Byl by to hřích

Tématika homosexuality a AIDS ve svěží, občas odlehčené podobě, která rozesměje občas až bláznivými scénami, případně dialogy, ale zároveň dojme při scénách úmrtí na nemoc AIDS. Seriál je velice dobře natočen a hlavně zahrán, jen se přiznám, že mám docela problém při sledování souložících chlapců. A tady toho je docela dost. (11.09.2021)

Strašně vyprázdněné postavy, které jsou jen prostými nositeli určitých znaků a osobnostních rysů. Až na Ritchieho neprojdou žádným vývojem a je velmi těžké aby diváka dokázaly něčím oslovit. Například chudák Colin má jen umřít, aby ukázal, že k nákaze HIV není třeba být promiskuitní extrovertní osobnost. Nejhorší to mají postavy ženské, které jsou v tak silně gay seriálu zastoupeny minimálně a jejich role se dají rozdělit na pečovatelky a hysterky. Jinak jsou ty téměř čtyři hodiny samozřejmě úplně přepálené a děj seriálu by se dokázal vtěsnat do průměrně dlouhého filmu. Spousta prvků a témat je jen načrtlých, jen aby kolem nich seriál rychle projel v jasně daných kolejích a radši se v nich moc nešťoural. V tomhle u mě zatím na plné čáře vyhrává procedurální 120 BPM, na který jsem s radostí vzpomínal i díky skladbě Smalltown Boy na konci prvního dílu. Na konec jsem ale rád, že vznikl seriál, který se tématu AIDS věnuje. Jen škoda, že se Daviesovi nedaří na diváka uvrhnout ani desetinu té nepředstavitelné bezmocnosti, kterou museli v té době lidé prožívat. Pořád je to moc učesané a uspěchané, takové dnešní... Celkovým vyzněním se to podobá třeba staršímu švédskému seriálu Torka aldrig tårar utan handskar. (04.02.2021)

Podívejte se na jakýkoliv plakát s tématikou boje proti AIDS a ušetříte hodně času a možná bude i podnětněji zpracovaný. Série o propuknutí epidemie AIDS mezi gay komunitou je zoufale a prvoplánově edukační. Nejdřív: ejchuchu - juchuchu, posléze: Au, au, au. ____ Postavy jsou jednorozměrné, zejména nadpozemsky starostlivá aktivistka, u které jsem měla pocit, že je spíš emocionální upírkou, když se tak vyžívala ve vyprovázení svých kamarádů na smrt. Ona nebyla holka, byla princip - starostlivá ochranitelka bez vlastního života. U hlavní postavy Ritchieho se ukázalo až v závěru, že byl hlavní postavou, předtím byl jen jedním z opět ukázkových, plakátových hochů, který si dlouho nepřipouští, co se děje. Láska mezi ním a dalším z party byla leda k smíchu - tam bylo už od začátku jasné, že nastane. Cit byl ryze scenáristickou dojímavou berličkou bez opory v ději. ____ Finální dialog mezi matkou a kamarádskou ochranitelkou zastupoval opět spíš jen teze o homofobii a zakrývání si očí před realitou. Takto natočený v reálu působil jako parodie. ___ Snad jen díl, kdy se ještě neví, co všechno nemoc obnáší a jak se šíří, měl jistou dávku autenticity - horečnaté mytí použitého hrnku, zuřivé sprchování, pálení pozůstalosti - aby se člověk nenakazil. To mělo sílu. SHRNUTÍ: Používejte prezervativ. (08.02.2021)

Osmdesátá léta v Anglii, gay komunita a nastupující epidemie AIDS. To rozhodně nejsou nejčastější témata a mám radost z toho, jaký je výsledek této minisérie. Russell T. Davies očividně ví, o čem píše, protože si sám tuhle dobu zažil a to tomu dodává sílu. Od prvního dílu je jasné, že nepůjde o žádnou zábavu, i když si partu kamarádů užívá života plnými doušky. Balancování radosti ze života a deprese, která se nezadržitelně blíží, však funguje. Soundtrack je na jedničku a postavy dokážou zaujmout. Těžce se tráví třetí epizoda a samozřejmě i úplný závěr. Jestli jednu věc vytknout, tak postavu Jill, která mi přišla hrozně nereálná. Nemá žádný vlastní život a v podstatě se jen stará o všechny okolo. (02.05.2021)

Seriál sice je o smrtelné nemoci, ale není zdaleka jen o smrti. Čekal jsem víc dramatických okamžiků se smrtí na jazyku, ale žádný herec nebyl nucen nějak dramaticky hubnout, nebo vypadat odpudivě. Je to hodně o předsudcích, hanbě v rodině a nedostatku informací, takže taková historie počátků AIDS. Musela to být tehdy síla, vidět umírat kamaráda za kamarádem a seriál to zvládl zobrazit upřímně a bez lítosti. (20.09.2021)