Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Krimi

Recenze (124)

plakát

Poslední den (2024) 

Takto se točí filmy pro mladistvé! Na první pohled zaujme netradiční vizuál filmu, jelikož řada tvůrců tvoří především videoklipy, a také nevšední příběh o premiantce Zibě, která má diagnostikovanou rakovinu a chce ukončit svůj život na konci dne, který tráví se svými nejbližšími kamarády. Film se může pyšnit především skvěle napsanými postavami a jejich chemií, ale také poutavou technickou stránkou filmu. Není to jen snímek o osobních strastech, ale především o tom, že i když si svůj život naplánujeme, vždy proběhne jinak. Poslední den je spektakulární podívanou s ohromným přesahem do života mladých lidí, a tak je více než pravděpodobné, že změní pohled na život někomu s podobným životním příběhem. [Zlín Film Festival 2024]

plakát

Bílý koník (2023) odpad!

Ohromné zklamání. Bílý koník je neskutečně nudným a vizuálně odpudivým filmem. Moc nerozumím tomu, proč se tvůrci rozhodli film vyrobit, i když dle pohledu neměli dostatečný rozpočet. Falešně doostřený obraz v postprodukci, nulové barevné korekce obrazu, sekající se zpomalené záběry a špatný zvuk - to je v kostce technická stránka snímku. Již po pár minutách jsem si uvědomil, že je děj prakticky o ničem a nebaví mě, a tak jsem úspěšně zbytek projekce prospal. Když jsem se na konci probudil, řekl jsem si, že jsem vlastně o nic nepřišel. Moc mě to mrzí, ale tento film je prostě velkým přešlapem. [Zlín Film Festival 2024]

plakát

Boku no ohisama (2024) 

Japonská kinematografie je krásná tím, že její tvůrci umí výborně zobrazovat vztahy mezi postavami. A tento film to potvrzuje. Film má nádherou atmosféru, čemuž napomáhá především hezká krajina, barevnost a úzký poměr stran obrazu, který byl moudrým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že se ve filmu objevuje milostný trojúhelník, ohromně si vážím, že tvůrci nesklouzli do klišé a explicitního zobrazení zamilovanosti. My Sunshine je citlivě vyprávěný snímek o lásce, kde jsou vztahy mezi postavami křehké, stejně jako led, který je hlavním dějištěm příběhu. [Festival de Cannes 2024]

plakát

Armand (2024) 

Přestože se jedná o celovečerní debut Halfdana Ullmanna Tøndela, jde vidět, že mu režijní práce není cizí. Námět pracuje s obyčejnou situací, kdy je matka pozvána do školy aby byla informována o tom, že její šestiletý syn sexuálně obtěžoval někoho jiného. Film dokonale odhaluje skrytá pozadí událostí, a to přesně ve chvílích, kdy to šokuje diváka nejvíce. Film tak dává celé situaci podtón absurdity, protože je postavená na výpovědi jen jedné ze stran. Snímek neotřelým pohledem zpracovává opravdu těžké téma, přičemž nabízí netradiční divácký zážitek s úžasnou Renate Reinsve v hlavní roli. [Festival de Cannes 2024]

plakát

Oh, Canada (2024) 

Absolutní ztráta 90 minut mého života. Oh, Canada se snaží hrát si na kvalitní film s přesahem, přitom to ani zdaleka nesplňuje. Sledujeme vysloužilého dokumentaristu na sklonku života, který dává rozhovor svým bývalým studentům a chce se přiznat, jak špatný člověk ve skutečnosti byl. Tomu se nedostává, a tak se vše rozplývá do velkého nic a pouze se potvrzuje teorie, že muži mají potřebu mluvit hlavně o sobě samotných. Oh, Canada vnímám spíše jako televizní film, který bych si pustil ve večerních hodinách k žehlení. [Festival de Cannes 2024]

plakát

L’Histoire de Souleymane (2024) 

