Dvojník

„I'm like Pinocchio, a wooden boy. Not a real boy…“ Dvojník bude dost nedoceněným filmem. Po vzoru Nicolase W. Refna se jedná o další umělecký thriller. Tentokrát je to snad větší psycho, než bylo doposud. Jesse Eisenberg hraje dost možná svojí nejlepší zahranou (dvoj)roli. Skvěle mu v tom sekunduje Mia Wasikowska. The Double je vynikající film v nápadu a zpracování. Je to jednoduše originální a skvělé natočené drama. Místy ovšem dosti úsměvné. Simon (Jesse Eisenberg) je sice zaměstnanec firmy, ale všemi přehlížený. Vede samotářský život, dokud do práce nepřijde nový kolega James (Jesse Eisenberg). A hle, on má stejnou tvář jako on. Jenže divné to přijde pouze jemu a nikomu jinému. Dokonce i Simonova vysněná dívka se má spíše k Jamesovi. Kde se stala chyba. Na to vám se film pokusí dát odpověď až na konci. Mezi tím se vás pokusí několikrát rozesmát a na konci vás geniálně zmate. Jesse hraje dvojroli skutečně skvěle. Jedna tvář a dva naprosto odlišné charaktery. Navíc hudba co doplňuje film je prostě kouzelná. Výborný soundtrack, který se nemůže oposlouchat. Natáčecí styl hodně připomíná výše zmiňovaného Refna. Dvojníka nejvíc ocení asi ti, co mají rádi britský humor a smysl pro artové umění. (84 %) (26.08.2015)

Z Dostojevského převzal Richard Ayoade temnotu a skepsi, od Franze Kafky existenciální nejistotu, smysl pro absurditu a černý humor, od Jeuneta kamerové filtry, od Terryho Gilliama nádech dystopie a asi bych mohl ještě chvilku v hledání inspirace od jiných autorů mohl pokračovat. Přesto je to své a podle mého opravdu dobré. Určitě neskonale lepší než Oliver Tate od téhož režiséra, který jsem měl možnost vidět před pár dny. Přítomnost Miy Wasikowské tomu dodává ženský půvab a Jesse Eisenberg svého rozdvojeného hrdinu hraje přesvědčivě a s přehledem. Asi bych dal jen 4*, ale snímek mi přijde na ČSFD zbytečně podhodnocený. Podařených kafkiád není mnoho a dvojník k nim podle mého patří. Atmosféra se mu nedá upřít a vlastně už se mi delší dobu nestalo, abych tak hrdinovi držel palce, aby z téhle šlamastiky vyvázl se zdravou kůží. Celkový dojem: 90 %. (13.11.2016)

Kafkárna podle Dostojevského není špatná, jen jsem si přes všechnu tu industriální odtažitost k postavám nenašel žádný vztah. Takže mi vlastně zbyla jen jakási efektní prázdná slupka. Za ni rozhodně zaslouží pochvalu kameraman, a dále ještě dodávám, že se mi líbila hudba (čímž tentokrát myslím i použité písně). (26.10.2016)

"ztracený, sám, neviditelný.. jako bys skrze mě mohl prostrčit ruce", říká dvojník Simonovi. Zde by asi bylo vhodné odhlédnout do Dostojevského a věnovat se jen scénáristům. Simon je plachý, zajíkává se, reakce jiných i samého prostředí jsou pociťovány nepřátelsky (a možná i takové jsou). Přitom to má v hlavě nejen v pořádku, ale je neobyčejně inteligentní. No, a zde se musí přirozeně objevit dvojník, který pomůže. Pokud ovšem nepřekročí svoje pravomoce. Dvojník (nechejme ho beze jména) Simona nezdvojuje, ale půlí (štěpí mu mysl - schizo-fren). Opětovné spojení až po katastrofě, která je zároveň katarzí... Kafka s Orwellem si tu často podávají ruce. (15.07.2015)

Začátek jsem rozdýchával hodně těžce a už jsem myslel, že jsem narazil na další z občasných filmových omylů. S postupujícím časem a příchodem druhého Simona mě ale film vcucnul a nakonec mi bylo trochu líto, že už je konec. Ve výsledku z toho mám smíšené dojmy a pocit nevyužitého potenciálu. Nebudu se holedbat, že jsem to pochopil, vidím v tom ale velké rezervy. Nápad originální, herecké obsazení parádní (Mia Wasikowska úžasná, Jesse Eissenberg velmi přesný), má to atmosféru, je tam i romantika, jenže na čtyři mi to všechno nestačí. Divné. Asi tak jako samotný film. (31.08.2014)