Bůh masakru

Takže najprv napíšem že som vôbec nevedel o čo pôjde a po 15 minútach som si hovoril, kedy sa už sakra z toho bytu dostanú preč. Výber hercov, z ktorých každý má u seba už oskarovú sošku, sa vcelku vydaril. U mňa jednoznačne najviac vyčnieva nad ostatnými Waltz, ktorý každú repliku podáva s gráciou a s charizmou sebe vlastnou. Jeho smiech a predovšetkým ,,Excuse me” ma zakaždým dostali. Carnage je príjemná konverzačná komédia, ktorá baví od začiatku do konca. Tento film je dôkazom, že herecké výkony, chytré dialógy, jeden byt a Roman Polanski dokážu vytvoriť výborne vygradovanú komédiu, pri ktorej nebudete mať stále výbuchy smiechu, ale celý film zhliadnete s úsmevom na tvári. (21.08.2013)

Celkom zábavná konverzačka, ktorá potvrdzuje, že chytanie za slovíčka obvykle prináša viac problémov ako úžitku. Skvelé herecké obsadenie, z ktorého nad všetkých vyniká Waltz, to sa však dalo čakať :). Štyria herci tak v jednom byte vyvolali Boha masakru a roztočili z inak pokojnej inteligentnej konverzácie kolotoč hádok a absurdít. :) Zdalo sa mi to však predčasne ukončené, neurčité, chcelo to väčšiu trpezlivosť a ešte nejaký záverečný nápad. Inak spokojnosť. 70/100 (19.07.2014)

Jestli toto je komedie, tak jsem se celý svůj dosavadní život smál věcem, kterým jsem se smát neměl a možná to bylo i někdy neslušné vůči ostatním. Divadlo mám rád, divadelní hry v televizi mi nevadí, ale toto byla strašně nudná záležitost. Neživotná. Jako chápu, že autorka chtěla nastavit zrcadlo dnešní povrchní společnosti, kterou zajímá jen vlastní prospěch a pro zachování vlastního pozlátka udělá cokoliv. Jenže otázkou je, jestli povrchnost není od přírody přirozená a potřebná. Vždyť která gorila nebo pavoučí či papouščí samička si vybírá otce svých potomků podle inteligence, vnitřní harmonie, nebo slušného chování vůči bližnímu? V přírodě jde čistě o sílu, vzhled a schopnost zajistit potravu. V některých případech ani o to ne, kdy lvice pro jistotu podrží každému lvovi ve smečce, aby si myslel, že mláďata jsou jeho a nechtěl je zabít. Je zvláštní, že lidská společnost se tak odděluje od přírody, že si ve své namyšlenosti myslí, že my jsme něco lepšího. A ještě si pár namistrovaných jedinců myslí, že zbytek společnosti může beztrestně kritizovat a urážet v jakési své mravní a morální nadřazenosti. Já osobně mám jednu teorii, proč je dnešní svět tak špatný. Kdysi dávno, když počet lidstva na světě byl roven 10-15 tisícům jedinců, tak přežili jen dva druhy osobností. Ti nejlepší, nejsilnější, nejodvážnější a nejschopnější, kteří se svým umem dokázali uživit a dokázali se postarat i o své potomstvo. Pak ti nejzbabělejší, nejvychytralejší, bezskrupulózní zmetci neštítící se ničeho. Problém je, že těch pozitivních bylo určitě méně, vzhledem k tomu, že odvážný umírá dřív,než zbabělec. A my jsme bohužel jejich potomci. (25.02.2021)

„Naštěstí mezi námi ještě existují slušní lidé.“ V podstatě brilantní konverzačka stejně jako velmi zdařilá satira, u které se divák zlomyslně baví na účet postav, i když je fakt, že směrem k závěru, kdy začne atmosféra pořádně houstnout, se už tolik nesměje. Publikum si může užívat úmyslné trapnosti, faktu, jak všem tečou nervy a postupně se po charakterové stránce obnažují, a to všechno za společnosti 4 hereckých osobností (z nichž za celou dobu trochu přehrává pouze Jodie Foster, a to ještě ve snesitelných mezích). Jistě, někdo se u podobných filmů může nudit, milovníci adrenalinu si na své zrovna nepřijdou, ale pro mě osobně je to téměř přesně můj šálek kávy. A velmi se mi také líbil závěr, tedy ten za běžících titulků. Zřejmě nadhodnocuju, ale slabších 5* si v mých očích Bůh masakru zasluhuje a na vždy perfektně načasované telefonáty s Waltrem budu rád vzpomínat. „Nechce být pohřbena vedle mého otce, ale chce spálit a být u svojí matky, která je tam tak sama. Dvě urny vedle sebe budou žvanit a roznášet drby.“ (30.08.2013)

Co nabírá Polanski Waltzovým úšklebkem nebo neokoukatelnou mimikou Kate Winslet, to ničí přepálená premisa, která mimo divadlo nemohla v žádném případě fungovat naplno. Všechno vycházení ze dveří a volání výtahu je totiž v první polovině až hloupě zbytečné, když je naprosto jasné, že stejně k ničemu nepovede a všechno se do dvou místností vrací nepochopitelně násilnými berličkami. Bez křečovitého šněrování děje na jedno místo by smutná ironie s přímo sžíravou satirou v srdci fungovala o třídu lépe, takhle působí masakr jen v náznacích. (16.02.2012)