Kasandřin sen

Čekal jsem něco ve stylu Match Pointu, a to také dostal (přestože dřívější Allenův počin mě chytl o něco více). Na filmu se mi líbilo to postupné dávkování adrenalinu divákovi a budování napětí (zda a jak „to“ bude provedeno). Vlastně vůbec celá ta Woodyho práce s publikem a jeho emocemi, ale ještě více myšlenkami byla parádní. Divák je nucen dumat nejen nad tím, jak se má postavit k hlavním hrdinům (fandit jim? Odsoudit je?), avšak také, jak by se zachoval on v jejich kůži, což je podstatně nepříjemnější a zajímavější (kam až by člověk zašel a co by u toho asi cítil? A kdyby překročil onu hranici, dokázal by se vyrovnat s výčitkami?). K bezproblémovému „naladění“ na morální dilema napomáhají svými výkony Ewan s Colinem, kteří si jako bratři dost sedli, a především v divákovi plně vyvolali tu představu 2 vystrašených lidí, kteří mají svým činem rozhodnout o své budoucnosti. Ano, netvrdím, že jde tematicky o něco originálního, ovšem v tomto případě (mně osobně) nezáleží ani tak na tom „co“, ale „jak“ to bylo zpracováno. A to platí nejen o celém tomto filmu, nýbrž i závěru, který jistě překvapí (opět, ne tím, co se nakonec stane, ale jak). A já jsem celkově spokojen, a proto dávám slušné 4*. (05.04.2015)

Osud, ten král výsměchů. Náramně si užívá, že lidé bez svědomí odcházejí bezbolestně a ti se svědomím v agónii.. Příběh jedné chorobné ctižádosti, co se na poměry antických dramat i autora nezvykle utápí ve vlažnosti a banalitě. Pinkalista slov a vztahů z Dostojevského akademie měl na britském kurtu match point, ale zkazil lehký míč a je tu zase shoda.. (14.05.2020)

Je to Woody a zároveň to není Woody. Je to jak od nějakého (ne)pěkně cynického filmaře, který nemá zrovna nejlepší mínění o stavu současné morálky západní společnosti. Rozhodně tedy nejde o klasickou allenovku, ale zase bych netvrdil, že je v tom zcela nerozpoznatelný. Nezapírám, že bych to možná raději viděl na divadelních prknech, kam to dle mého patří, ale na nich bych si zase těžko vychutnal tradičně skvělou práci Philipa Glasse. Ovšem ta není hlavním kladem. Tím je s přehledem ústřední herecké duo. Ti dva by si ještě někdy měli zahrát pospolu. I přes rozdílné přízvuky jsem jim bratry věřil jako málokomu v poslední době. Obavy zda neuvidím McGregora a Farrella, ale Iana s Terrym tedy vzaly za své. (20.07.2008)

No dobře, Woody se zaměřil na morální drama ve stylu svých oblíbených antických tragédií. Jenže to celé natočil jak pro puberťáky, kdy závěrečná scéna je "vysvětlovací" tak, až brní uši. Žánrově nic extra, podobných snímků existuje spousta a líp odvedených, snad jen atmosféra městečka a přístavu s věčně zachmuřenou oblohou má jakousi atmosféru. Jinak nudný film, jehož zápletku a zákruty zkušenější divák odhalí hned u první scény u rodinného stolu. (06.01.2009)

Kassandra z řecké mytologie dokázala předpovídat budoucnost, tedy přesně to, co by se dvěma bratrům z Londýna, Ianovi a Terrymu, náramně hodilo, protože vědět dopředu následky svých skutků se někdy může šiknout. Jméno Woodyho Allena je pro mě v případě Kasandřina snu dost překvapivé, jelikož jsem nic z jeho rukopisu ve filmu neobjevil .. tedy kromě pro něj tak typických úvodních černobílých titulků a geniálního vedení herců (obzvlášť McGregora a Farrella), kterým bych jejich obsese věřil. (16.08.2013)