Pravidla moštárny

Ze začátku to vypadá dobře, pak se to dobře rozvíjí, pak se začnou množit klišé, přibývá trapných(možná je to až moc silné slovo) scén a konec nakonec nic nespraví... možná bych dal i tři hvězdičky, kdyby mě začátek nenavnadil, že to bude dobrý film. Scénárista bohužel neměl cit pro důvěryhodné vykreslování charakterů, hlavně otec, který zneužívá svou dceru se podle mě chová jinak... a hlavně ten takový černošský verbální patetizmus, ten fakt nemusím. Pravidla moštárny považuju za špatné zpracování několika dobrých nápadů... aspoŇ že je tam ten Caine... (06.04.2005)

Naprosto ultimatni dojak, jenze tenhle je tak uzasne natocenej, ze proti tomu clovek nemuze nic rict. Scenar sice neni nikterak komplikovanej, ale dava prostor jak humoru, tak dramatickejm a napinavejm scenam a ani na sekundu diky nemu film nenudi. Film je navic natocenej fakt svizne a zabavne, navic se skvelou hudbou a muze se oprit o paradni herce. Predevsim to je Michael Caine, ale i ostatni jsou paradni. Akorat Tobey ma celou dobu svuj klasickej ospalej noumovitej vyraz a i pri vaznejch scenach se usmiva jak trouba. No a co se tyce uvodu a zaveru v sirotcinci, tak deti jsou fajn, zadny otravny parchanti. Tenhle film mam proste rad, uz jsme ho videl nekolikrat a nemuzu na nem najit zadnou chybu. (18.04.2008)

Tobík v hlavní roli není OK. Jeho výkon je důrazně nevýrazný a osobní preference ohledně sympatií mám nastavené také poněkud jinak. Nekoná se ani slibovaný citový zážitek. Určitý emotivní nátlak přišel až v závěru, ale nemůžu si pomoci - celá zápletka s těhotenstvím Rose přišla nahodile, aby i dále byla předvídatelná, postrádající skutečný vzruch a jímavost. Jinak mají Pravidla mošťárny štěstí, že se jim daří budovat hezkou atmosféru, a to zejména v první polovině. Jakmile Homer opustí sirotčinec a Cainův Larch zmizí z plátna, už to není ono. Moštárenská pasáž je pro příběh titulní postavy - hlavně pro jeho závěr - důležitá, ale kouzlo první poloviny prostě nemá. Skutečně dojat jsem byl až v úplném závěru, kde se koloběh krásně uzavírá. Knihu si určitě přečtu. (29.03.2008)

Že Pravidla Moštárny jsou spolu s Gilbertem Grapem dva nejlepší Hallströmovy filmy je nad slunce jasné, ovšem zvolit jen jeden by byl pro mě nadlidský úkol. Oba jsou zatraceně citlivé a dojemné snímky a u obou jsme mohli být svědky dvou výborných hereckých výkonů, který zde však byl konečně po zásluze proměněn v oscara. Avšak je nutno podnotknout, že nemalou zásluhu na oblíbenosti Michaela Caine jako doktora Larcha má jednoduše ona scénářem předepsaná postava... Film tedy jako něžný doják, který "zabolí" i pohladí, funguje dokonale, od prvních záběrů sirotčince, přes poslední slova pana Rose "Ain't that right?" až po opětovný návrat k dětem, ale přesto mi právě tento přímočarý "lov" diváckých emocí brání udělit aspoň pomyslné procento navíc, které by hodnocení převážilo na stranu pěti hvězdiček. 9/10 (24.04.2008)

Teda ... to byla ale doba, co? Pravidla nejen moštárny se porušovala a nikdo se nad tím nijak zvlášť nevzrušoval. Ikdyž! Vzrušení tam přece jen bylo a jaké. Některé předvídatelné a zcela předpokládané a některé dost šokující. Film to byl jinak vážně milý, pomalu plynoucí, žádný zmatek a tak. Drama se konalo ryze v srdcích zúčastněných, kdy každé z nich svádělo svůj vlastní boj. Byla tam i jedna velmi dojemná chvíle, když si malý a zvídavý Fazy "konečně našel svou rodinu". Jediné co mi na filmu vadilo bylo obsazení Tobeyho. Jako pavouk byl fajn, ale já si na něj nemůžu zvyknout v tak jemném a citlivém dramatu. Zato Michael Caine zahrál svou roli lékaře, koketujícího s éterem, opravdu skvěle. 3,5* (28.04.2014)