Pardon, nezastihli jsme vás

Skvělý, čistý a srozumitelný film, u kterého si strašně cením už jen toho, že vůbec vzniknul - že někomu stálo za to natočit film o takovém námětu a navíc s takovou věrností realitě (v závěrečných titulcích si lze všimnout následujícího textu - "Thanks to the drivers and carers who shared information with us but did not want to give their names." - který prozrazuje, že film odráží zkušenosti skutečných kurýrů (a pečovatelek); s tím, že Loach se ovšem dle mého soudu drží stále při zemi a v reálu je to ještě horší - to močení do pet lahve, věčný stres a únava, mizerné finanční ohodnocení, nepříjemní zákazníci, atd., to je pořád jen špička ledovce kurýrského údělu. K filmu mě přivedl skvělý text Cena online nákupů: ničení vráceného oblečení i trpící planeta, který velmi trefně upozorňuje na odvrácenou stranu online nakupování, které je jinak prezentováno takřka výhradně jako pozitivní fenomén. Jsem opravdu vděčný, že se občas najdou podobné záblesky zdravého rozumu, které upozorňují na přehlížené problémy dneška (a jsem hodně zvědavý, zda budou skutečně kurýři v blízké budoucnosti nahrazeni autonomními vozidly a roboty, jak se dnes s oblibou predikuje). Nebylo mi u toho filmu do smíchu, obzvlášť závěr je strašná depka, přesto jsem ho velmi uvítal a intenzivně těch 100 minut prožil. Jak podobná britská sociální dramata odjakživa moc nemusím, tento film mě naprosto dostal. (25.03.2020)

Kino Panorama - Festival Boskovice/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 6/10 Prostředí 9/10/// PLUS: silný a vtahující zážitek, docela přesné a uvěřitelné zpracování MíNUS: tak silné, až mi bylo z filmu špatně, je to pořádná depresárna/// Shrnutí: Značnou část filmu jsem přemýšlel, jak bych se já z této situace dostal, že to není tak těžké se v ní ocitnout. Postavy většinou jednali racionálně, uvěřitelně v rámci svých postav. Divák je spíš lituje, ale zároveň se k nim dostane tak blízko, až je to nepříjemné. Jedna věc je rodina a výchova syna, tam se dá pokazit hodně věcí (třeba tu pro něj prostě nebýt, protože musím do práce), ale v samotné práci kurýra, je to ukázkové peklo a způsob, jak všechno může jít ještě víc do háje./// Celkem 76%/// (10.07.2021)

Vedle Karla Marxe neznám podobně tvořivého dělnického zastánce (a co jich bylo!) jako je Ken Loach, ať už je platí kdokoli a platí komukoli. Přes stále více se prosatzující filmy z honosných čvrtí, z honosných domů, s honosnými pracovními kabelami a mundury, hovoří ke mně Ken Loach mnohem srozumitelněji a jasnějí - mám stejný strach, že se kdy mohu dostat do sterilního prostředí buzžoustů stejně jako do brlohů nuzáků najatých na práci dle prekérních zákonů. Ano, prekérnost práce (prekarizace) je jednou z největších zlotřilostí neokapitalismu. Prekérními formami práce se dá přivydělávat, nikoli vydělávat. Při sledování rodinného života Rickyho a Abbie mi bylo mnohdy skutečně úzko (a zároveň slastně, nejsa v jejich kůži). A že film byl natočen podle skutečné události, na to můžete vzít jed, jak by mohl také jinak? Loach má s Maexem ještě něco společného - dovede vždy trefit hřebík přesně na havičku. Loachovi bylo při natáčení 82 let, možná se ho ani nezúčastnil, možná už někdo jiný přebral jeho taktovku. Bylo by to tak dobré... Já bych navíc mezi prekarizace zařadil i různé pracovní dohody vyžadující flexibilitu (teď potřebujeme, teď udělej), různé druhy konkurzů (např. obálková metoda) atd. - atd. až tak, že z obvyklé práce založené na dohodě o práci na dobu neurčitou mezi zaměstanavatelem a zaměstnancem, mnoho nezbude. (28.05.2020)

„Abby?“ - „Ano?“ - „Proč to jeden druhému děláme?“ - „To nevím. To vážně nevím.“ Mé druhé filmové setkání s Loachem po výborném snímku Země a svoboda. Ten byl sice o něčem jiném, ale člověku stačí i tyto 2 filmy, aby pochopil, jak je pro režiséra sociální otázka důležitá. V tomto případě divák sleduje realitu průměrného britského páru a dvou dětí snažících se žít v dnešní době. A není to věru příjemná podívaná. Ken Loach klade důraz na autenticitu (pomohl i výběr herců s malými hereckými zkušenostmi) a palčivé problémy střední třídy v Anglii. Nejde však jen o obžalobu kapitalistického systému. Film je i „pěknou“ ukázkou toho, jak můžete dopadnout, když se snažíte naplnit představu „normálního“ života s vlastním bytem, prací, kde jste si sám sobě pánem, ženou a 2 dětmi (neb s výjimkou útoku většina problémů plyne právě ze snahy naplnit všeobecně vnucený model). Stresu, frustrace a průserů postupně přibývá až do hořkého konce, kdy divák dobře ví, že Ricky dělá blbost, přitom ale nemá jinou možnost…za mě solidní 4*. (22.08.2021)

A pritom to zacalo tak dobre - Ryky a jeho familia bojuje s dlhmi od roku 2008. Uz som sa tesil na prechadzku medzi danami, DPH, blizingom ci jak to volaju, nejaka ta hypoteka, chystal som sa na odpisovanie majetku, podielové fondy, gesciu ...... pripadne nejaku tu legalizaciu prijmov z trestnej cinnosti a hovno, hovno. Zas nejaka socialna drama, spomina sa akasi tvrda praca, moznost rozchodit /neviem, ci to je spravny vyraz, nic lepsie a vhodnejsie ma nenapadlo/ novy byznys ..... vynimocne suhlasim s Radek99, uz fakt mi chybalo na konci, len aby im umrelo posledne steniatko ..... Dobry namet len potom sa to utapa v nezazivnom balaste a nic zaujimave film neponuka, ledva 70 % (11.08.2020)