The Ward

Carpenter se vrátil po několika letech aby ukázal co je to horor. Bohužel on sám skončil na půli cesty. Ale začněme plusama ke kterým patří výborná hudba opět od Carpentera a prvních cca. 30 minut které nepostrádaly atmosféru a vizuálně byly moc pěkně udělané a to nemluvím o začátečních titulcích, nikdy mě snad takhle nezaujaly. Bohužel to je ale asi tak všechno co se kladů týče, ted je tu hodně nedodělků které mě netěší. Jako třeba naprosto debilní konec který jsem tipoval už od půlky filmu. Čekal jsem že se Carpi pochlapí a překvapí mě, bohužel se tak nestalo. Druhým výrazným nedostatkem jsou herci. Sice nejsou úplně špatní ale modelky dát do takovýhleho hororu se rozhodně nehodí. Fakt co se týče tohohle tak jsem byl hodně naštvanej, no a dalším nedostatkem je stereotypnost, celou dobu se řeší kdo? Co? Proč? A za celou dobu kromě konce se nic nedozvíme, takže plno scén je postavených pouze na lekačkách. Ward je rozhodně zklamání, kdyby to netočil Carpi tak bych to bral jako obyčejnej průměrnej horor, ted to beru jako průměrnej horor který neuvěřitelně zklamal. (10.11.2012)

Prozatím poslední film, ve kterém do režisérského křesla usedl sám John Carpenter. Ten má na svém kontě řadu velmi úspěšných filmů (Halloween, Věc, atd.), bohužel tento kousek moc vřele přijat kritiky ani diváky nebyl a zařadil se tak mezi jeho slabší kousky. Byl rovněž i ztrátový, co se peněz týče a tak se zřejmě Carpenter začal raději věnovat zase převážně skládání hudby a psaní scénářů. Což je docela škoda, protože si myslím, že má pořád co nabídnout i coby režisér.    Hlavní problém byl v tom, že mu bylo nejvíce vytýkána nedostačující originalita samotné zápletky (což ti co znají filmy jako Shutter Island, Identity nebo Madhouse – nejspíš potvrdí). Dále pak i to, že se tady držel až moc při zemi. Opravdu povedených lekacích/násilných scén je tu taky docela málo, to však neznamená, že by zde byla absence slušné atmosféry. Na tu si Carpenter vždycky potrpěl, stejně tak na kvalitním hudebním doprovodu.    Docela dlouho dokázal udržet diváka v napětí, jakýmže směrem se bude příběh rozvíjet dále. Po psychologické stránce to bylo zajímavé, sem tam se naskytla i příležitost pro nějakou tu tuctovou lekačku, nebo vraždu, ale problém byl v tom, že kromě samotného finále to prostě nemělo ty správné grády. Sem tam haprovala i logika, kterou se nám pak snažil ve finálním zvratu a rozzuzlení vysvětlit.    Dalším otazníkem bylo samotné herecké obsazení, nebo spíše postavy. Některé herečky byly docela pěkné, Amber Heard byla v mých očích vždycky spíše jen atraktivní holka, co se nebála nahoty před kamerou, než abych v ní viděl solidní herečku. Ale tady si nevedla zas až tak špatně. Ono celkově to ani moc nebylo o tom, že by zde herečky a herci předvedli špatné výkony, jako spíš to, že některé postavy byly nevýrazné, slabé a jejich přítomnost v ústavu postrádala logiku (na první pohled). 50% (25.09.2022)

