Režie:
Julius ŠevčíkKamera:
Martin ŠtrbaHrají:
Karel Roden, Hanns Zischler, Arly Jover, Oldřich Kaiser, Paul Nicholas, Milton Welsh, Dermot Crowley, Tim Preece, Gina Bramhill, James Flynn, Emília Vášáryová (více)Obsahy(1)
Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta. V jeho srdci bojovala nespoutanost extravagantního umělce s povinností a morálkou úředníka, diplomata. Velkou část života procestoval, ale nikdy nezapomněl na zemi, z níž pocházel, na republiku, kterou založil jeho otec Tomáš Garrigue. Smrt Jana Masaryka je dodnes zahalena tajemstvím. Mnohá tajemství se však skrývají i v jeho životě! Dramatický příběh, věnovaný osudům velvyslance a pozdějšího československého ministra zahraničí, Jana Masaryka, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou. Ve třicátých letech vrcholí Masarykova diplomatická kariéra, kterou tráví převážně ve Velké Británii, kde se snaží dostat světové mocnosti na stranu Československa. Muž, oceňovaný jako brilantní řečník, zábavný společník a milovník života, má však i svou temnou stránku. Masaryk hledá únik před svým jménem, před odpovědností i před sebou samým v hýřivém životě, alkoholu a drogách, ale také v neustálém sebetrýznění. Tehdejší velvyslanec v Londýně se najednou ztrácí z veřejného života. Přerušuje kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Na několik měsíců mizí, kamsi do Ameriky... Na pozadí historických událostí se odehrává napínavý životní příběh okouzlujícího, ale nevyrovnaného, sebedestruktivního muže a jeho marného boje o budoucnost vlastní země. (Bioscop)
(více)Videa (5)
Recenze (536)
Masaryka určitě řadím k těm lepším filmům, které u nás za poslední roky vznikly. Pokud beru film čistě jako rekapitulaci historických momentů předcházející druhé světové válce, pak nemám moc co vytknout, ačkoliv nemůžu posoudit, zda vše faktograficky do puntíku sedí. Pokud bych to bral z filmového hlediska, tak zde chybí gradace a zásadní momenty, které by si divák zapamatoval. Jak v Masarykově osobní, tak i politicko-diplomatické lince se scénář pohybuje víceméně pouze po povrchu a mám takový pocit, že nezaujatí diváci se v obou linkách budou ztrácet. Avšak palec nahoru scénáristům za to, že Masaryka nelíčí patrioticky jako modelového hrdinu, ale jako muže dvou tváří. 70% ()
Viděno dvakrát a u druhé projekce jsem byla ještě spokojenější než po premiéře. Navzdory historickým nesrovnalostem se mi film líbil. Zastávám názor: pokud chci fakta, pustím si dokument nebo přečtu literaturu tohoto žánru. K filmu: výstřední pojetí mi sedělo, Roden jako vždy skvělý, ten pán zahraje opravdu asi všechno a člověk z něj nemůže spustit zrak, výprava, kamera, hudba, casting, střih... chápu, že si to své diváky našlo. Patřím mezi ně. ()
Pro plné zorientování se to vyžaduje přeci jen lepší než povšechnou znalost v předmnichovských politických piklích čili pro neznalé to příliš není. Jenomže zároveň to není ani pro ty, kteří o nich páru mají, jelikož těm to nenabízí nic, co by již nevěděli. Netne se v tomto ohledu dostatečně hluboko. A stejně se to má s orámováním děje skrze psychicky zlomeného Masaryka jakožto člověka, který se cítí zrazen a zároveň, že sám zradil. Není to sice v této poloze nezajímavé, ale nedostane se mu to nijak pod kůži čili skutek i v tomto případě utek. A do toho všechny ty jakože artové mnohoznačné záběry na tříštící se vlny apod. Každopádně jako celovečerní kinoverze Českého století to vlastně není vůbec špatné. ()
Po stránce řemeslné (kamera, střih, hudba, zvuk, výprava, kostýmy apod.) bych byl rád, kdyby podobně vysoký standard mělo více českých filmů. Těžko také něco vytýkat obsazení či hereckým výkonům. Zbývá ovšem tradiční Achillova pata domácí kinematografie, kterou je scénář. Takže film je jen sledem více či méně povedených scén, po kterých zbývá trochu pachuť a pocit, že od tolika talentovaných lidí jsem přece jen čekal lepší film. :-/ ()
Fakt, že tenhle film získal nakonec tolik ocenění mne zase až tak nepřekvapil a možná jsem ho i tak trošku očekával. Tím největším překvapením je určitě herecký výkon Oldřicha Kaisera, který strčí do kapsy i samotného Jana a to ho Roden zahrál víc, než dobře. Jinak i přes obstojnou hudbu a výpravu je můj dojem jen lehce průměrný. Pořád se totiž nemůžu zbavit dojmu, že jsem čekal mnohem, ale mnohem více. Ani ne tak od herců, ale spíše od samotného režiséra. Ponořit se víc do postav i samotného děje a vyždímat z tohoto námětu všechno, co by si vzhledem ke své historii zasloužil. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (32)
- Ošetřující lékař dr. Stein (Hanns Zischler) v srpnu 1939 sděluje Masarykovi, že by se měl připojit ke své exilové vládě v Londýně. Ve skutečnosti ovšem prozatímní čs. vláda vznikla v Londýně až v červenci 1940, tj. po porážce Francie. Této vzniklé vládě předcházel „Československý národní výbor“ se sídlem v Paříži, který vznikl v říjnu 1939. Členem tohoto výboru Masaryk ještě nebyl. [Zdroj: Blesk.cz] (majky19)
- Ve filmu den po vyhlášení protektorátu vidíme Jana Masaryka (Karel Roden) přikurtovaného k posteli po záchvatu vzteku a pokusu o krádež kokainu. Skutečný Jan Masaryk ale 16. března 1939 podle historika Zbyňka Zemana přednášel v Chicagu projev ke krajanům místo nemocného prezidenta Beneše. (MessiM)
- Z faktografického hlediska diskutabilní uchopení snímku Masaryk zastínily kontroverze spojené s jeho premiérou. Česká filmová a televizní akademie mu nadělila tucet Českých lvů, ačkoli do zdejší oficiální distribuce vstoupil až pět dní po jejich předávání. Producenti totiž využili mezery ve statutu výročních cen ČFTA a snímek „exkluzivně“ nasadili na sedm dní do pražského kina Lucerna již v prosinci 2016. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama