Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (161)

Fr 

všechny recenze uživatele

,,POMODLEME SE. NAVŠTÍVILI NÁS BESTIE A NE LIDI.“...... /// Hledáte film do depresivního dne, kdy počasí stojí za hovno a lidi vás serou? Tenhle patří mezi ty nejlepší! (a sebevraždu můžeš spáchat až potom…) Parádní casting (Ladislav Křiváček a jeho další uvěřitelná kreace podivnýho člověka), a vůbec celkově se jedná o parádní filmový vystižení a navození atmosféry. Krutá doba a drsnej, ale optimistickej (?) film, podle scénáře Vladimíra Körnera. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu z roku 1973, ani soubor Podzimní novely z roku 1983, který napsal Vladimír Körner jsem nečetl. 2.) Zajímám se o činnost ,,Vlkodlaků“ v Čechách. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Sakra, některá dramata od Jiřího Svobody znám, nicméně to co provedl s tímto filmem...? Sakra, Jozef Revallo, kde jen se inspiroval k tomu, co se mu podařilo zde zkomponovat? Sakra, já věděl, že ta moje dětská fóbie, z celkového výrazu pana Křiváčka, byla oprávněná, podobnou roli prostě potřeboval, nebo spíše si jí zasloužil (bez diskuze jeho životní). Sakra! Kde se ten Berhof celý můj dosavadní život schovával? Předchozí doba zanechala v lidech něco, co se nesmazatelně vrylo do jejich podvědomí a hodnot. Morální a lidské zábrany se bortí, smrt je přirozená více než kdy jindy a nic nemůže být tak drsné, aby nepřišlo ještě něco drsnějšího. Přesvědčenost, pokrytectví, nezbytný fanatismus i zoufalost posledních vůdcových bojovníků i odporné přizpůsobení se nastalé situaci (ty coury Evelíně Steimarové prostě seděly) a to vše pod dohledem, až démonicky chladné, služebnice boží, která má ovšem také své potřeby. Na druhé straně tu je nevinná dětská duše, bez jakýchkoli předsudků a s vlastním rozhodnutím k činům. Film, který není možné neznat, považuješ-li se za znalce československé kinematografie. ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Mikroskopický záběr na zánik jednoho světa troskotá na toporném hereckém projevu většiny zúčastněných a na nedostatečném prokreslení většiny postav. Výsledek je proto panoptikální a celek připomíná jakýsi zrůdný kabaret. Naturalistická popisnost přitom zabíjí atmosféru, která by k samotnému zanikání mohla říci více než vlastní příběh, a zachycený prostor se na dramatu nepodílí jinak než jako náhodné kulisy, historií bezděčně poskytnuté lidem k vyplenění. Jana Brejchová se jako jediná vymyká, ale je to jen jeden světlý bod. První a poslední záběr na ni ospravedlňují existenci tohoto filmu a přitom jej oba překonávají. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Jiri Svoboda /Motiv pro Vrazdu/ natocil silny a depresivny film z povojnoveho obdobia z cesko -polsko -nemeckeho pohranicia. Film divaka zaujme najma surovou atmosferou a uhrancivym Ladislavom Krivackom /Slavnosti snezenek/, z ktoreho mam dodnes husiu kozu. Ako ceskoslovensky kult by som film rozhodne nevidel, tam by som dal skor Jachyme, Hod ho do stroje, Marecku, podejte mi pero, pripadne Vesnicko ma Strediskova. Ale ako normalizacnu kvalitu film rozhodne odporucam kazdemu mylovnikovi ceskoslovenskej kinematografie. A ako pise kolega mchnk : "tohle je potreba znat, povazujes -li se za znalce ceskoslovenske kynematografie". 72 % ()

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

[2,5*]     Je to strašne zmätené, čo sa týka rozprávania príbehu, či správania sa postáv. Nenájde sa tam hádam jediná postava, ktorá by sa nechovala ako šialená. Film ako tak drží nad hladinou výborné herectvo Jany Brejchovej, prípadne ešte Ladislava Křiváčka (obaja hrajú magorov ako vyšitých). Ak by som tento film mal porovnať s podobnými Stínami horkého léta (1977), tak výrazne kvalitatívne zaostáva. Nemám nič proti temnej a bezútešnej atmosfére, ale chcelo by to väčšiu vierohodnosť. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (5)

  • Usedlost, ve které se film z velké části odehrává, se nachází v osadě Kamieňczyk v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. (sator)
  • Tvůrci kvůli námitkám polských cenzorů vystřihli záběr ze scény, kde Milan Kňažko na konci filmu obrací Salomino mrtvé tělo - není zde záběr na její ruku. V té měla svírat kříž, který vytáhla z kapsy. (Ištván87)
  • Natáčení probíhalo v Novém Kníně nebo také v Rychlebských horách. (M.B)

Reklama

Reklama