Zlatí úhoři

„I statečný platěj za chyby smrtí.“ Myslím si, že Zlatí úhoři jsou filmem, o kterém se dá s klidem prohlásit, že je hodně lyrický/poetický, ale přitom nesklouzává k lacinému kýči a falešnému sentimentu. Pravděpodobně to v sobě má už Pavlova knižní předloha, ale jak tomu tak bývá, to, co funguje na papíře, se ještě nemusí podařit úspěšně převést na plátno. Tady to ovšem naštěstí vyšlo. Lví podíl na tom má nádherné prostředí, kde se filmovalo, a které ještě nechala vyniknout kamera Jana Čuříka s hudbou Luboše Fišera. Přispěli k tomu i uvěřitelní herci (překvapivě nebyli špatní ani ti v dětských rolích) spolu s dobře vykreslenou atmosférou těžké doby, která obnažovala charaktery některých postav. Pod Kachyňovým vedením tohle všechno funguje a člověk se může kochat tou krásnou nostalgií. Jistě, fakt, že malému Prdelkovi vše tak snadno procházelo, je docela úsměvný, ale nijak zvlášť to nekazí dojem z filmu. Za mě to budou silné 4*. „Franci, nebuď hamoun. Poraž si můj akát, z toho vyudíš 10 volů, když počítám, že jedenáctej seš ty.“ (03.03.2019)

Mám pocit, že poetické příběhy jsou něco, co nám vysloveně jde. Ať už knižně, tak i filmově. Zlatí úhoři jsou přesně tímto kouskem, natočeným v asi nejzlatější éře československé kinematografie. Berounka, Kachyňa, Menšík, Hrušinský nebo samotnej Prdelka jsou přesně ty důvody, proč mám filmy z této doby tak strašně rád. Ota Pavel připravil nádherný, ale nesmírně smutný příběh ze světa zlatých úhořů, kterého se chopil Kachyňa tak krásně, jak jsem se v současné době s ničím podobným nesetkal. Představte si, že stojíte u Berounky a vnímáte, jak pod Vámi teče samotná řeka. Když se pořádně zaposloucháte, možná ty úhoře i uslyšíte. Pokud se Vám to povede, tak Vám gratuluji, zažili jste to samé, co zažil Ota Pavel před desítkami let, když prožíval svoje dětství u Berounky. A víte co? Čert vezmi fakt, že takové krásné poetické příběhy tu už nikdo nepíše...tyto chvilky Vám totiž jen tak někdo nesebere. (17.11.2015)

Film jsem viděl teprve podruhé, ale musím konstatovat, že se jedná o velice kvalitní snímek, který pohladí po duši. Vladimír Menšík a Rudolf Hrušínský zde předvádí své brilantní herectví a pan Kachyňa dokazuje, jak nádherné filmy uměl točit. Tohle je prostě skvost, jinak to snad ani nelze nazvat. Předlohu jsem sice nečetl, ale film je hodně dobrý. Prostě kvalitní snímek, který si zaslouží jen a pouze to nejvyšší hodnocení. Uděluji pět hvězdiček a děkuji do nebe panu Kachyňovi za jeho filmy, kterými zkvalitnil československou kinematografii a na něž je radost se dívat i po letech. (11.05.2008)

...A čím se přikryje tatínek? Ten? Ustele si pod hvězdama a přikryje se měsícem... Už jsem tenhle film samozřejmě kdysi viděl ale pár dní nazpět běžel v bedně tak jsem si řekl, že ho tady ani nemám ohodnocenej tak jsem si dal repete. Co k tomu dodat, že je to dobrej film jsem věděl a opětovný shlédnutí mi to jen potvrdilo. Řekl bych, že mi tenhle film sedl ještě víc než kdysi. (08.04.2023)

To, že si vážím hereckých velikánů Menšíka a Hrušínského, ještě neznamená, že dám automaticky plný počet. Tenhle film mi přijde jako kdyby neměl začátek ani konec a uprostřed jen kluk chytá ryby, aby uživil sebe a maminku za války. Popravdě mi uniká, proč je tento film tak výjimečný, že má překrásných 86%. Za mě je to spíše průměrný film, ačkoli výborně zahraný. 55% (18.03.2012)