Ada

"Berany, berany, duc! Mateřské lásce natruc." Volné pokračování mé oblíbené bajky o genetickém farmaření. Bohužel zpracováno šíleně suchou dokumentární formou aneb všimneme si růstu trávy, popř. růstu farmářových vousů, budeme-li na to čumět dostatečně dlouho? Moc mě nebrala ani mlčenlivá a mimiku postrádající Ada (to už byl lepší herec jejich ovčácký pes), navíc v holínkách a nevkusném svetru byla případ pro módní policii. Nicméně, mělo to i plusy. Vražda a zakopání biologické maminky, návštěva vilného švagra, zlověstně pustá, ale podmanivě krásná islandská krajina (ty hory, ty hory) a jako chlupatá třešnička na dortu i sympatický biologický tatínek. Uf, ten byl. Za něj přihazuji do hodnocení  lžíci bryndzy navíc a těším se  na pokračování! (12.03.2022)

Islandská balada je pomalá najmä preto, že ide skôr o materiál tak na hodinku, ktorý by sa hodil ako súčasť nejakého mystery hororového seriálu. Ide o celkom vydarenú moralitku, kde najskôr vôbec neviete, kam bude smerovať, postupne si ale začnete veci domýšľať. Noomi aj dvaja herci sú uspokojiví, aj to "dievčatko" a samozrejme aj pes, ovce, mačka a jedna postava, ktorá odhalí svoju identitu až na konci snímky. Ak by mal film postačujúcu hodinu a nebol by predávaný ako art (čo je pomalé, nie je automaticky vysoké umenie), tak by som išiel s hodnotením možno aj najvyššie. (04.11.2021)

osobitá a dost zvláštní islandská artovka o (nejen) vyrovnávání se se ztrátou,která míchá žánry a zvládá si slušně hrát s divákem.Celý film by se dal rozdělit do tří fází.V té první se nic neděje,ale i tak se režisérovi daří budovat očekávání toho co přijde.Ve fázi druhé přichází bizár,který je skoro až černou komedií,aby následně přešel do třetí fáze,která už je víceméně regulérním dramatem.Co se Adě nedá upřít je svérázná (chvílemi až zvrácená) poetika,která to celé posouvá od divné,řadové a zapomenutelné artovky někam výš...70% (31.10.2021)

Ja som bol vlastne (asi...) spokojný. Nielenže som dostal plus-mínus to, čo som čakal, ale dali mi bonus: po traileroch som totiž mal dojem, že Ada bude čierna komédia. Ale nie. Je v dobrom „trochu“ divný, ale inak vážny film. Nie som si istý, či by som ho označil za horor. Čiastočne má k tomu geniálne nabehnuté (zahmlený a zabudnutý statok odrezaný od zvyšku sveta, ovce sú ak sa správne nasnímajú desivé samy osebe, nevraviac o konci), ale zároveň okolo plnohodnotných hororových ingrediencií iba ticho kráča, nijako mohutne s nimi nepracuje. Neviem, čo si mám myslieť o spomínanom finále, ktoré vôbec nie je zlé, ale tu už asi vážne chýbajú aspoň náznaky odpovedí. Zas nie som úplne fanúšik toho, aby si divák domýšľal VŠETKO; s takou filozofiou natáčajme dvojhodinové filmy, v ktorých nie je nič vidieť ani počuť, proste sa len dve hodiny pozerajme na tmu a potom uvažujme, čo to asi bolo. Na kastingu nemám čo kritizovať. (25.11.2021)

Noomi Rapace rodí holýma rukama jehňata v této folklorní islandské báchorce, která uhrane mistrovskými obrazovými kompozicemi se zvířaty, ale jinak spadá do kategorie čisté festivalové bizarnosti, která existuje patrně jen proto, aby vyváděla diváky z míry a narušovala jejich očekávání. Téma náhlého probuzení mateřských citů k obskurnímu tvorovi/bytosti na farmě uprostřed pustých planin je zpracováno na hraně roztomilosti a úchylnosti, samotný nápad pobaví, leč třeba pocitově a vykolejující atmosférou podobná skandinávská kuriozita Tina a Vore je svou prací s příběhem, vrstevnatými motivy a celkovým sdělením úplně jiná liga. (24.08.2021)