniel, jehož nejednoznačný zdejší vládce půdy, touží hlavně po synově objetí, pak celkem vážnou linku kolem farmy naturálních Borové a Pechláta a do toho všeho je tam vsazena polokomická romance dvou aktivistů, kteří jsou taky velmi motivačně a chováním rozervaní a nelze si na ně udělat názor a to jen přispívá, že spíše působí nesnesitelně. Nemá to konsistentní tempo, mnoho načrtnutých motivů a rozhodnutí postav není dostatečně rozpracováno a občas bylo docela nevěrohodné, ale má to jakousi nepříjemnou atmosféru s dunivou ale trošku motivem oldschool hudbou a tradičně dobrou kameru Diviše Marka. Vzpomínky na lepší filmy Bohdana Slámy tu jsou, potěší, že jeho film se snaží něco říct, co dneska by nikdo neměl považovat za malichernost, jen je to nedopečené a dramaticky rozpadlé. 50% (15.02.2024)