The Guest

S filmy Adama Wingarda to je pořád to samé. Po zhlédnutí ocením jejich sebeuvedomnění a zvládnutí konceptu, abych na ně do pár měsíců prakticky zapomněl. Tady se pokusil o větší zapamatování hodnost, ale ta chtěnost je strašně viditelná už od prvních vteřin a prvoplánovost každé myšlenky dějové i filmařské to posouvá na hranu parodie. Můžu jen uvažovat, jestli záměrné. Je to přesto docela zábavný film, ale rozhodně není ani trochu sofistikovaný, jak si možná autor myslel, že ho dělá. 3 a 1/2 a hodně váhám, kam zaokrouhlit. (18.01.2015)

Scénáristická bezradnost nep(r)ominutelně zneužívající, znásilňující a parazitující (na) 80´s resp. 90´s. _Upřímně, ta neustálá snaha tvůrců, o vylepšenou resp. ozvláštněnou resuscitaci, již dávno prověřeného, mě začíná značně unavovat. Já jsem oldschool. Když whisky, tak poctivou, nikoliv medovou. Když vodku, tak čistou, nikoliv s příchutí melounu. Když ženu, tak „přírodní“, se vším, co to přináší a co k tomu neodmyslitelně patří a nikoliv umělohmotnou katalogovou skládačku, bez jiskry v oku, co vylezla, zjizvená a opuchlá, po čtyřiadvacetihodinovce ze sálu a měsíc se jí nemůžete dotknout. Vím, můžete namítnout….své fandy resp. fanynky, si i tato nabídka najde. Najde. To však neznamená, že já ji musím, na zdraví, (při)pít. _Závěrečný (před)halloweenský večírek ve škole (btw, musel jsem si ihned dopřát repete), plný všudypřítomného nadhledu a dávající jasně vzpomenout, na B. De Palmu, v nejlepších letech a formě, včetně významného pomrkávání v samotném závěru, to vše za vydatného přispění S. Moorea, dává tušit, že to v A. Wingardovi, někde skryto je a mohlo to být o poznání lepší. Tak snad příště…. 45% (10.02.2015)

"WHAT THE FUCK?" - ptá se jedna z postav v samém závěru filmu a výstižně ho tím definuje. Nezvykle zrealizovaný thriller dojíždí na chvíle, kdy ani šikovná stylizace nezakryje extrémní osmdesátkovou debilitu (přestřelka s policejním komandem) či zdechlé postavy (většina postupně doslova). Osmdesátkově zanícený soundtrack, výborně zvládnutá titulní role a nevyzpytatelné ztvárnění prakticky všeho ovšem bezpečně zaručují, že se celou dobu solidně bavíte. A to se počítá. (05.02.2015)

Počul som, že je to pecka, ale neveril som tomu a tri roky som to obchádzal. Potom som si to pozrel a... je to pecka. Nie je to niečo, čo vám vyvŕta mozog z hlavy, ale je to dosť „iné“ na to, aby som dal 80%. Sympatický hlavný (anti?)hrdina, množstvo skvelých scén, pri ktorých si poviete „to je ale macher“ (scéna v bare, scéna u riaditeľa), uhrančivý Lance Reddick a výbušné finále. Ústredná postava vojaka sa fakt vydarila. (02.03.2017)

Nowhere to Run potkává Univerzálního vojáka v doprovodu Carpenterových vydlabaných dýní.. Wingardovo uvědomělé disco béčko si bezpochyby užijete, nicméně dám vám jednu radu. Až se objeví člen tajné vládní organizace s očima vypoulenýma jako by nebyl pět dní na velké, našmátrejte na vlastním mozku vypínač a zhasněte. Už jej nebudete potřebovat.. Tenhle očividný autorský záměr mě malinko rozhodil, ale kdo je zvyklý dívat se „po tmě“, ten bude vrnět brakovým blahem. Tak jako já u stylově napsaného i natočeného barfightu „Strýček z armády vs. fotbalové gumy“.. (28.04.2015)