Morgiana

Mysteriózní hororový psychothriller s dechberoucím výkonem Ivy Janžurové a vlastně i ostatních zúčastněných (nejen) herců - přes střih, kameru až po mrazivou atmosférickou hudbu. Vše prostě jako precizně zasazená kolečka v obřím orloji obrazů a vjemů, které si s divákem hrají a velmi přesvědčivě ho vtáhnou do děje. Souboj čistého dobra s černočerným zlem s překvapivými zvraty a zajímavou pointou natočen na prahu normalizace, o to níž nutno smeknout před výsledkem. Sugestivní pocity nepříjemné úzkosti, jež snímek vyvolával, stejně jako mísení reality a snovosti, které člověka záměrně lehce matou... jednoduše nelze než jen projíždět prstem seznam všeho zmíněného a odfajfkovávat dílčí položky. Suma sumárum, po Spalovači a Lampách další kvalitní filmový zážitek. 90% (27.10.2011)

Poprvé mě mátlo, že se Morgiana nejmenuje jedna ze sester, ale kočka. K dosažení jedinečné atmosféry přispěl i výběr exotického místa, výrazné líčení a kostýmy. A samozřejmě hodná, zlá Iva Janžurová. Hodně mi to připomínalo Valerii a týden divů. Ve filmu zazní hudební motiv který Fišer použil i v Arabele. (25.05.2014)

Obsazení jedinečné Ivy Janžurové do obou rolí protikladných sester považuji za jeden z nejlepších nápadů českého filmu. Proč jedna má všechny nápadníky a druhá žádného, když jsou stejné? Protože se lépe chová? Lépe splňuje ideál čisté blondýny? A proč je divákovi vlastně sympatičtější ta druhá, ta zlá? Chytrý film, u kterého se můžete bavit v detailech („Ten průvan mě jednou zabije.“) a psát eseje na téma, proč se jmenuje podle kočky. Na rozdíl od některých zde hodnotících se mi velmi líbil i „zrychlený“ konec. Hodinu a půl sledujeme příběh rozvíjející se v klidném tempu, a náhle je asi během tří vteřin řečeno všechno. Bum průvan, bum kočka, bum mrtvá sestra, živá sestra, bum alkohol! Konec! Jaký to krásný šok! (23.11.2021)

Juraj Herz vždy rád točil temné příběhy. A to ve vysoké kvalitě. Zábavně i ponuře. Tento film jen podtrhává jeho umění. Atmosféra i nálada filmu je skutečně tajemně temná. A to prostřednictvím obrazů, výběrem míst, hudby, pohybu kamery, zvuku i hereckým podáním. O lidských povahách. O závisti, o nenávisti, o škodolibosti, o přetvářce, o pomstychtivosti, o spalující žárlivosti, o vydírání, o intrikánských hrátkách, o vině, o bezvýchodnosti, o strachu. Hlavní postavy sester Kláry a Viktorie (vynikající Iva Janžurová) představuje veškerý střet nevinnosti a laskavosti s přetvářkou, zradou a žárlivou zlobou. Z dalších rolí: voják a vyslyšený nápadník Marek (Josef Abrhám), vyděračská prodejkyně nelegálních lektvarů Otýlie (dobrá Nina Divíšková), a advokát a odmítaný nápadník Glenar (Petr Čepek). To nejdůležitější a nejúchvatnější se odehrává v hlavní dvojroli, ve způsobu kamerového snímání a zvukovém doprovodu. Vítězí pravda a láska nad lží a nenávistí? (20.12.2014)

Herecký koncert Ivy Janžurové, typické prvky Juraje Herze, obstojná atmosféra a napětí. Nejen kostýmy tolik podobné Petrolejovým lampám, lehce hororovou atmosférou blízké třeba Spalovači mrtvol. Vrchol režisérovy kariéry? Takže: vizuál nádherný, atmosféra děsivá, Janžurová brilantní, hudba taky skvělá... Ale. Zkoumání ženského psyché a lidské povahy mě překvapivě nebavilo až tak, jak jsem si původně myslela. (12.01.2015)