Kamerové nájezdy mistra Carpentera dávají pojmu "Kubrickova chodba" teprve ten pravý rozměr. Oregon, rok 1966. Kristen (Amber Heard) se dostala po zapálení farmářského domu do psychiatrické léčebny, ve které se vedle drastických metod v rámci terapie, také vraždí zdejší chovankyně ústavu. Mstivý duch zavražděné dívky jménem Alice postupně likviduje jednu dívku po druhé jako odplatu za svoji smrt a na řadě je také Kristen. Je však otázkou, proč duch také usiluje o její život, co jí s ním pojí a nezodpovězených otázek je bezpočet. Anebo je to všechno jinak? Tak či onak po nějaké době na mě vybafl perfektně strašidelný horor se všemi stokrát omletými atributy, a přece jsem ani na minutu nebyl znuděn ani otráven. Jde totiž o přístup k nijak novému a originálnímu námětu a mistr "béčkařin" John Carpenter je v tomhle na slovo vzatý a pro svůj několikátý comeback si nemohl vybrat lépe, protože jen tak mohl dokázat, že je ve svých požehnaných letech ve stále ucházející formě, a ačkoliv tenhle film jeho vrcholem není, stále ukázal, že na to má, a dokonce pro mě osobně snad poprvé tu byla cítit snaha posunout se do áčkové kategorie, například obsazením Amber Heard, a propracovanějším režijním stylem, ze kterého sice stále sálal příjemný "oldschool", ale současně tady byly zřetelné stopy moderních režijních postupů, i když on nikdy markantně neusiloval o vymanění z nižší ligy a po celou svoji kariéru v podstatě zůstal kategorii B věrný. Ani bych nechtěl změnu jeho stylovosti, protože v tomhle má oproti ostatním tvůrcům znatelně navrch a jako jeden z mála si umí poradit s provařeným námětem s řemeslným umem a originalitou. Zde prokázal cit pro nepolevující napětí a blýsknul se atmosférickými kamerovými nájezdy, které z několika metrové chodby udělají chodbu nekonečnou a s mistrem Kubrickem si mohou v tomhle podat ruce. Originální tenhle film jako celek zrovna není a nedá se to napsat ani o nezbytné závěrečné pointě, která film staví na hlavu a je vypůjčená, a do jisté přetvořená z jiného hororového kousku, jehož název psát nebudu, protože bych potencionální diváky ochudil o to finální, a až přehnané rozuzlení. Amber Heard se stala až nečekaně velkým tahounem filmu, protože původně jsem spíše kalkuloval s tím, že byla obsazena asi jen pro okrasu, ale nutno uznat, že nebyla a byla naprosto perfektní. Ostatní výkony trochu v jejím stínu, ale nikdo si nedovolil pod Carpenterovou taktovkou hrát špatně nebo odflákle. Výsledkem je hororové lečo ukuchtěné z neoriginálních surovin, ale řemeslně skvěle zvládnuté, a které mně zachutnalo a stalo se pro mě více než důstojným návratem mistra hrůzy, kterému to v jeho důchodovém věku nevrže, ale sympaticky hororově šlape. Mé hodnocení: 100% (10.12.2013)

Nefungující horor poznáte, když u něj minimálně 2x usnete, což se mi u tohohle stalo. THE WARD je typ duchařskýho hororu, který fungoval před cca 10/20 lety, ale ne dneska - ne s tak otřepanou pointou, jíž jsem se musel smát. Ne s tak předvídatelnýma lekačkama a trapnym duchem. Amber Heard to možná slušelo vedle Cage, kde byla ta peroxidová tuctovost ku prospěchu věci, protože stačilo zakroutit prdelí. Tady se holka sice snaží, ale prostě je herecky marná, i když je roztomilá. Carpenter je už taky dědula a posledním koukatelným filmem byl ESCAPE FROM L.A. Snad nikdo nečekal, že by z LÉČEBNY mohl být druhý HALLOWEEN nebo THE THING. Průměrný béčkový prefabrikát. (24.06.2011)

Předlouho jsem The Ward vyčkával. Pro nemocniční duchařiny mám slabost a samozřejmě jsem byl zvědavý na Carpentra, jestli půjde o jeho důstojný návrat nebo finální zaklepání bačkorama. Začněme od základu. Práci s atmosférou má prostě v malíku, sice nepřichází s ničím novým, ale proč taky, když všechny osvědčené postupy stále fungují a daří se mu vyvolat úzkostné mrazení i napětí díky pomalému odhalování tajemného pozadí příběhu se stoupajícím dávkováním návštěv ze záhrobí. V těch asi bude pro většinu diváků zásadní problém a přiznávám, že i já jsem si v momentě přímé konfrontace s ektoplasmou klepal na čelo v domnění, že někdo přepnul na Scary movie a John nám začíná senilnět. Naštěstí je to jen chvilkový výpadek, který vzápětí ztrácí na významu a závěr už má Carpenter opět pevně v rukou. Na takovéto závěrečné překroucení pointy zkrátka dobře slyším, ačkoliv nemuselo být polopatě a s vysvětlivkama. Pro mě 3+1 * za zbytečné podhodnocení a za to, že vyždímal z neherečky Amber víc, než bych čekal. (16.02.2012)