Modrý anděl

Nie som filmový kritik a preto nedokážem náležite oceniť obdivovanú hru svetiel a tieňov charakteristickú pre obdobie nemeckého filmového expresionizmu, nie som ani alfa samec, aby som kvalitu filmu posudzoval podľa dlhých a krásnych nôh Marleny Dietrich. A nedokážem sa na film pozerať očami divákov v tridsiatych rokoch minulého storočia. Mám oči a vkus vygenerované 60 rokmi sledovania filmov a tie mi hovoria, že tri hviezdičky lepšie charakterizujú môj celkový dojem z filmu, než predošlé, podľa dávnych spomienok udelené štyri. Pričom chápem nadšenie filmovej kritiky i väčšiny mojich obľúbených užívateľov, ale ani to ma neprinúti hodnotiť film inak, ako podľa svojho súčasného dojmu. V prvej, školskej časti, filmu som si všimol inšpirujúci vplyv filmu na Fričovu tvorbu. Dokonca ani Mazánek nechýbal. (03.03.2018)

Jannings opět předvádí dechberoucí výkon, který vynikne zvláště ve vypjatém a přitom dojemném závěru, který se v hlavě natrvalo usadí. Dietrichová je správně dekadentní a ne moc sympatická, ale její čísla dýchají dobou. A pro- fesorova služka je typově naprsto přesná a její reakce na mrtvého kanárka neopakovatelná. (06.01.2009)

No podle hodnoceni jsem teda cekal vic. Prvni pulka filmu na me pusobila jak nejaka komedie o profesorovi a nevychovanejch zacich. Druha pulka filmu nastesti krapet pritvrdi a vse vyvrcholi v hodne silny zaverecny ctvrthodince, kuli ktery davam o hvezdicku vic. Jinak Marlene je v pohode, ale ze by zpivala nejak extra a byla nejak super krasna, to mi neprislo. Emil Jannings hraje hodne dobre, akorat mi prislo krapet uspechany jeho prvni setkani s Marlene, behem chvilky uz byl z ni mimo, ale to je jen detail. Jinak film pres svoje stari je docela sviznej a zabavnej, takze 4*. (09.02.2008)

Zpočátku vše vypadá jako klasický snímek ze školského prostředí jako naše Škola základ života či Cesta do hlubin študákovy duše. Postupem času se však rozehrává drama profesora zamilovaného do dámy nevalné pověsti, která si říká Lola Lola. Během let se však pod jejím vlivem stává z profesora "Neřáda" kokrhající stařec. Naprosto fenomenální výkon Emila Janningse, který mne předtím zaujal již v Poslední štaci a Faustovi. (09.05.2009)

Příběh podle románu Heinricha Manna vypráví o rozpadu, o "postupném úpadku hodnot". V průběhu vyprávění je Rath degradován do role klauna, jenž pozbyl lidství, jako ozvuk skutečného klauna, který představuje jednoho z ironických dvojníků hrdiny odsouzeného k záhubě. Sternberg zdůrazňuje s exemplární a systematickou nemilosrdností vertikalitu prostorových vztahů filmu: Rath je vždy dole a dívá se vzhůru na obraz Loly (například když mu hází na hlavu své kalhotky), s výjimkou toho, když je - v parodii jeho autoritářských postojů - zařazen škodolibým divadelním ředitelem mezi božstvo na scéně. [7/10] (Universum Film A. G. - UFA) (Čb. /// Produkce: Erich Pommer /// Scénář: Carl Zuckmayer, Robert Liebmann, Karl Vollmöller podle románu Profesor Neřád Heinricha Manna /// Kamera: Günther Rittau, Hans Schneeberger /// Hudba: Frederick Hollander) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (18.02.2010)