Charing Cross Road č. 84

Starosvětská knihovnická romance skrze (objednávkové) dopisy spojila nejen několik rozdílných charakterů, ale také dvě 3000 mil vzdálené kultury. Nicméně popichující, přezíravý americký temperament Anne Bancroft mi (nejen k odměřeně distingovanému Anthonymu Hopkinsovi) zrovna neseděl a po dvou společensky turbulentních dekádách jakoby přestalo být o čem si psát, emoce větší než pobavené rozptýlení se tak v závěru spíše vytrácely. (06.04.2021)

I přesto, že ke knihám nemám moc blízko, spíše vůbec, tak mně tento nenápadný snímek zaujal. Což jsem se docela divila, jelikož životopisné filmy moc nemusím, ještě ke všemu když jsou natočené v takovém tmavém prostředí. Zpracování a nevinný humor dá se říct neznámého a u nás v ČR zapomenutého filmu, který možná ani nevyšel na světlo je fajn. Škoda, že se tady u nás lidé nezaměřují na filmy tohoto žánru, které mají svou jiskru a radši se dívají na Ordinaci v růžové zahradě. (08.12.2013)

Pomalu plynoucí milý snímek o tom, že i vztahy na dálku můžou fungovat, a samozřejmě taky o lásce ke knihám... Místy mě trochu rušily ty hlasatelsky působící pohledy do kamery, na konci mi navíc něco málo chybělo (na můj vkus až příliš náhlý konec), ale celkově to byla velmi příjemná podívaná, ze které čišely emoce i přesto, že hlavní postavy (a možná i samotní herci před kamerou - Anthony Hopkins a Anne Bancroft) se nikdy nesetkali. Svým způsobem bylo zajímavé sledovat i nestandardní typ ženské postavy - dovedu si představit, že Anne Bancroft v roli kousavě temperamentní Helene Hanff asi mnohým nepřijde moc sympatická. Ale právě to na ní bylo zajímavé, ta propracovanost charakteru, který je navenek nepříjemný svou uštěpačnou povahou, ale uvnitř je láskyplný a obětavý. Není vlastně ta líbivost hlavních protagonistů v romantických filmech už stereotypem? V tomto snímku se dalo proto zahlédnout něco mnohem opravdovějšího... ostatně jde o skutečný příběh. Emočně to funguje (velké zásluhy patří samozřejmě taky skvělému Anthony Hopkinskovi a jeho výkonu), takže když odhlédnu od nějakých detailů, filmu se povedlo krásným a jemným způsobem odvyprávět tento příběh o lidech oddělených Atlantským oceánem a přesto propojených. Z mého pohledu to mělo patřičnou náladu a prvek nostalgie, který k takovému příběhu zkrátka patří. ~(4,0★)~ (25.08.2020)

Presne ako tvrdi distributor, tu fakt netrreba daleko chodit. Hrejivy, kludny pohodovy film o spisovatelke knih a jej dopisovani si. Rezisersky na urovni, film je skor nedejovy, je to len spajanie volnych asociacii a hladat tu nejaky strhujuci dej - nema zmysel. Suverenne najlepsi film rezisera David Hugh Jonesa spolu s Procesom 1993 : 87 % (15.12.2020)

Zaujímavý film. Nečakajte akcie, činnosť aktivity, ale plynulú korešpondenciu v čase skoro tridsatich povojnových rokov medzi USA a Londýnom. Je to ako jedná veľká kniha. Na jednej strane vynikajúca A. Bancroft čoby spisovateľka a obdivovateľka staroanglickej literatúry a na druhej strane londýnsky knihovník . zamestnanec antikvariátu krásne a úžasne suchý anglický pánko A. Hopkins čoby vynikajúci znalec literatúry. Z bezstarostného záujmu sa vyvinie niečo viac ako priateľstvo , napriek tomu, že sa tí dvaja nikdy nestretnú. A ešte jedna pikoška, mám rád, keď vo filme sa objavia perličky myšlienok ktoré pri pozornom sledovaní divákovi neujdú a ten má potom po filme možnosť ďalej spomínať uvažovať a kochať sa z prežitého zážitku. Tak to bolo v prípade Orwella či John Donaa, o ktorom Bencroftová vo filme povedala, že „ho treba čítať nahlas, lebo je to ako Bachové fúgy“ .. veď posúďte sami a zamyslite sa nad slovami čo ten anglikán v 16. storočí napísal: „ĽUDSKÝ ŽIVOT JE JEDNA KNIHA. KEĎ ZOMRIE JEDEN ČLOVEK, KAPITOLA NIE JE Z NEJ VYTRHNUTÁ ALE PRELOŽENÁ DO LEPŠIEHO ŽIVOTA. A TAK SÚ PRELOŽENÉ VŠETKY KAPITOLY TEJTO KNIHY. BOH MÁ VEĽA „PREKLADATEĽOV“. NIEKTORÉ ČASTI PREKLADÁ ČAS, NIEKTORÉ CHOROBA, INÉ ZAS VOJNA, ĎALŠIE ZASE SPRAVODLIVOSŤ. A BOŽIA RUKA ZVIAŽE VŠETKY LISTY TÝCHTO KAPITOL A ULOŽÍ DO VELIKÁNSKEJ KNIŽNICE KDE BUDE LEŽAŤ KAŽDÁ KNIHA OTVORENÁ JEDNA PRE DRUHÚ.“ (31.08.2014)