Zlověstné ticho

Véééélikánskej rest, kterej sem někde v hlavě nosil, ale škrtl sem ho až předevčírem. A paráda. Jak tak koukám na ty průměrný hodnocení na CSFD, tak mám pocit, že sem viděl úplně jinej film. Ano, Ryan Kwanten je hrozný dřevo a právě on ten film kazí, co může. Ale v tomhle snímku můžeme jasně vidět esenci "Wanismu". Děsivé neživé věci, lekačky dávající si na čas, zrcadla v nějaké formě a děs děs děs. A o čem to je? Znáte ty "loutky", které používají břichomluvci a mluví jejich prostřednictvím? O tom to je. Kwantenovi se stane tragédie, je z ní podezřelej, a tak logicky jede navštívit starého otce do zapadákova. S detektivem v patách... Ježíši jak já tohle miluju. Wana uctívám, to možná víte. Všechny ty jeho děsivé propriety na mě tedy fungovali naprosto výborně. Ale tady se k tomu přidala pointa, která mě zase po delší době naprosto dostala. Jak my sme rozmazlení. Všechno už sme viděli. Ale tohle je tak geniální a přitom jasný, že to prostě stojí za to. Jak se to na konci začne rozplétat, tak si řeknete: "O čem to ten Ted sakra mluvil, normální pointa". Jenomže normální pointa se převrátí v ten jeden opravdu nečekanej šok, po kterým máte chut zatleskat. Ale neuděláte to, protože někdo by mohl ze sklepa zatleskat nazpátek... 9/10 (31.03.2014)

Loutky mají něco do sebe to nezapírám. Konec svou nečekaností mi moc nápadně připomněl původní SAW. Zajímavý hororový námět, který určitě stojí za nějaké to zkouknutí, nicméně pozdější Conjuring nebo Insidious jsou se strašením trošku dál. Tady se James Wan teprve rozkoukával na poli hororu. Trošku tomu všemu navíc ubližují slabší herecké výkony. 60% (28.03.2008)

Jít Dead Silence do kina, ihned upaluji na premiéru. U mě se mu povedlo získat prozatímní primát nejlepšího neasijského horroru roku. Několik opravdu skvělých momentů plíživého napětí a vzápětí děsu, pečlivě budovaná pochmurná atmosféra, sic od poloviny ochabující, ale bez problémů válcující veškerou horrorovou konkurenci, která letos zatnula drápy do plátna. Už z panenky Chucky šel před lety strach a dřevěné loutky za ní rozhodně nezaostávají. Zakoulejí očima a všichni ti zmutování horníci, duchové a obludy obléhající motel se můžou jít hanbou zahrabat. Výtečná hudební kompozice a výrazný vizuál ukazují prstem na režiséra Saw. A že je pointa ve stejném stylu a příběh klišovitý? No, a co!? Který horror není? Pravda, tohle asi není to pravé ořechové pro horrorovým fandovstvím nedotčené... Přidám se ke zdejší hrstce poznamenaných a mrskám Wanovým loutkám pěkné 4 hvězdy. (08.08.2007)

Po dlouhých letech od premiéry musím uznat, že se pro mne jedná zatím o nejlepší Wanův horor, který natočil, a tak původní hodnocení zvedám o jednu*. Atmosférický a ve své formě i podstatě gotický příběh si drží prostřednictvím kamery a temné hudby neustávající napětí. Panenky jsou v hororech oblíbené a tahle vypadá opravdu znepokojivě. Smrti jsou kruté, jazyk snad ani není obětem vyříznut, z jejich výrazů se spíše zdá, jako by byl vytržen. A pokud některé postavy zůstávají s loutkou o samotě, člověk už jen čeká, kdy vše utichne a začne vraždění. Temně modré filtry, blesky, hřbitov v lese, nízká mlha plazící se po zemi a opuštěné divadlo obklopené vodou, jehož vzhled se viditelně inspiroval ve známém obraze Arnolda Böcklina Ostrov mrtvých. A konec? Výborný! (05.03.2021)

Scénář: Leigh Whannell .. Klasická bída. Chápu, že je určitě těžké, vymyslet dneska originální horor(ový thriller) a ještě ho přepracovat do poutavé podívané. Dead Silence je sice celkem poutavý po uhlazené vizuální stránce, která sází na staromódně budovanou atmosféru zejména pomocí světel a stínů s chladnými kamerovými filtry a tak podobně. Do toho cinkylinky hudba a pomalé gradování. Ovšem příběh je, po slušně děsivé úvodní vraždě, už jen děsná nuda. Ryan Kwanten totiž rozplétá hodně plytkou zápletku o kletbě loutek a mdlé finále to nijak nezachrání. Whannell s Wanem nejspíš mají nějakou úchylku na loutky a ten stín SAW(1) už nejspíš nepřekročí. Tedy tímhle určitě ne. (05.09.2007)