Babovřesky 2

Zmocnilo se mě lehce masochistické badatelské nutkání zjistit, jestli je možné, aby byly druhé Babovřesky horší než ty první. A byly. Je až neuvěřitelné, že něco tak prázdného se tvůrcům podařilo ještě více vyprázdnit. Stačilo jen prohloubit tupost scénáře i hereckých výkonů na úroveň čiré demence, vyškrtat vše, co zavánělo alespoň vzdáleně smysluplným dějem, a stlačit jedinou relativně fungující dvojici Dolanský–Vondráčková na úroveň camea, nahradit je bandou hokejístů, kteří umějí hrát.. hokej.. možná a trojicí přehrávajících hereckých jelit. Po hodně dlouhé době jsem byl nucen oprášit hodnocení odpad. Ale žádné jiné výstižnější slovo pro hodnocení jsem nenašel. (25.02.2015)

No musím přiznat, že jsme na to vyrazili hned jak to bylo možné v první den premiéry a hned na první promítání, už návštevnost v sále pro 350 lidí se nás krčilo dohromady 33 nadšenců z toho bylo dost malých dětí, kteří se asi jediný smáli. To už bylo docela dost divné. Já neustále koukal na mobil a čekal až tahle křeč skončí, dlouho už jsem se takhle nenudil. Nebýt ve filmu p.Kikinčuk, který jediný občas dokázal být i vtipný, tak je to u mě jasný odpad. Děj je nulový, někteří herci jsou tam úplně zbytečně, něbot nemají s dějem nic společnýho viz Dolanský,Pecha,Kostelka atd. Nejvíc mě fascinuje jak si tvůrci myslí ,že se budu smát tomu jak báby chlastaj a k tomu se i sjedou. Jen se děsím s čím přijdou ve 3.díle. Ps-oproti tomu je Dědictví celkem pěkný film tech 50% je zasloužených. (20.02.2014)

Panenko skákavá! Jejdanánku! Můj ty skutku! Dvě hodiny naprostého vzduchoprázdna, tedy krom scén věnovaným církvi, které si nejspíš odskočily z nějakého propagandistického opusu Otakara Vávry. Jinak film, který neexistuje. Film, který není. Není to sled trapného humoru a nefungujících vtipů, jde o velké "nic" podávané s až exploatační důsledností. (26.02.2014)

Druhý díl vynikající české lidové komedie Zdeňka Trošky je natolik kvalitní, že se mi jen těžko hledají nějaká negativa. Ale přece jen nějaká ta smítka by se našla. Například humor, který komedii obvykle dělá komedií, je tu místy přece jen trošku prvoplánový či dá se říct i trapný, ve zbytku pak chybí úplně. To ale vůbec nevadí, protože divák si užívá tu lehkost s jakou pan Troška toto letní hřejivé, hřejivější až nejhřejivější dobrodružství divákovi předkládá a nechá se unášet sic na jednu stranu bezobsažným dějem, ale na stranu druhou z něj přímo sálá to lidské srdce , srdíčko do něj panem režisérem vložené a vnímavý divák pak vůbec nevnímá asi tu největší, ale zcela pomíjivou ve své důležitosti, chybku v podobě antiherců, v některých případech ( Pavel Kikinčuk) až antiochotníků. Bohužel však, nevím jak je to možné, ale zřejmě patřím k méně vnímavým divákům, považuji tuto jinak skvělou záležitost za pičovinu roku, pan Kikinčuk by asi dodal ještě do prdele. (15.09.2014)

Paní vedle mě se řehtala od prvního záběru, celé kino šustělo igelitem a na plátně defilovala jedna reklama za druhou, to už tedy začal film (PP everywhere), poté defilovali hokejisté. U nich se zastavím, neboť shodou náhod po našem vystoupení na Olympiádě v Soči ukázali někteří z nominovaných, že umí hrát ve filmu stejně špatně, jako na ledě. Na ledě jim rád dám ještě šanci, u filmu je už rozhodně vidět nechci. V hlavní roli jinak bezzubá sympatická stařenka, ale scénář plný hloupých a trapných klišé a rádobyhumoru, slušného vtipu jako šafránu. Vydržet se sledovat tento film dá, nicméně nadšením jsem nesršel. (23.02.2014)