Útok na Bílý dům

║Rozpočet $150miliónov║Tržby USA $73,103,784║Tržby Celosvetovo $205,440,387▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $11,113,665 //počet predaných kusov 294,773║ Tržby za predaj DVD v USA $15,537,594 //počet predaných kusov 712,267║ vysoko oktánová banálna béčkovina, ktorá ide v šľapajách akčných filmov 80.-90.rokov keď sa na nás valili Smrtonosné pasce, zbrane,... až po Prepadnutie v Pacifiku, lenže tu je jeden malý problém tú nie je taký výživný hlavný hrdina, aj keď Channing Tatum sa snaží ale daný patričný lesk proste nemá, je to proste stále také prerostlé decko a nie drsný chlapák ktorý dokáže zloduchov likvidovať po desiatkach a na akejkoľvek vážnosti tu nepridáva ani odľahčujúca vložka lebo komických vsuviek tu je viac než dosť, takže keď sa to ani na moment neberie ani trochu vážne tak v rámci béčkovej zábavnosti sa to dá lebo ide o čistokrvného Emmericha akého poznáme z ID4, lebo tu zas musí všetko čo mu príde do cesty megalománsky zničiť takže Biely dom fakt padne, takže o akciu núdza nie je a poteší aj celkom pôsobivá kamera,.... zas čo nepochopím, kto zas dokázal na túto Emmerichovú žúrku, prispieť tie pekné peniaze /videl v kine: 60%/ __moja recenzia (21.07.2013)

Emmerichu, Emmerichu co s tebou mám dělat ty kluku ušatá. Na jednu stranu náš hezky povozíš na garden bílýho domečku, rozesmejěš, zaakčníš a člověk si říká, joooo takhle nějak sem si to představoval, jenže Rolande, co ty rodinný ťintily mintily, furt dcera sem, dcera tam, to bylo jak nepovedená odnož Kramer vs. Kramerová 2, tyhle kýble prázdnejch keců z filmu vylejt, tak mě tu teď hraje americká hymna a pálím pětihvězdama. Ne fakt ,kombinace akčňáku co se v mnoha momentech evidentně nebere zase tak vážně z rodinným dramatem, to je jak prcat prasnici divokou s tím, že je to vlastně taky ženská. Nebudu za ježibabu a napalím tomu tři, protože ty akčně - zábavný sekvence, zejména uprostřed filmu to fakt dotáhli až na můj smích a to já zase umím ocenit. (17.07.2013)

Smrtonosná past 21. století. Film, jak se dalo očekávat, nepostrádá tradiční emmerichovské atributy a trade-marky, v tomto případě lze hovořit o jistém zesílení znaků, podle nichž jsou filmy německého rodáka nezaměnitelné (a teď mi nejde o nějakou ideologickou rovinu, někdy až fanatický amerikanismus atp.). Na úrovni vyprávění i stylu lze vystopovat znaky „čirého (hollywoodského) akademismu“, a ačkoli průměrná délka záběru dle prvního dojmu nebude pravděpodobně přesahovat tři sekundy, jde o velmi přehledně natočený film, kde orientace diváka v prostoru není téměř nikdy narušována (někdy trochu ztížená orientace v čase je už trochu jiná otázka). [==] Doslova fascinující je pak to - a to zdaleka nemůžu být jediný, kdo se o tomhle zmiňuje, protože je to nesmírně výrazné a ozvláštňující, jakým způsobem jsou ve filmu užity jednotlivé prvky a motivy, přičemž každý z nich plní nějakou předem jasně určenou funkci a film diváka záměrně navádí k tomu, aby danou funkci předem pochopil. Ať už se jedná o dialog, nějaký komentář postavy nebo zmínění určitého předmětu. Úvodní čtvrtina do prvního výbuchu je tímto doslova napěchována, vyprávění pak působí velmi uceleným dojmem a bez problémů si udržuje divákovu pozornost, přičemž výše zmíněné mikro-děje/linie jsou na konci beze zbytku uzavřeny. [==] Je až neuvěřitelné, že ty nejryzejší hollywoodské filmy, resp. za použití tradičních postupů na úrovní vyprávění i stylu, natáčejí režiséři s neamerickým původem. Bylo tomu tak v době největšího rozkvětu klasického Hollywoodu ve 20.-40. letech a je tomu tak i dnes, nejeden z nich byl přitom původem Němec. (30.11.2013)

Nečekal jsem nic a dostal takřka všechno. Nebýt nízkého ratingu, neměl bych de facto za co strhávat body. Ano, je to hrozně oldschool, vrcholně zapracovala nostalgie a všechno už jsme viděli jinde. Ale tak čistou žánrovku, která by podobně důsledným způsobem zpracovala své téma, to už jsem neviděl léta. White House Down je film propadlý časem - ukázka toho, jak se točilo počátkem devadesátých let. Uvědomělý záporák se zábavnými poskoky, opravdu vtipné vedlejší postavy, hláškující a zranitelný hrdina, sázka na fyzickou akci a žádné zbytečné kejkle okolo. Lebedil jsem si a zamáčkl slzu pri představě, že je to příběh Johna McClanea Jr.. Tatumovi bych ho věřil bez zaváhání. Jedno z nejpříjemnějších překvapení letošního roku a pro mě osobně dost možná nejlepší klon/nástupce klasické Smrtonosné pasti. (19.07.2013)

Emmerich je pořád hovádko, kterému soudnost říká zhruba tolik jako invence, tentokrát má ale v ruce zábavný scénář, jenž i na ploše přes dvě hodiny dovede bavit svou sebeparodií a důmylsným podlézáním a variováním žánrových pravidel. Prvních 30 minut a uberpatetický závěr jsou sice na facku a i za pár nepřehledných střípků z akce bych německého dobrmana nejradší profackoval, ale jako proč ne. Bavil jsem se. U "padajícího Olympu" ale přece jen o něco víc. Asi to bude tím, že ten mi v té své konstantní republikánské debilitě přišel ještě zábavnější a hlavně si mohl dovolit prostřelené lebky. Mít ve filmu rotační kulomet je super. Ale v PG-13 filmu je to asi stejný trumf jako kdyby se terorista osázel dynamitem a po zmáčknutí tlačítka vyletěly leda bublinky. 7/10 (12.08.2013)