První klidná noc

Když se řekne Vanina, obvykle se dodává Vanini; ale tohle je jiný příběh. Alain Delon není karbonářem, nýbrž jen drobným podvodníkem, a Sonia Petrovna má daleko do hrdé římské šlechtičny. Obvykle prosluněné malatestovské Rimini je zde také šedé a nevábné. Romantické napětí je přitom vytěsněno tlakem chybějících souvislostí: Tím, že si je musíme domýšlet - co je to za ženu, která je jeho manželskou? co je to za partu, a s kým vůbec táhne? co je to za školu, která se objevila a zničehonic mizí? co je to za příbuzné, které obě strany zatěžují?, a samozřejmě, kdo jsou oba hlavní protagonisté a do jaké budocnosti směřují? - stáváme se sami částí příběhu, který - i když "první klidná noc" nás od toho zdánlivě oprošťuje - musíme stejně domyslet až do konce. (19.08.2017)

Alain Delon mě asi po druhé v životě (V plném slunci) velice překvapil. Dokázal mi, že když dostane roli, ve které může zužitkovat své přirozené přednosti, dokáže s přehledem utáhnout celý film téměř sám. Postava rozervaného profesora v První klidné noci to jedině potvrzuje. (23.06.2021)

Musím se přiznat, že mi chvíli trvalo si zvyknout na Alaina Delona mluvícího italsky. Buď na mě totiž mluví česky a nebo francouzsky, což mi, přeci jen, přijde trošičku přirozenější. Francouzsky čistě proto, že je to jeho jazyk a česky proto, že starý dobrý dabing u francouzských filmů byl kolikrát lepší, jak francouzský originál. Film jako takový pak po příběhové stránce nepřinesl nic objevného. Chvílemi jsem se dokonce i docela slušně nudil. Třeba, když jsem pozoroval, jakej je Alain romantik. Nicméně klasicky poctivý závěr na francouzský způsob způsobil, že nad tímhle filmem budu ještě dlouho přemýšlet. (31.01.2016)

10/10. Dojemné. Působivé. Dramatické. Melancholické. Fantastické. V Itálii na tento film píší studenti seminární práce. Lze v něm najít odkazy a prvky ze Stendhala, Novalise, Shakespeara, Goetha, Danteho, Baudelaira nebo Bible (to jen tak namátkou). Jednotlivé scény obsahují mnoho symbolů, ukrytých v detailech, nebo jsou symbolické samy o sobě… Anebo lze film brát jako příběh o profesorovi, co se zamiluje do studentky. Každopádně, Alain Delon zde podává výkon hodný Oskara, Cézara, Medvěda, Lva i ostatního zvířectva, co se ve filmovém světě uděluje. „Někdy vzpomínky přicházejí na mysl bez důvodu. Ten, kterého hledáte, není zde…“ (více zde) (21.03.2011)

Skvělý film s úplně odlišným prostředím, než ve kterém potkáváme Alaina Delona. V roli profesora střední školy úplně v klidu zvládá problémové rebelující studenty, ovšem jiným stylem, než má představu ředitel. Jeho postoj ke studentům je pro některé rebelující takřka překvapením. Když má podpořit petici, s absolutním klidem to odmítá a vysvětlí proč. Studentům téměř vyrazí dech svou otevřeností, uvolněností a přehledem. Jedna dívka svým výrazem melancholičky a introvertky ho zaujme natolik, že jí začne věnovat značnou část své pozornosti. Ve městě si najde přátele, kteří odpovídají jeho naturelu, karbanu - hazardu. Postupem času zjistí, že dívku podporuje místní velmi bohatý muž, který pravděpodobně ovládá místní šedou zónu. Spolužití s jeho ženou je velmi uvolněné a víceméně drží jen setrvačností! Jak jeho porornost k dívce stoupá, tím více si uvědomuje, že se do ní zamiloval. Oči se mu pokouší otevřít její matka - odpohledu hnusné stvoření a schutí mu vpálí, že dcera patří jednomu bohatému mafiánovi, se kterým dokáže to křehké introvertní a melancholické stvoření lehce manipulovat. Ten mu ostatně také vysvětlí, že dívka, do které se zamiloval není to co si představuje a že již od 15 let žije jako prostitutka. Nenechá se ovšem zviklat, opouští svoji ženu, která mu s chutí vykřičí svou minulou nevěru a vyhrožuje, když odejde, že spáchá sebevraždu. Nic nepomůže, jednou se rozhodnul a odchází za svou láskou, nic mu nemůže stát v cestě. Jak je to u Delona, ale někdy zvykem, příběh končí tragicky. Snad jen jedna věta, která mi utkvěla "Proč je smrt první klidnou nocí, protože spíš konečně beze snů" (13.01.2014)