Jak básníci neztrácejí naději

70% je mi jasný, že ženám se tenhle film asi moc líbit nebude, ale i když já mám do středního věku ještě hodně daleko, přesto poznávám, že tenhle film je až zoufale pravdivý. Obzvlášť scénky spojené s ředitelováním nemocnice jsou jako vystřižiné z české politické reality: "levně nakoupit, draze prodat a otálet s placením." (27.12.2005)

Snad jen v Čechách může jít 200 tisíc lidí na dílo sestavené ze stovky vykonstruovaných a papírem ušustěných dialogů, trochy pseudoromantické recitace pod záminkou soulože (ty verše jsou fakt tak levný) a nudy zrežírované v televizním stylu z před dvaceti let. K tomu pět hlavních ženských postav, co jen roztahuje nohy na požádání, a půlhodinka reklam na naší oblíbenou drogérii. A ti herci. Ti herci! Hnus nejotravnější. (07.04.2006)

„Cudzím nedávajú informácie.“ – „Ale ja nie som cudzí.“ Mám rád štvordielnu „básnickú“ sériu (1982 - 1993). Niektoré časti sa nevydarili tak, ako ďalšie, ale spoločnými silami to niekedy viac a niekedy menej dokopali do príjemnej, poetickej a hravej atmosféry, ktorá akoby mimochodom hovorila o dosť dôležitejších veciach. Najmä o dospievaní, medziľudských vzťahoch a o tom, ako starnúci človek vníma svet okolo seba. V roku 2004 sa básnici Štěpán (Pavel Kríž) a Kendy (David Matásek) vrátili. Zasa starší a ešte o čosi viac ubitejší životom a žitím. Ale stále nachádzajúci poéziu v každodennom priemernom živote. Zas a znova sa to okolo nich len tak hemží ženami všetkých vekových a farebných kategórií, nechýba ľahká erotika. Bohužiaľ, AKO BÁSNICI NESTRÁCAJÚ NÁDEJ sa nesie v pochybnom duchu fádneho scenára, slabších dialógov, trápne zbytočných figúrok (Mareš, Sklenaříková) a hercov, ktorí nemajú čo hrať (Zedníček, Somr). V takejto konkurencii sa ustavičná prítomnosť reklamy (pivovarnícky priemysel, farmaceutika) zrazu javí byť ešte tým najmenším problémom. Napriek tomu pokladám za dôležitejšie, že tvorcovia vôbec do päťky išli a že neskackajú na mieste: hrdinovia, ktorých dôverne poznáme a máme radi, zostarli a my s nimi, zmenili sa nielen ich názory a pohľady na svet, ale aj tie naše – v takejto spoločnosti sa vždy cítim dobre (viď. o tri roky mladší ROCKY BALBOA). Naprieč snímkou sa napriek množstvu záporov nesie akási „smutná dospelosť“ – a ja ju pod 60% spadnúť nenechám s tým, že dovidenia (dúfajme) o ďalších dvadsať rokov. (02.02.2008)

Lehce nahořklé, jen místy úsměvné a doufejme, že poslední, pokračování „básníků“ trpí řídkým obsahem, který je zejména v první půli téměř k nepřežití, hustým zalidněním spoustou zcela zbytečných postav, odbytým scénářem a přemírou prázdných scén a odboček, které jsou pro příběh zcela postradatelné a soudný filmař by je ve střižně okamžitě vyházel. Sem tam se objeví vtípek, který pobaví ("Normální taxa, otec u porodu“), ale jinak působí poslední „básníci“ stejně unaveně a prázdně jako hlavní postava. A Mareš jako mladý arogantní blbec (což zřejmě ani nemusel moc hrát) vyhrožující stávkou, působil jako zajímavá paralela k aktuální „odchodové“ revoltě doktorů. (28.01.2011)

Dušan Klein naplňuje ducha celé serie. Příběh se otírá o spoustu témat. Ty lidská jsou možná trochu nadsazená, ale ty obchodní jsou hodně aktuální. Do toho jsou nám připomenuty skoro všechny postavy ze starých dílů, a protože jsme je měli rádi, zajímá nás, co dělají po letech. Vlastně asi jedinou slabší stránkou je zrzavá Badinková, jejíž žádnou zajímavou scénu si už po pár minutách nikdy nepamatuju. Sad jen porod v výtahu, ale to ne moc její zásluhou. (02.11.2010)