Téma migrantů ve Francii? Oh, jak originální. Tohle jsme tu měli už mnohokrát, přesto si myslím, že tento film stojí za zhlédnutí. Film celou problematiku zobrazuje prostřednictvím kurýra jídla, který má obrovskou snahu o povolení legálně pracovat v zemi, avšak mu osud nepřeje. Díky komerčnějšímu nádechu filmu bude bavit širokou škálu lidí; zaujme především ohromně dynamická kamera. Možná bude vadit jakási repetitivnost událostí, která ale koresponduje s monotónní prací kurýrů. A pokud jste fanoušky neherců, Abou Sangare, který za svůj herecký výkon obdržel v Cannes cenu, vás určitě zaujme. [Festival de Cannes 2024]

plakát

The Shameless (2024) 

Film, který diváka baví a šokuje. Indická rodinná hierarchie je pro mě něčím, co nikdy nepochopím. A propojení těchto tradic s podsvětím vytváří poutavou podívanou. Ke všemu, když je hlavní postavou žena. The Shamelles je unikátním zobrazením patriarchální společnosti a snaze uniknout i přes silnou náklonnost k jiné osobě. Velkým mínusem je ale dlouhá stopáž, která by mohla být výrazně zkrácena. [Festival de Cannes 2024]

plakát

Její tělo (2023) 

Její tělo pojednává o vrcholové sportovkyni, která se po úrazu dostává do pornografického průmyslu a stává se jednou z nejúspěšnějších českých pornohereček své doby. Na filmu jde vidět, že tvůrci intenzivně spolupracovali s rodinou této osobnosti, a proto je film vyprávěn citlivě a nikoho zbytečně neponižuje. I takové filmy jsou v kinematografii zapotřebí - abychom lépe poznali osobnosti které v Česku působily, a také pro tematické obohacení místní a světové kinematografie. Mrzí mě ale, že se tvůrci vydali spíše observační formou bez velkých zvratů a zajímavých příběhových linií, a tak příběh plyne a plyne, až skončí koncem bez jakékoliv dramaturgické souvislosti s celý příběhem. Jedná se o životopisný film, takže není moc prostor pro kreativní vstupy, ale občas je to prostě za potřebí a tady se to bohužel nestalo.

plakát

S láskou Vincent (2017) 

S láskou Vincent je kinematografický masterpiece, který si zaslouží pozornost, jakou má. Ze začátku mi dělalo problém vnímat výtvarnost, jakou je film udělán, ale ke konci filmu jsem si uvědomil, že bych takové filmy rád sledoval dokola a dokola. Příběh není kdovíjak převratný, ale zde je základním kamenem filmu kresba, takže lze přimhouřit oko. Rotoscoping je technika, která v dnešní době už moc není k vidění, a tak si vážím každého filmu, který touto technikou vznikne. A doufám, že jich bude ještě více! [Anifilm 2024]

plakát

Robot a Pes (2023) 

Očekávání jsem měl velká, protože má film na kontě řadu úspěchů a dočkal se distribuce po celém světě. Film má obyčejnou zápletku o přátelství a obyčejnou animaci, která tady už tisíckrát byla - přesto jsem čekal jen to dobré. Bohužel mě ale film moc neoslovil, především kvůli hlavnímu protagonistovi, psovi, který svůj cíl zachránit kamaráda robota, vzdal po pár chvílích a pak celý příběh zvláštně plynul a nic moc nového se nedělo. Zvláštností je, že film nemá jediný dialog, což je moc odvážné rozhodnutí, které ocení především děti. Ale absence dialogů by se měla dohnat více ruchy a atmosférami, což se bohužel nestalo a tak jsem měl místy pocit, že je film úplně bez zvuku. Zápletku ale děti ocení, důkazem byly nadšené děti v kinosále, a také dospělí, které pobaví skryté vtípky v průběhu celého filmu. [Anifilm 2024]