Lehká jako dech

Tohle téma duševní poruchy, která likviduje tělo, mě velmi zajímalo, protože je aktuální. Ale od Olmera jsem čekala něco jiného. Něco, co by mě šokovalo a dostalo na kolena. Nejsem si jistá, že to bude mít ten správný účinek i jako výchovný film, který by měl být pouštěn na základní škole, aby to mladého člověka od jeho počínání odrazovalo a rodiče upozorňovalo, co se s jeho děckem děje. Mediální masírka, nestabilní rodinné zázemí a blbé kecy spolužáků dokážou udělat s psychikou hodně. (24.06.2013)

Podezírat Víta Olmera z pedofilie by bylo příliš zjednodušující a hlavně by nám to neřeklo nic o nekvalitách tohohle výblitku. Kdyby Olmer uměl pracovat s dětskými herci, neřeknu ani popel, jenomže právě neschopnost cokoliv zahrát začíná u mladých dívek a končí u Chytrové, Šimáčka (jediné vtipné postavy filmu) a příšerné Martiny Adamcové (jistěže to byl záměr, ale ona není tak příšerná, jak by být postavou matky měla, ona je jinak příšerná), o níž jsem musel dlouho přemýšlet, než mi to zapálilo - jistě, tahle kreatura nám pár sezón hatila výsledky v Hrách bez hranic. Kamera, střih, efekty, všechno je špatně a úmyslně špatně, jedním slovem: hrůza! (07.07.2014)

Příliš zbytečných rádobyexperimentálních záběrů, zbytečně protikladné prostředí. Celek působí až okatě propagačně. Školní a feťácké motivy dost nepřesvědčivé. Zajímavé byly snové tanečí vize s další z povedené trojice "spřízněných duší" (anorektičkou z nemocnice). Závěrečný sekyrkový tanec se vyrovná skoro sekyrkový polívce... (23.06.2013)

Anorexia, tvoja najlepšia kamoška! Toto bola fakt sila. Velké detaily na jedlo, byt, chudoba, naopak bohatstvo a každý sa topí vo vlastných sr... Snové scény tam boli trochu zbytočné, ale ručná kamerka super. Problém bol rozobratý tak akurát - nie povrchne, ale ani zbytočne do hĺbky. Má to 46 % a videlo to 1100 ľudí??? A čo by ste chceli, Hanekeho? (17.06.2017)

Anorexie a bulimie je téma, se kterým se dá hodně dobře pracovat. Filmů zpracovávající tuto problematiku moc není, a proto jsem se „těšila“, co „nového“ přinese „Lehká jako dech“. Ale abych byla upřímná, jsem neskutečně zklamaná. Člověk, který o těchto nemocech žádné přílišné informace nemá, si po zhlédnutí tak maximálně řekne něco o znuděných slepicích, co už roupama neví coby, a tak hladoví. To, co dívky skutečně cítily, ve filmu pořádně popsáno není. Tvůrci nám sice umožnili nahlédnout do dvou odlišných rodin, kde jedna klade na své dítě přehnané nároky, zatímco ta druhá je lehce uhádaná, ale život ani v jedné z těchto rodin nebyl natolik extrémní, že by mladé dívky vyburcoval k těmto sebevražedným sklonům, takže deprese musely byt „doladěny“ nešťastnými láskami a dalšími vlivy, s tím, že všechny tyto spouštěče přejídání/nejedení byly naťuknutyjen velice povrchově, takže málokterý divák hlavní hrdinky dokázal pochopit. To, co celý film fungovalo lehce podprůměrně, bylo v posledních minutách smeteno ze stolu naprosto katastrofálním závěrem, který snad ani pochopit nejde. Jedna slečna umře, druhá se zfetuje a posléze spokojeně zamává svému tatínkovi vylézajícímu z popelářského vozu. Opravdu to dávalo smysl? Ani náhodou! Celkově tento počin hodnotím 1*, výš jít opravdu nemohu. Co se týče hereckých výkonů, tak jediné, co by asi trochu stálo za zmínku, bylo herecké předvádění se Marie-Luisy. Druhá hlavní hrdinka byla silně nesympatická, protivná, nelogicky jednající a neskutečně lezoucí na nervy, takže jediné štěstí, že filmová stopáž byla jen něco málo přes hodinu, jinak by zde bylo nebezpečí, že po svém monitoru něco hodím :) Film byl neskutečně pocitově plytký, neměl spád, strašáky jménem Ana a Mia (anorexie a bulimie) popsal jako nemoci znuděných mladých hus a spíš, než jako varování, působil jako návod pro mladé slečny, které už od teď ví, že polykat tampóny se vyplatí, pokud zmíráte hlady. (07.09.2013)