Princ mamáčik
Režie:
Jan BudařScénář:
Jan BudařKamera:
Jan MalířHudba:
Jan BudařHrají:
Jan Budař, Ondřej Vetchý, Martin Huba, Jana Nagyová Pulm, Veronika Khek Kubařová, René Krupanský, Vladimír Javorský, Bolek Polívka, Adam Halaš, Jan Rak (více)Obsahy(1)
Princ Ludvík Otomar Karel XII. zrozený Vznešený je velmi spjatý se svou milující maminkou, královnou Ludmilou. Jenže Ludvík je princ už poněkud přerostlý, je mu 39 let. Bojí se skoro všeho, do ženění se nežene a většinu života se poflakuje po přepychovém zámku a přilehlých oborách. Moudrý král Radomil mu proto připraví nečekaný dárek – princ se jednoho rána probudí v lese v obyčejných šatech a v doprovodu drsného rytíře Hudrovala se má vydat do světa, aby poznal, co je život a snad konečně dospěl. Na velké dobrodružné cestě ho čekají věci, o kterých zatím jen četl v knihách. Potká mocného čaroděje, zlé čarodějnice, ducha i samotnou paní Smrt... a možná najde i lásku svého života. Co na to všechno řekne maminka? A bude spokojený otec král? (Bontonfilm)
(více)Videa (4)
Recenze (327)
Tak ja mám jasno! Toto je najzaujímavejšia domáca filmová rozprávka za veľa rokov! Neuveriteľný Budařov kúsok, husársky už len tým, ako odvážne klame telom jeho názov, plagát aj trailery, ktoré sľubujú akoby niečo vtipné, milé, groteskné či fraškovité... ale dostane rozprávku, aká tu naozaj dlho nebola. Keby sa to volalo aspoň PRINC MAMÁNEK A SMRŤ, tak nepoviem, bolo by tu aspoň akési varovanie či lákadlo, pretože ako pre deti to rozhodne nie je! Čo to ale je, je veľká pecka, také bum po kotrbe konzervatívnym divákom aj tým, čo furt frflú na to, že na rozprávkovom poli nevzniká nič originálne. Premyslenosť Budařovej vízie je fascinujúca a na to, že doteraz nestál za kamerou, je jeho režisérsky rukopis neuveriteľne presný a výrazný, nielen v zvládaní tempa a miery, ale hlavne v majstrovstve, s akým dokáže preskakovať medzi humorom a hororom. Prekvapivo pestrá paleta ich foriem a vyváženosť, s akou sa striedajú, je taká, že aj taký Bebjak pri ňom vyzerá ako nejaký študentík, čo raz lepšie, raz horšie niečo odkuká. Osobne ma samozrejme dostáva hlavne ten psychedelický rozmer, ktorý proste ku klasickým rozprávkam patrí (pri starom strome mi prvýkrát spadla sánka), ale aj hĺbka príbehu a významová previazanosť tematických komponentov a symbolických rovín je že na pána! Finále u pani Smrť je už potom úplne iná filmárska dimenzia, kde som tú sánku už radšej ani nezdvíhal... PS. Ondra Vetchý ma takto nebavil už asi... - no možno ešte nikdy! ()
Jestli to někdo hodnotí jako pohádku pro děti, nevidím se tomu nízkému průměru, protože to opravdu není film pro děti. Je to totiž regulérní horor. Příběh samotný není moc zvláštní, ale zpracování se svými psychedelickými, uměleckými a fakt děsivými scénami a s klasickou hudbou stojí za to. Byla jsem sama v celém sále a trochu jsem si přála, aby tam ještě někdo byl; chvílemi mi docela bušilo srdce. Strhávám hvězdičku za ty trapné šišlavé čarodějnice, které tam asi byly jen proto, aby se film přiblížil dětem, a vůbec se tam nehodily. ()
Kdo denně slouží, zároveň si všechnu vládu ponechává? Je to smrt, či snad lidská vůle? Budařův vysněný projekt, který má k nedokonalosti stejně blízko jako k srdci. Éterický, smířlivý, v zóně zubaté mrchy malířsky nesmírně působivý a učící diváka zase zalézt strachy pod stůl z imitace kemra. Takhle nějak si představuji, že by českou pohádku natočil Ben Wheatley.. K ušišlaným majitelkám krčmy doporučuji zapnout skryté titulky a hned se stanou snesitelnějšími.. ()
Myslela jsem si, že film nějak přečkám (knihu už jsem četla, tak co by mě asi mohlo překvapit?), ale to jsem se spletla! Navíc - jako bonusek-bonbónek pro pečlivé čtenáře titulků - víte, koho hrál Miroslav Etzler? Taky kamera Jana Malíře je nepřehlédnutelná. Čaruje. Mamánka jsem nejspíš neviděla naposledy. Zatímco o většině (99 %) českých pohádek posledních dekád musím přiznat, že jsem je neviděla ani poprvé. ()
Po zhlédnutí filmu jsme byli rádi, že jsme na něj nešli do kina s prckem. Ale aspoň bychom jej dokoukali napoprvé, protože doma jsme s tím měli problém. Začátek byl nadějný, místy vtipný. Poté ale přešel do temné psychedelické roviny. Hutný závěr byl příliš těžký ke konzumaci. Pohádka se drží tradičního schématu, nalezneme lásku, ponaučení i moudrost. Ovšem forma zvítězila nad obsahem. Více pro dospělé, než pro děti. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (15)
- Král (Martin Huba) nosí na krku Řád draka. Řád draka, často označován také jako Dračí řád, byl založen v roce 1409 uherským a českým králem, římským císařem Zikmundem Lucemburským. Účelem řádu byla ochrana křesťanské víry, boj proti nevěřícím a později i proti husitům. Skutečným cílem však bylo upevnění královské moci, neboť Zikmund předpokládal, že členové Řádu jej budou podporovat v jeho rozhodnutích. Členství v Řádu přinášelo jejím členům značné výsady. Účastnili se králova politických rozhodnutích a mohli téměř beztrestně činit vše, pokud tak činili ve jménu šíření a upevnění víry. Případné spory mezi králem a členem Řádu řešil zvláštní smírčí soud. V případě, že zemřel člen tohoto Řádu, měl král povinnost se postarat o pozůstalou vdovu a sirotky. Po smrti Zikmunda však Řád ztratil prestiž a později upadl v zapomnění. Ve znaku Řádu bylo stočené tělo draka škrtícího se vlastním ocasem. Na zádech byl drak rozetnut červeným křížem sv. Jiří. Drak symbolizoval nepřátele křesťanství, kříž vítězství Krista nad silami zla. Později se červený kříž oddělil a figurka draka byla pod ním zavěšena. Novější historie Řádu není známa. Nejstarším známým historickým dokumentem je kopie ustavujícího ediktu z roku 1707, která je ve vlastnictví bukurešťské univerzity. V současné době je znám tzv. „The Imperial and Royal Dragon Court and Order“ (Císařský a královský dračí řád). Tento spolek je registrován u budapešťského vrchního soudu a prohlašuje se za následovníka Dračího řádu. Nejznámějším nositelem Řádu Draka byl Valašský kníže Vlad II. Dracul a po něm Vlad Tepes (Napichovač), známější jako Vlad III. Draculea Tepes (Dracula). (BrianStorker)
- Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 4 miliony korun. (SONY_)
- Scénář k Princi Mamánkovi prošel několika verzemi, po dramaturgické stránce byl konzultován např. se Zdeňkem Svěrákem. Také byl čten mnoha dětem, jejichž reakce byly vesměs nadšené. (Zdroj: 2media)
Reklama