Svět za sto let

Fantasmagorický bizár. 1) Dojem z filmu mám otřesný. Samý neskutečný (a přitom nudný) patos, divadelní deklamace, toporné výkony. Příběh chybí zcela, film působí jako slepenec nalezených zbytků seriálu. Burton, take this man. If he gives you any trouble, club him._____ 2) H. G. Wells vydal svou novelu The Shape of Things to Come v roce 1933. Nečetl jsem ji, ale tak trochu předpokládám, že je čtivější, než film. Wells očividně scénáře neuměl._____ 3) Můžeme si cenit toho, jak Wells odhadl blízkou budoucnost - začátek války (září 1939) zasadil do ledna 1940, píše třeba o kobercovém bombardování měst. Na druhé straně mnohé se nenaplnilo. Válka netrvala 26 let, neměla až takový ničivý rozsah, o vesmírném dělu posílajícím potomky na Měsíc ani nemluvě. Ostatně, ani obyvatelé nevěděli, že by mohli uvnitř domů svítit vlastními slunci._____ 4) Filmoví historici i kritikové mluví o významu snímku pro dějiny filmu. Možná, to neumím posoudit. Protože však filmy hodnotím, jak neustále opakuji, výhradně z pohledu dnešního diváka, musím konstatovat, že jsem se nudil a chvílemi jen nevěřícně zíral. Ostatně, jak jsem se dočetl, film neměl úspěch ani u diváků ve své době._____ 5) Jak producenti využili 300 000 liber (dnešních cca 590 miliónů korun), posuďte sami. (20.09.2018)

Hodnotit bez ohledu na rok natočení opravdu nejde. HG Wells byl velikán své doby a William Cameron Menzies dokázal jeho vizi převést ve velmi potěšující podobě na velké plátno. O to více si zaslouží ČT2 pohlavek za "ořez" původního formátu pro televizi, který ubírá na velkoleposti obrazu. Na druhou stranu pustili původní, černobílou verzi. Efekty jsou přesto působivé, na svou dobu úžasné a trochu mi připomínají několik slavných pohledů na město v Metropolis. Vývoj civilizace během 100 let není možná nejdetailnější, ale podává dostatečný pohled na Wellsovy obavy ze světa, který přijde a jeho technokratická podoba není určitě "pouze" radostná. Futuristický design, myšlenky i pokrok jsou zde dovedeny skoro k dokonalosti. Mimochodem předloha byla vydána v roce 1933 a Wells v mnoha detailech dokázal promyšlenost díla (umístění "nové civilizace", odkaz na "válec" z Války světů). (21.01.2010)

I když odmyslím dobu vzniku a tudíž dnes směšné trikové efekty, zůstane mi patos, patetické dialogy, přehnané tlačení na pilu, nekonzistentní scénář a nejednotný celek. Když si vezmu, že ve stejném roce vznikla daleko kompaktnější Moderní doba, kde strach z války Chaplin vyjádřil jedinou němou scénou s globusem... Patetické a velkohubé. Zvlášť z pohledu ani ne za sto let od vzniku filmu. (09.09.2010)

S přihlédnutím k roku vzniku jde o obdivuhodné dílo. Jenže mu chybí příběh. Je to jako kdyby Spielberg v Minority Report natočil jenom to všechno úžasné pozadí a nezařadil do něj lidi. Nemluvím teď o celém filmu, ale o jeho dost dlouhých (a vizuálně nejzajímavějších) pasážích, kde si autor v okouzlení vzdálenou budoucností dovolil nám ji servírovat samostatně. A mezi to šoupnul konverzačku ve studiových kulisách. Propojit to, mohl to být skvělý film. Jako nejzastaralejší užitý postup mi ale přišly pasáže, kdy nám během jedné minuty střihli třikrát tentýž záběr. Test paměti? Sotva. (10.09.2010)

Na to, že malo ísť o akési negovanie Langovho METROPOLISU, je mu tento film dosť podobný. Minimálne v druhej polovici. A je aj zrovnateľne veľkolepý. Mňa najviac prekvapilo, že úvod je rýdze postapo, v štýle napr. Bessonovho POSLEDNÉHO SÚBOJA. Film sa neubráni určitému kazateľstvu (postavy vlastne len prednášajú svoje repliky, bez toho, aby mali nejaký vnútorný život), ale rozhodne ide o pilier filmovej sci-fi... (06.03.2017)