Dread

,,Sjeď níž..".......,,Uááááááá!" Za mě spokojenost. Mysteriozní snímek napínavý od začátku až do konce. Výborná kamera tónuje obraz tu do měděných odstínů, tam do šedavých a nakonec vytryskne rudá. Ač školní práce o strachu vypadá zpočátku neškodně, jakési dřímající zlo čiší z každé minuty. Výborné je prolínání snů a skutečnosti, které si užívá především hlavní pošuk. Gogo tanečnice klečící na stole, na jejímž nahém těle se objevuje jedna hluboká řezná rána za druhou, či porcování rodičů jsou jen špetkou z nočních můr... Samozřejmě zfilmování zvrácených fantazií mistra Barkera (stejně jako S.Kinga) je obtížné, ale mě se tohle krvavé divadlo líbilo. Včetně odpovídajícho konce. Jo, to je život... (03.09.2016)

Jsem velkým fanouškem Clivea Barkera a vždy uvítám filmové zpracování jeho románů nebo povídek. Clive Barker je géniem horroru a proto není jednoduché jeho příběhy zfilmovat tak, aby přesně odrážely filosofii jeho díla. V tomto případě se to povedlo velice dobře, což ale může ohodnotit opravdu jen člověk, který povídku s názvem "Strach" (Clive Barker - 2. kniha krve) četl. Až tedy na výjimky bylo dílo celkem věrně zpracováno. Hlavně v závěru byly úlohy postav pozměněny, hlavní filosofická linie tím však dotčena nebyla. Nevím, jak to bylo s právy na zfilmování, ale každý režisér si chce dát do díla něco svého. Takže bych to neodsuzoval. Důležitější pro mě byla audiovizuální stránka filmu, která byla opravdu temná a trochu svazující. Perfektní kamera + velmi dobře zvolená hudba, to celé dalo filmu punc obrovské autenticity. Postavy byly zvoleny výborně, kde každá jedna přesně zahrála charakter, který jsem očekával. Mimochodem Jackson Rathbone mi připomínal Johna Deppa. Musím se ale zastavit u scény, na kterou jsem se obzvlášť těšil, a tou je pojídání zkaženého masa, ve kterém už byla nakladena muší vajíčka. Musím říct, že toto jsou ty syrové scény, které - aniž by ukápla kapka krve - jsou daleko drastičtější než scény např. z mnou nedávno viděného filmu "À l'intérieur ". PS: Vzhledem k tomu, že je zde zatím jen 34 hodnocení, věřím, že později půjde hodnocení výš. Protože se k němu připojí i ti, co tuto povídku skutečně četli. (26.02.2010)

Barker se musí chytat za hlavu, jak se dá jeho povídka sprznit. Do školního projektu stylizovaný nízkorozpočtový céčkový jakože horor až pokokot napěchovaný klišé. Tmavá kamera, nulová výprava, nesympatické obsazení a pokulhávající scénář (důležitost studentů, kteří makaj na rádoby temném projektu, mě nutil po celou dobu mlátit pěstí do zdi) jsou výsledky, které jsou jasné po deseti minutách téhle neřešitelné rovnice. (19.06.2013)

Většinu horrorů z Velké Británie moc nemusím, vadí mi na nich ta jejich nihilistická atmosféra a celkově méně zábavnosti oproti Americe. Stejný problém jsem měl třeba i s filmem Hlad s Davidem Bowiem v jedné z hlavních rolí. O tom, že je Dread zfilmovaný podle povídky Cliva Barkera jsem nevěděl ale o to víc jsem z filmu zklamaný. Hodnocení hodně kolísá mezi dvěma a třema hvězdama ale rozhodl jsem se pro druhou variantu. (14.02.2010)

Těch 90 minut se zdály delších, než ve skutečnosti byly. Dobrou hodinu trvalo, než konečně přišlo to, na co divák celou dobu čekal. Tahle část už však nabídla několik pochutin v čele hladomoru a návodu, jak rychle a účinně se zbavit podstatné části své pokožky (tahle scéna mi, bohužel, připomněla jednu podobnou příhodu v mém blízkém okolí). Úplný závěr nečekaně přitvrdí a nabídne "fucked up" scénku alá první Saw. I díky ní vytahuje moje hodnocení z mělkých vod do těch průměrných, i když stále slabších. Potěšili ale The Veils a jejich temná balada Vicious Traditions. P.S. Právě jsem dočetl Barkerovu povídku a je fantastická. O to víc zamrzí její filmová verze. (28.01.2014)