Perfect Blue

Animák jako medium snese obecně mnohem více, kdyby tenhle scénář natočili jako hraný film vznikla by asi taková sračka jako Zloděj životů. Z příběhové linky jsem nebyl tak nějak úplně odvázaný, ale dalo se to zkousnout kvůli dobré režiji Satošiho Kona a jeho mistrné práce se střihem, která se naplno projeví ve fimu Paprika. (07.03.2021)

Europop v podání Japonek v sukýnkách bych dával i pravidelně :-). Člověk by ani neřekl, že jde v animované verzi natočit tak bravurně vymyšlený psychologický snímek. Já k tomu vlastně nemám co říci. Ještě pořád to vstřebávám, ale ta hra s psychologií, hroucením osobnosti a smazáváním hranic mezi skutečným a vysněným světem je výborná. Režii hrané verze prosím svěřit Davidu Lynchovi, děkuji. (23.08.2013)

Filmy natočené podľa určitého psychologického konceptu sú pre mňa osobne veľmi zaujímavé. Ak k nim však pridáme ázijskú mentalitu (tajomná,nepredvídateľná), spravíme z nich anime a réžiu prenecháme Satoshi Kon-ovi, tak len takto ľahko vznikne perfektný kultový film. Kon sa vo svojich filmoch snaží podať všetko reálne a to najviac ako sa len dá, nedáva si servítku pred ústa a vždy príde s nejakým odvážnym motívom. Práve preto aj toto anime pôsobí, možno viac reálne ako hraný film, desivé. Perfect Blue je skvelý, zaujímavý, chytrý, dramatický, dômyselný, napínavý, mysteriózny, skrátka úplny, príbeh popového idolu - Mimi-rin odhodlanej, stoj, čo stoj, sa stať herečkou - Mimou. Na svojej ceste sa stretne s náročnými prekážkami, ktoré ju donútia prekročiť jej vlastné racionálne aj morálne hranice. Príbeh so skvelou peripetiou, ktorú si divák uvedomí, až keď mu to dovolí sám režisér, si ma získal od prvej chvíle. Animácie sú typické pre Kon-ov štýl, takže s nimi som problém nemal, tak ako niektorí. Skvele som sa bavil a môžem len odporučiť 6/5* (24.01.2013)

Vždycky mě potěší, když si stáhnu nějaký film, od kterého absolutně nic nečekám a nakonec mě dostane. Tohle je případ i Perfect Blue. Je mi upřímně jedno, že ta animace není nijak extra zmáknutá, podle mě Satoši Kon má své filmy animované (viděl jsem i Herečku tisíciletí), protože by nesehnal tolik peněz a herců, aby ten film v hrané podobě vypadal přesně podle jeho představ. A určitě zkouknu i celou filmografii Satoši Kona, jelikož z jeho čtyř filmů jsem viděl dva a oba mě dostaly. Ale k hodnocení: Perfect Blue je psycho thriller, který je psycho fakt hodně a má zatraceně silnou atmosférou, která místy trošičku připomene i Lynche. Přitom se v podstatě jedná o jednoduchý příběh, ale způsob jeho vyprávění z něj dělá něco neskutečného. A podotkněme, že tohle celé je anime! Možná nechápete mé překvapení, ale už delší dobu tvrdím, že u animovaného filmu se člověk opravdu nemůže bát (pokud teda nejste dítě). Perfect Blue moje tvrzení narušilo a já jsem za to rád, protože udělat něco takového z anime... To teda klobouk dolů. Hodně se mi tady líbí i to, že zde nejsou zbytečné scény, zbytečné dialogy, žádná vata, prostě jedna psycho scéna střídá druhou, dohromady to dává smysl a nezastaví se to před ničím. Prostě nářez. Že by se mi začalo líbit anime, o tom silně pochybuji, ale budu rád, když narazím na nějaké, které bude vypadat jako ty od Satoši Kona. 5* (02.02.2020)

Už na začátku filmu vám do očí praští obecně nejslabší složka Konových filmů - animace. Jeho postavy jsou jednoduše ošklivé a je škoda, že si to tvůrce jeho formátu nedokáže uvědomit. Animace Perfect Blue je navíc slabá i u ostatních složek obrazu a už ve své době musela působit neskutečně amatérsky (opravdu tohle natočili 13 let po Naushice a 2 roky po GitS???), což jen zbytečně ruší děj a kazí dojem z filmu. Jak už tady bylo řečeno, celkový příběh je až Lynchovsky zamotaný a nabízí více výkladů (ten ke kterému se přikláním já najdete níže), jenomže pokud vás (stejně jako mě) Lynchův styl nikdy nechytl a od anime očekáváte spíše svět kouzel a fantazie typu filmů mistra Miyazakiho, osloví vás Perfect Blue asi jen těžko a namísto napínavé zábavy vám víc než ošklivě nakreslenou nudu nabídnout nedokáže. Pozor spoiler: Osobně se přikláním k verzi, že hlavní postavou filmu je vlastně Rumi, která je hrdinčinou současnou podobou. Z dialogů ve filmu vyplývá, že je to bývalá popová hvězda a ke konci se objevuje jako Mimino "pravé já" i jako vrah. Její původní jméno je Yoko, ale když byla znásilněna, vžila se naplno do fiktivní postavy herečky Mimy. Prožívá s ní ve své fantazii její příběh, ale nelíbí se jí její konání a proto si vytvoří postavu jejího znetvořeného "největšího fanouška" Me-Mania, který touží po "pravé Mimě" a kterému "pravá Mima" vštipuje nápady. Jelikož je Rumi vlatně "stará" Mima, umí pracovat s internetem, zatímco Mima ne a vytváří proto její online deník, který obsahuje intimnosti, o nichž může vědět jen ona, a na internet je vkládá je prostřednictvím svého pomocníka Me-Mania. Rumi je zavřená v psychiatrické léčebně, kde navštěvuje konzultace u doktorky, sama si ovšem představuje, že jde jen o natáčení seriálu, v němž Mima účinkuje a doktorka je také jen jednou z hereček. (10.07.2007)