Kos v ostružiní

Poté, co téměř padesátiletá žena málem zemře, rozhodne se přijít o panenství. V srdci svobodné a bezdětné ženy tak zažehne jiskra, jež může stejně dobře intenzivně vzplát jako uhasnout, kdykoliv bude touha po svobodě silnější než láska. Uhrančivá studie života absolutně obyčejných lidí, jejich každodenních životů, snů a tužeb je dokonalá ve své jednoduchosti. Nebojí se ukázat nahotu a intimitu lidí, které asi nahé vidět nechcete, ale v tom je právě krása a kouzlo celého filmu. A já vlastně hlavní hrdinku chápal, protože sám mám podobnou povahu a dost možná jsem koukal na vlastní budoucnost, takže o to více zajímavé či znepokojivé mi to připadalo. A prostředí, kde se film odehrává, totiž zapadlá gruzinská vesnice, to je už jen takové zajímavé dotvoření mého výsledného dojmu z filmu, který je více než kladný. A ten konec, to byla opravdová lahůdka. [29. Art Film Fest Košice] (23.06.2023)

Film má svoj prínos napríklad informovaním, že "na vohledy do Gruzie nelez", pretože tie ženy sú plným právom v 48 rokoch stále panny. Majú totiž šmrnc ropuchy, u nás je takou reprezentantkou Plaváková a skutočne jedno oko vzďaľujúceho sa od druhého nebýva nič vábivého. Festivaloví maniaci vytiahli film do červených čísel, ale o žiadny klenot nejde, no pozitívom je fakt, že napriek feministickej predlohe a dnešnému trendu ostala Etero prekvapujúco aj pred päťdesiatkou hetero. (13.06.2024)

Příběh samotářské stárnoucí ženy, která navzdory předpokladům chytí druhou mízu, není nijak šokující, přestože některé jeho zákruty se předvídají jen těžko. Stejně tak i hloubavý filmařský styl nejde popsat jako extravagantní či vyloženě poutající pozornost. Výsledkem je však romance, v níž do sebe všechno zapadá a která dovede nenásilně dojmout i pobavit. Více zde. (04.05.2024)

Hlavní hrdinka trpí v důsledku blížícího se přechodu návaly krve do hlavy. Nejdřív spadne ze svahu, když trhá ostružiny, a pak sebou ještě jednou sekne cestou domů. Krátce poté ojede chlapa, který jí přivezl do jejího koloniálu krabici pracích prášků. Scéna je naštěstí pojata velmi decentně. Žena si při sexu nesundá poprsenku ani sukni, muž si ani nestáhne kalhoty. Přesto divák pochopí, že šlo o pohlavní styk, ale neutrpí trauma. Na podprsenku dojde až v 0:57:12, ale vidíme jen stáhnutí ramínka a pak následuje milosrdný střih. Celá ženina postava (pouze v kalhotkách) je k vidění v 1:00:15. Žena leží na zádech, v ruce drží mobil a drbe se jednou nohou o druhou. Další erotická scéna je v 1:09:58. Žena si nejdřív prohlíží mužův penis, protože žádný jiný nikdy neviděla, a následně zaujme polohu vhodnou k souložení, přičemž je však pořád oděná v kalhotkách a podprsence. Opět následuje filmový střih. Teprve v 1:11:09 uvidíme ženina prsa, jak se jí povalují na břiše atd. Filmaři prostě diváka zvykají a dávkují mu tuto silnou kávu po lžičkách. Nakonec žena k velkému údivu lékařů otěhotní, což má zřejmě být happyend. Gruzínci, Gruzínci, řekl bych, že jste se moc nevytáhli. Blíže k vlastnímu filmovému příběhu viz podrobný a znamenitě napsaný komentář uživatelky JitkaCardova. (09.06.2024)

pomalu plynoucí drama se špetkou romantiky v jehož středu stojí osamělá stárnoucí žena, která těsně před padesátkou chytne druhou mízu a na "stará kolena" půjde proti proudu malého města/vesnice ve které(m) žije. Příběhově to není zas tak moc originální, ale Eka Chavleishvili svojí postavě propůjčuje charisma, zranitelnost a všechno tady stojí a padá s jejím minimalistickým, ale o to uvěřitelnějším projevem...60% (10.06.2024)