Neopouštěj mě

Předně je mimořádně stupidní takovou věc srovnávat s Ostrovem; tedy s filmem končícím scénami, které snad měly najít své uplatnění až o pár let později, při natáčení Transformers. Tohle je oproti Ostrovu neskutečně citlivej počin, kterej ani zdaleka netáhnou jenom fantastický - a to opravdu fantastický - herecký výkony nejen těch dospělých (velká Kathy!), ale i dětských protagonistů (malá Kathy!), nýbrž se může opřít i o velmi silnej soundtrack a minimum slov - tedy minimum těch prázdných slov. Každej relativně ojedinělej dialog má smysl ... stejně jako celej film, samozřejmě. Že se nestydíte, vy tam pode (nade) mnou ... (20.02.2012)

Největší chybou je jednoznačně obsazení.Ošklivá Carey Mulligan s parukou na hlavě (byla to doufám,paruka)mne vyloženě rozčilovala svou lhostejností po celý film.Nedokázala ze mě vymáčknout jedinou slzu,připadalo mi,že je to prostě herečka bez emocí.Jako Kathy jen tiše seděla,civěla,občas brečela a údajně potichu doufala,že se její údajně nejlepší kamarádka rozejde se svým přítelem,aby ho mohla mít pro sebe.Když už ho získá(ne snad,že by pro to něco udělala,impuls jí dala Ruth),brzy ho zase ztratí.Já se ale ptám.. proč,když do sebe byli Tommy a Kathy tak zamilovaní,společně neutekli?Proč se nedali dohromady hned jak se zamilovali?Odpovědí je,že tohle celé vlastně nemá vůbec smysl.Možná bych měla jiný názor,kdyby roli Kathy dostala Keira.Jsem si jistá,že ta by mě ohromila a možná i dohnala k slzám.Prkenné Carey se stejným výrazem v nesympatickém ksichtíku po celý film se to fakt nepovedlo.Dojatá jsem byla až když jsem viděla umírající Ruth (Keira),ačkoliv se nikdo její smrtí moc nezabýval.To bylo samé Tommy tohle,Kathy tamto..na jednu stranu opravdu poutavý námět a děj,na druhou zkrátka špatně zvolení herci.Láska hlavní dvojice snad ani nikoho nemohla dostat,protože to zkrátka nemělo žádnou jiskru,nic.Upřímně jsem ještě nikdy nebyla tak nejistá ohledně hodnocení filmu.Nakonec dávám tři hvězdičky;jedna za příběh&originalitu,druhá za atmosféru a třetí za Keiru.Ale opravdu to není moc zasloužené..no,škoda nevyužitého potenciálu. (28.09.2011)

Je to dobře zahrané a hezky depresivní, ale po zhlédnutí jsem měl více otázek než je zdrávo… Už v útlém věku, je hlavním hrdinům nalinkován život, který je čeká... čeká je život krátký, protože ho musí obětovat pro dárcovství svých orgánů- a zde to začíná mít první trhlinky, které mě nedají spát. Dárci orgánů vlastní auto, nejsou hlídáni a přes velkou vůli žít je nenapadne od tak hrozivě nalinkované života uprchnout. Bylo sice ukázáno, že v reálném světě neumějí žít a pohybovat se, ale to neberu jako důvod, protože vrozeně lidská touha objevovat neprozkoumané a učit se novým věcem (a hlavně mít pro co žít)… tak během celého filmu nikdo z hlavních postav nepronese větu, že mohou svůj osud změnit… Jak vůbec takový systém funguje? apod… bohužel je zde mnoho hluchých míst a příliš zdlouhavě vyprávěné (což u většiny filmů nevadí) na to, aby člověk stihl u filmu přemýšlet… vypadá to spíš, jako bych viděl nedodělanou beta verzi filmu, kde klíčové pasáže stále chybí, aby divák nebyl zmatený a neměl tolik otázek… chápu vysoká hodnocení, ale po prvním zhlédnutí dávám 2 hvězdičky… v budoucnu tomuto filmu dám ještě šanci... (20.01.2011)

Momentálně nenacházím slov, abych popsal tenhle skvost. To se prostě musí vidět a ten zničující závěr si prožít, ideálně na plátně. Myšlenka, že umění zachycuje nezachytitelné, tedy například lásku nebo duši, a že skrze něj dokážeme rozpoznat pravost svých emocí, není určitě nová, ale takhle přirozeně a účinně vsazená do příběhu nemá obdoby. Všichni umělci v podstatě žádají smrt o odklad, protože v jejich tvorbě přetrvává to, co do ní ze sebe vložili. Naprosto nechápu tvrzení některých lidí tady, že je snímek chladný nebo tlumený, naopak: něco tak hluboce emotivního jsem nezažil ani nepamatuju. Na Febiofestu jsou při tomhle promítání kapesníčky nedostatkové zboží. Triumvirát Mulligan, Garfield a Knightley boduje na plné čáře a minimálně první dva jmenovaní s přehledem potvrzují, že patří mezi absolutní špičku mladé herecké generace. Jednoznačně jeden z filmů roku 2010. (28.03.2011)

Snímek Neopouštěj mě nabízí další z řady alternativních pohledů na budoucnost, a sice v tom negativním slova smyslu, kde jde o pohled na svět, ve kterém jsou lidi doslova "pěstováni" jako nositelé orgánů pro ty, kteří si to mohou dovolit. Co se námětu týká, tak jde o nápaditý materiál, rovněž i herecké obsazení bylo dobře zvolené. Nicméně musím konstatovat, že mi film neutkvěl tolik v paměti, jak bych očekával a jakékoli dojmy se vlastně vypařily hned pár dní po projekci. Zkrátka jeden z těch filmů, které mají (soudě podle ocenění) perfektní předlohu, jejíž atmosféru, poslání či cokoli podobného není ale jednoduché poslat dál. (08.02.2016)