Píseň lásky samotářky

Ďalší z nekonečného spectra pohodových filmov. Dve hodinky, krásne pomaly , nenudiaco plynú a nechávajú krásne vyznieť slová tak lačne a spontánne prenášané hrdinami tohoto príbehu. Každá s postáv je skvelo napísaná a každá je vám viac menej od začiatku sympatická. Ďalšia z pôsobivých úloh Johna Travoltu, ktorý tu predvádza bezchybné herectvo. Johanssonová ešte v úlohy naivnej dievčiny - takú ju mám neskutočne rád. Macht ako sympaťák ktorý sa vie hrať zo slovami. Jednoducho je to taký krásny ekvivalent ľudí, ktorých by som rád spoznal a rád sa s nimi porozprával napríklad o Hamingwayovi alebo T. S Elliotovi. Gabel je síce troška neskúsená a niektoré scény troška plynulosť deja spomaľujú, ale keď sa jej niečo podarí tak je to na stodesať percent. Nadmieru spokojný. (07.10.2009)

Z Písně lásky samotářky by se dusná atmosféra americkýho jihu dala ždímat. New Orleans se svými zakouřenými bluesovými kluby, kde se shromažďují všelijací loseři(?), kteří na své ambice, jestli vůbec kdy nějaké byly, už dávno zapomněli a nechávají osud, aby se postrala.... bezstarostně a poklidně jsem i já proplouval timhle filmem. Nemalou měrou se o tenhle feeling zasloužily lokace -- stará polorozpadlá barabizna, od pohledu plná vzpomínek, místní music bar a louka za barabiznou. Nadchl mě Travoltův odevzdaný vysokoškolský profesor, doplňují se s ním Gabriel Macht, i krasavice Scarlett. Film je plný sentimentu, není jím však přeplácaný, jako žánrově blízký Elizabethtown, který se v něm utápěl. (26.08.2007)

Travolta si to tady neskutečně dává a i když mě trošku trvalo než jsem se na jeho hereckou kreaci naladil a dlouho mě v hlavě trápila myšlenka, že on jako scientolog bude určitě abstinent, tak s blížícím se koncem jsem stále více a více přicházel snímku na chuť. Tenhle film je prostě o lidech co žijí na okraji společnosti, ale to mu nic neubírá na zajímavosti. Ba právě naopak. Třeba se jednou spolu znovu potkáme, to už budu více připraven. 65% PS: Gabriela Machta ani náhodou nepovažuji za dobrého herce, ale v momentě kdy vypráví o tragické události v životě Bobbyho Longa a když si člověk uvědomí jak tenká nit často rozhoduje o tom, kdy se v životě udrží nad vodou a koho pošle osud nemilosrdně ke dnu....Scénaristicky výjimečný moment. (21.03.2024)

Pro mě hodně poutavý příběh o dívce, která zdědí dům kde bydlí zda přátelé zesnulé matky a o vztazích vzájemného soužití. Celý film má pěkné pomalejší vypravěčské tempo a každá postava zde má své místo a ke každé si člověk postupem filmu najde cestu. Všechny role jsou pěkně zahrané. Filmek má i nějakou tu emotivní scénu. Hudba filmu taky sedla skvěle. Za mě 85% a kdo ví, třeba časem ještě zvednu po dalším vidění :) (01.11.2014)

Zpívající feťačka Lorraine zemřela ve věku 40-ti let a její dcera Pursy, která si svou dávno uprchlou matku matně vybavuje v nepříliš jásavých barvách, se stěhuje do zděděného nepříliš vábného domu. V domě a jeho blízkosti se pohybuje spousta celodenně podnapilých intelektuálů, kteří jsou spolu schopni komunikovat pouze citáty slavných spisovatelů. Dva z těchto ztroskotanců, bývalý profesor angličtiny Bobby Long a nepříliš snaživý spisovatel Lawson, sdílejí s Pursy její dům a všichni tři si pomalu začínají uvědomovat, že si mohou vzájemně pomoci nastartovat nový život. (09.09.2009)