Světová válka Z

Spíše než klasické zombie to vypadalo na nakažené lidi např. jak ve 28 dní poté. Jsou zde extrémně rychlé a agresivní, klidně skočí ze střechy nebo vymlátí okno v autě. Když se to tvůrcům hodí (poslední část filmu, spojovací křídlo zdravotnického centra), tak ale pokojně zůstanou stát za zatarasenými dveřmi, ze kterých by, dle předchozího chování, nadělali třísky za pár vteřin. Ten film ale ustojí všechno. I superrychlý rozjezd, kde si máte vytvořit vztah k Pittově rodině, která mi byla totálně u anusu. Opravdu bavit mě to začalo až od výsadku v Koreji. Film pak nabírá neskutečné grády a Pittova postava tam zažívá fakt globální megadobrodružství. Zdrhá milionům zombií v epických scénách, i se potichu plíží po chodbách, kde je čekání na zvuk kterým to někdo posere přímo nesnesitelné. Finální pointa mi přišla chytrá a Marc Forster potvrzuje status univerzála, který dokáže natočit cokoliv. (09.09.2013)

Při sledování World War Z jsem trpěl jako zvíře. Ne ovšem "obvyklým" způsobem, ale trýznivou představou, jak dobré dva až tři filmy mohly vzniknout, kdyby si hoši pořádně rozmysleli co chtějí natočit a nezačali na několika místech na cestě mezi psaním scénáře a postprodukcí tak neuvěřitelně blbnout. První půlhodina je na plných pět hvězd - jako čerstvý otec si samozřejmě vlastní občasné fantazie o zombie apokalypse teprve překlápím z verze "sólo survival" do verze "family survival" (což tomu dává nové grády;)), takže moje objektivita není úplná, ale všechno až do okamžiku naskákání do vrtulníku je co do akce, emocí i logiky naprosto dokonalé. Pak se žánr změní na potenciálně zajímavou, ale předvídatelnou naháněčku po světě s hooooodně zalidněnými a zazombíkovanými záběry, a po dalším veletoči se završí koridorovou napínárnou ve stylu Resident Evil, která ale bohužel nemá s bazální logikou příliš společného a ani se nedozvíme, CO tedy vlastně má být "to ono". Braďák ve všech pozicích přinejmenším velmi dobrý, efekty víc než slušné, a vlastně téměř všechny hodnotitelné aspekty mají svoje kvality - ale bohužel to prostě naprosto nedrží pohromadě a působí divně. Nějak se ale nemůžu přinutit shodit to pod červený level. Takže nakonec to asi bude ta sedmdesátka. (03.10.2013)

Tak jak jsem právě napsal u Metra, který jsem viděl včera. Tolik podobnejch chyb aby člověk pohledal. Film má několik výbornejch scén, který samy o sobě by stačily na slušnej zombie survival, díky globálnímu pohledu je ale potřeba tyhle jednotlivosti nějak pospojovat, a to pojidlo je namísto kvalitního materiálu často jen nějakej naplácnutej vosk. Tak předně tu máme obvyklý důraz na rodinné hodnoty, "když budeme držet při sobě, tak" a podobně, místy přemoudřelé děti (ten přistěhovaleckej kluk v Newarku), a místy poněkud nevěrohodnou psychickou rovinu. Tak například počátek chaosu byl udělanej slušně, ovšem přišlo mi divný, že v podstatě nikdo se nediví ničemu. Všichni hned od začátku zkušeně zdrhají, drancují obchody a podobně, a v podstatě je to jen rodinka hlavního hrdiny, kdo zpočátku kouká na to všechno trochu vyjeveně a netuší co se děje. Na scénáři je vidět, že se v něm různě škrtalo, přepisovalo a přetáčelo. Ostatně do dvou třetin vede Gerryho vyšetřování úplně jiným směrem, než k čemu se pak otočením stránky scénáře stočí. Jistě, i ve vědě se stává, že původní předpoklady se nepotvrdí a výzkum něčeho dá objevit něčemu jinému. Ale má to nějaké svoje důvody a zákonitosti, tady je z dějový linie až příliš vidět, že se původní poslední třetina filmu ustříhla a jelo se nanovo. Nedá mi to si nerejpnout do mnoha technických kiksů, z nichž nejvíc do očí bijící je tento. První Gerryho letadlo se během letu proměňuje z Antonova An-12 na Lockheed C-130 a nazpátek. Budiž, obě letadla jsou prakticky přímé analogy s téměř totožnými výkony i celkovou koncepcí. Ovšem vidět ruskoukrajinského Antonova v barvách US NAVY byl celkem zajímavej zážitek, kterej se téměř vyrovnal tomu, když jsem viděl tohohle čtyřmotorovýho drobka startovat z paluby letadlový lodě. Nota bene když si člověk uvědomí, že na ní musel taky předtím přistát. Abych jen nekritizoval, to ukázání nakaženejch coby jakýsi hmyzí komunity bylo velmi zajímavý. Škoda, že to globální hledisko nakonec slouží jen jako variace na pohádku o kohoutkovi a slepičce. Tak ty tři dám, ale chce to mít takovou věc pod výrazně vyšší autorskou kontrolou. P. S. Ještě jeda věc, co spojuje ty dva filmy - v obou má někdo z hlavních postav astma a v obou je na tom postaveno zdramatizování situace. (26.06.2013)

Klasickej Forster. Tj. fajnová (a finančně opět vytunelovaná) jednohubka, která se nevleče, zanechá relativně pozitivní dojem "vyšší myšlenky" a pak vyprchává rychlostí úměrnou vaší fascinací hrdinou. A Pitt si to dává s naprostým přehledem. Jen kdyby mu lineární scénář, nacpaný až po okraj berličkami a plonkovými sekundárními postavami, neházel zbytečně mrtvoly pod nohy. Takhle se jen projedete z místa A do místa B pro informaci B1. Z ní poputujete do místa C pro info C1, která se posléze pozmění na C1x. A tak ještě párkrát, až se ocitnete v lokaci L, v níž se vše vyřeší informací A1, kterou když postřehnete (a že to není dvakrát složité vzhledem k tomu, jak moc vám ji Forster vtlačí do obličeje), odhadnete závěrečné řešení mnohem dřív než hlavní postava a můžete se filmu následující hodinku posmívat. Což se mi překvapivě nechtělo ani přesto, že WWZ by strašně chtělo být dvousetmegovým remakem Nákazy, ale má jenom na civilnější Resident Evil (ten od Andersona). Možná to bude tím, že mě Forster s Pittem donutili nasadit eskapistický mód relativně brzy (Shyamalanův bratranec a jízda na kolech) a u scény s automatem na Pepsinu si po čase opět užívat hollywoodský patos ve vší jeho debilitě. 6+/10 (19.06.2013)

Brad Pitt, horor a zombies. To jde k sobě asi tak jako káva se solí. Mimochodem ani jedno z toho není zrovna mým oblíbeným šálkem kávy. Většina filmů o zombících jsou totiž vesměs o tom samém a tak působí jako zaseknuté gramofonové desky. Ale "Světová válka Z" je výjimkou. Sice se opět jedná o zombie apokalypsu, ve které se v podstatě příliš nedozvíme o vzniku viru, ale podání je vcelku inteligentní, netlačí na pilu a rozhodně se nejedná o žádnou tupoučkou vyvražďovačku. A musím uznat, že Pittovi to tu mimořádně sluší (no co) - a přestože byl v celkem netypické roli, opravdu do příběhu zapadl. (03.10.2014)