Ďábelské líbánky

Nebýt zdržujících Neckářových písniček, byla by tato úžasně černá komedie za plné hodnocení. Vedle poněkud parodických rolí Vinkláře a Filipovského jako inspektorů Boušeho a Mrázka (Hříšní lidé města pražského), či filmové jméno kapitána Libíčka herce Libíčka, je děj sled pestrých snah jak někoho zabít, aniž by to kdykoli vyšlo. A Libíčkovy metody jak odhalit pachatele jsou vskutku neotřelé. Báječných 80 minut s českou komedií a báječnými herci. (28.07.2012)

"Taky zmije?" "Jo. Byla přivázaná za vocas a tudíž pěkně nasraná." Při sledování tohoto filmu jsem nemohl uvěřit vlastním očím. Vlastmil Brodský je standardně výborný, stejně jako Jan Libíček. A propos, tohle je další potvrzení toho, že tito dva pánové tvořili naprosto dokonalou komickou dvojici. Copak je tu dál? Spousta černého humoru, spousta situačního humoru, spousta slovního humoru, možná nejlepší role Jany Brejchové, v této době ještě stále velice pohledná Jiřina Jirásková a její sarkastický humr, a samozřejmě, last but not least pánové Bouše a Mrázek: "K službám, pane rado..." Sice to není tak skvostně geniální jako Světáci, ale stejně se jedná o parádní vtipnou jízdu bez dobově poplatných prvků a se skvělým obsazením... (03.03.2009)

Tohle že vzniklo v roce 1970, za počínající normalizace? Neuvěřitelné. Intertextovost, ironie, velmi velmi sexy Jana Brejchová, kapitán Libíček a "Taky zmije? Ano, a protože byla přivázáná za ocas, byla pěkně nasraná." o atomových krytech které byly určeny k výbuchu za úplně jiných okolnostech nemluvě. (28.12.2007)

Dějově je to v podstatě nesmyslně poskládaná slátanina. Ale má to jeden z nejlepších castingů v dějinách československé kinematografie a v jednotlivých scénách to srší humorem situačním i verbálním. Imaginární časoprostor je obdivuhodný na počátku normalizace, přitom to má spoustu odkazů k dobově populárním dílům filmovým i knižním. Potrhlá je i Neckářová píseň Láska má poskládaná textově ze sloganů tehdejších hitů, přitom sama o sobě obstojí. "Svým děvkařstvím jsi mě přivedl na dráhu zločinu." (12.10.2017)

„Spěte sladce vy obětavé pomocnice vědy.“ Snad za to mohly půvaby Brejchové či sahání na „termosku“, že se ke mně tento film v dětství nedostal. Napraveno! No, snímek je „crazy“ hodně, někdy až na úkor vtipnosti. To ale nemění nic na tom, že jsem se místy smál velmi, ačkoliv hlášky a vtipné situace vyzněly hlavně díky těm, kteří je uměli „prodat“. Ať už jde o svůdného génia Brodského, zákeřné rivalky Brejchovou a Janžurovou, Růžičkovou silně pomrkávající po své Droběně, Vinkláře a Filipovského ve svých profláklých rolích, a asi vůbec nejzábavnější pár v podání Libíčka (1 z jeho nejpovedenějších výstupů vůbec) a Jiráskové (překvapující komediálním talentem). Za slabší se dá považovat jistá „nedějovost“, kolísající tempo, Neckář (snad ta jeho titulní píseň na závěr, ale jinak?!) a trapná pasáž honu (opozice vůči naopak skvělému soudu), které hodnocení filmu sráží „jen“ na slušné 4*. „Takový manželství tady ani nepamatuju.“ - „Snad jenom ten čtrnáctiletej co přived do jinýho stavu tu pětatřicetiletou, to bylo taky takový harmonický.“ (18.02.2017)