Reklama

Reklama

Jižní Afrika 1879. S ultimátem, které není možno dodržet, vyprovokuje Sir Henry Bartle Frere (JOHN MILLS) domorodé kmeny Zulů k ohromující ozbrojené agresi. Na základě falešných informací domnělých zajatců, činí generál Lord Chelmsford (PETER O´TOOLE) fatální chybné rozhodnutí rozdělit britské oddíly. Colonel Durnford (BURT LANCASTER) je nakonec konfrontován s mocnou přesilou. S jistou smrtí před očima bojuje se svými lidmi až do poslední vteřiny. Na konci bitvy stojí ničivá porážka britské koloniální armády, způsobená 25.000 odhodlaných válečníků kmene Zulů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (59)

Una111 

všechny recenze uživatele

Skutečný historický velkofilm, obraz největší bitvy anglo-zuluské války. V bitvě u vrchu Isandlwana 22. ledna 1879 utrpěli Angličané v bitvě proti přesile Zuluů zdrcující porážku. Zahynulo 1300 anglických vojáků, přežilo 55! Na straně zuluské padlo 2000 bojovníků a zhruba stejný počet zemřel následně na utrpěná zranění. (Zajímavost: V řadách britského vojska padl také francouzský dobrovolník, poslední člen rodu Napoleonů, princ Louis.) Angličané doplatili především na hrubé podcenění zkušeností, které "na velkém treku" a v neustálých bitvách s domorodým obyvatelstvem získali jejich bílí rivalové, búrští osadníci, a pak také na nepružnost a neuvěřitelnou byrokracii v přidělování munice. Obě tyto historické skutečnosti film věrně zachycuje... Poctivě udělaná bitevní scéna, nádherní koně, velkolepá podívaná! Možná na škodu je trochu pomalé tempo a popisnost v úvodních 30 - 40 minutách filmu, kdy je divák seznamován s jednotlivými hrdiny na anglické straně i se zulským náčelníkem Cečvajem. - - - - PS. Když čtu některé komentáře, musím se pousmát nad naivitou jejich autorů, s níž straní černým válečníkům proti bílým - jako by to byla šachová partie! Nechci se stavět do role soudce znesvářených stran, jen bych ráda podotkla, že domorodí válečníci a jejich vůdcové nebyli žádní (černí) beránci. Jako příklad může sloužit svým válečným uměním, ale i krutostí a pomstychtivostí proslavený zuluský náčelník Šaka a jeho psychopatické vraždění všech okolních kmenů včetně žen a dětí. Pozdější stalinisté nebo Rudí Khmérové by mu mohli jeho metody jen závidět! Po smrti své matky Nandi rozpoutal skutečný teror, následovaly mnohatisícové popravy a nařízení, která vyvolala v jeho zemi hladomor. Když jeho krutosti a řádění jak mezi obyvatelstvem, tak v řadách vlastního vojska nebraly konce, hledaly stovky lidí ochranu u nejbližších Evropanů, což byli převážně Búrové a ti taktéž nebyli - a dodnes nejsou - žádní (bílí) beránci. Jojo, život je někdy tak protivně složitý! ()

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Skvěle natočený válečný snímek-velkofilm s hvězdami Stříbrného plátna v ústředních rolích. Burt Lancaster zde sehrává roli rozhodného plukovníka, který se musí ubránit neuvěřitelné přesile naštvaných jihoafrických Zuluů poté, co je jeho jednotka oddělena nešťastným rozhodnutím generála hraného panem O´Toolem. ()

Reklama

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Na Zulu Dawn je bezva, že to bere věcně a moc nepindá okolo. To se už dnes moc nevidí, současný válečný filmy jsou pořád "děláme správnou věc?" nebo " nebo "nevím, proč vlastně bojujeme", případně "neměli bysme tu radši místo válčení postavit solární elektrárnu?". Stejně tak se v moderních válečných filmech řeší jednotlivec, jako kdyby ve válce někoho zajímal.... Tady je prostě parta chlápků v červeným a proti nim velká tlupa divochů a ty se jsou porvat o kus dnešní JAR. Představí se protistrany, souvislosti, casus belli, strategie, taktika a pár lidí z velení a jde se na věc. Jedince si nezapamatujete a vlastně pro to ani není důvod (stejně všichni umřou, tak co). Já tohle viděl na velkým LCD a stálo to za to, i když plátno bych si dal ještě radši. Bitevní scény jsou supr a je hodně cítit, že tam jsou reální lidé, a ne nějací PC animáci. Když kamera sjede na 20 tisíc černošských bojovníků, jak se řítí proti linii Britů, skoro cítíte, jaký to asi byl pocit (imo asi poněkud stísňující). Je to přímočarý, ale vůbec ne stupidní válečný film se vším, co od něj můžete čekat. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Bondarčuk v Africe se nekoná. Hickox své desetitisícové zástupy vůbec neumí vizuálně prodat. Nebýt nějakých čtyř záběrů, tak by vůbec nešlo poznat, že tam není tradičních několik set komparzistů, ale lidu, že by vyprodal i Letnou. Nechat někdy kameru zabrat scénu z výšky a ohromit diváka těmi nespočetnými davy by výrazně pomohlo, ale film by to ani tak nezachránilo. Stále by totiž byl bez napětí, spádu či aspoň náznaku nějaké tenze. Sice to napomáhá nezaujatému rekonstrukčnímu dojmu, ale je to tak chladné a školometské, až to ku prospěchu není. Nenápadná hudba tomu také nenapomáhá. Ovšem i navzdory výše popsanému by to šlo, Waterloo budiž důkazem. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Tento film působí jako chladnokrevná rekonstrukce jedné hodně zbytečně prohrané bitvy. Pokud je někdo fanda do vojenství, tak musí být nadšen, protože film nechává vhlédnout poměrně hluboko do útrob anglické vojenské organizace té doby. Detaily ze zásobování proviantem, či střelivem, nebo kolíkování dostřelu, dělají film realisitckým. Nazvdory tvrzení některých příspěvků zde, se mi válečné scény zde zdály velice povedené. Myslím, že režisérovi se dojem masy lidí podařilo vytvořit znamenitě, obzvlášť pokud divák sleduje film v původním širokoúhlém formátu bez ořezu. Britové jsou zde vykreslení jako stateční, nicméně povětšinou tupí a zpupní válečníci, jejichž systém boje se s tím jak dostávají výprask stává čím dál tím více úsměvnější. Snad jedinou nevýhodou tohoto filmu je přísná až neutralita. Ano je zde pár kladných a záporných postav, ale přeci jen zde není žádný faktor, nebo osobní rozměr, který by vzbuzoval emoce. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (12)

  • Peter O'Toole byl zraněn, když se převrátil s autem, které řídil. (Cheeker)
  • Dva jihoafričtí komparzisté se zabili během nehody autobusu, který se převrátil. (Cheeker)
  • Do jedné z rolí byl obsazen britský herec John Hurt, ale odstoupil poté, co si ho jihoafrické úřady spletli s americkým hercem jménem John Heard, který byl zatčen během rasových nepokojů při apartheidu, a tím pádem nedostal vízum pro vstup do země. John Hurt byl poté nahrazen Ronaldem Laceym. (Cheeker)

Reklama

Reklama