Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Novela maďarského spisovatele Imreho Kertésze, původně vydaná bez povšimnutí v roce 1975 v kádárovském Maďarsku, byla čtenářskou obcí znovuobjevena v 90. letech a způsobila senzaci, na jejímž konci stála Nobelova cena za literaturu. Bylo tak jen otázkou času, kdy se tématu chopí i film. Citlivé a neobvykle pojaté vyprávění židovského chlapce Gyuriho, který se postupně propadá soukolím nacistické vyhlazovací mašinerie, staví na kontrastu děsivosti života v táborech a nezúčastněného, zdánlivě racionálně odtažitého vyprávění dospívajícího teenagera, který se snaží vyrovnat s nenormálními podmínkami tím, že se na ně snaží pohlížet očima normality. Po návratu zjišťuje, že jeho zkušenost je nesdělitelná a musí se s ní vyrovnat sám nepomůže mu ani jeho židovství, ke kterému postupně ztratil pouta, ani jeho příslušnost k maďarskému národu, mezi jehož příslušníky se setkává spíše s lhostejností až nepřátelstvím než s pochopením a empatií. Jaký je tedy jeho osud? A má vůbec nějaký? (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (129)

hellstruck 

všechny recenze uživatele

Každý člověk má nějaký osud. Gyuriho vytáhli z autobusu, hodili do lidmi přeplněného vagonu, nechali jej několik dní bez vody a nakonec jej zavřeli do koncentračního tábora. Číslo, pruhované pyžamo, nedostatek jídla, svrab, špína, bití, smrt. Tohle všechno chlapci nahradilo Budapešť, kráčení po Pomněnkové ulici, chození do školy nebo společný oběd s rodiči. A přestože se to zdá jako daleká nebo neuskutečnitelná vyhlídka, i Gyuri má nějaký osud..V životě bych neřekla, že tak nádherný sépiově podtržený vizuál budou mít na svědomí Maďaři, ale očividně to tak je. To se mi pravděpodobně na filmu líbilo nejvíc. Veškeré dění v lágru tak vypadalo hrozivě přesně jak mělo. Každopádně i když bych ráda dala kvůli samotnému tématu větší hodnocení, svědomí mi to nedovolí. Začátek bych úplně osekala, nudně a pomalu se vlekl. Zato události v táboře byly....no když už člověk čekal, že se přihodí nějaká akce, obrazovka se setměla. Určitě by se našly situace, jejichž zobrazení by bylo daleko zajímavější, než jen neustálý nástup a podobné věci.V tomhle ohledu mě příběh vážně zklamal, bylo to takové odtažité a bohužel nudné. Ale poselství filmu je jasné a přestože dávám jen tři *, doporučuji zhlédnout.. ()

E.Pilgrim 

všechny recenze uživatele

Pravda, je to delší než by se slušelo a zatímco jsou středové pasáže filmu omílané stále dokola, konec je až příliš uspěchán. Mám taky jisté výhrady k osobnosti Gyuriho (či jak). Jak může být náctiletý kluk takhle otrlý? Naprosto neřešit zatčení policií a takřka skok ze svobody do koncentračního tábora ze dne na den? Jinak teda hudební doprovod od Morriconeho nebyl zrovna význačný na můj vkus, spíš jsem ho nevnímal. ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Studené zpracovánî výborné knihy staví Gyuriho do role naříkajícího ublížence, což je prakticky naprostý protipól románové předlohy. Chlad filmu doplňují studené barvy i odtažité herecké výkony. Takže jediným opravdovým zážitkem byla po dlouhé době opět velice zdařilá Morriconeho hudba, která svým aranžmá připomínala poetické scény z Rozhněvaného muže. ()

gabin(a) 

všechny recenze uživatele

Za pět, nemůžu jinak. Téma, herecké výkony (Otík János Bán), kamera, hudba a zase to téma. Film na který nikdy nezapomenu. Jsem ráda, že jsem ho viděla, ale už ho vidět nechci. Hrozně tyhle filmy prožívám, protože vím, že skutečnost byla ještě stokrát horší. Dívám se na ně, protože to považuji za svou povinnost, člověk před tou hrůzou nemůže utéct. Vydržela jsem i Šoa, ale někdy se nedodívám (Sofiina volba, Život je krásný). To vědomí, že k něčemu takovému mohlo v civilizované Evropě ve dvacátém století a po zkušenostech s 1. světovou válkou dojít, je strašné. Na to nemá žádný sebemorbidnější horror....Obdivuji všechny, kdo se do tématiky koncentráků pustí. Novelu si určitě přečtu. Teď čtu, lépe řečeno trpím, knížku Laskavé bohyně od Jonathana Littella, francouzsky píšícího Američana. Získal za ni Goncourtovu cenu. Je to fiktivní zpověď fiktivního důstojníka SS, nyní ctihodného francouzského občana, psaná, jak sám říká pro pořádek, ne na omluvu. Suchá, téměř bez emocí, občasná slabost tváří v tvář brutálnímu střílení nevinných lidí včetně dětí je stírána cynismem. "Hrdina" popisuje svou kariéru, zatím už asi na sto stránkách vraždí židy na Ukrajině, popisuje to se všemi technickými detaily. Z přebalu a recenze vím, že "nás provede...na frontu, do okupovaných oblastí i zázemí". Autor se inspiroval právě filmem Šoa, kde kolečka v soukolí typu vyhýbkář popisují svou práci a nikdo necítí vinu. ()

A.Beech 

všechny recenze uživatele

Filmy maďarskej produkcie zrovna nevyhľadávam. Skôr sa im veľkým oblúkom vyhýbam. Ale tu som musel spraviť výnimku lebo som bol zvedavý na mini rolu Daniela Craiga. Film vo mne zanechal neskutočný dojem a zážitok. Bol plný drastických až srdcervúcich scén a skutočností, ako to v minulosti so židmi bolo. Rozhodne sa treba pred pozretím vopred pripraviť, že to nebude prechádzka ružovou záhradou, ale bude vám miestami z toho až nepríjemne. Marcell Nagy v hlavnej úlohe ukázal, že aj v Maďarsku môžeme počítať s novými hereckými talentami. Na jeho vek obdivuhodný výkon na to, že tematika mu bola určite cudzia. Film sa možno môže zdať trošku zdĺhavý, ale myslím si, že pri takýchto záležitostiach sa tá dlhšia minutáž až priam žiada. Čo sa týka kamery, tak tam je zvolený zaujímavý sépiový filter. A ako to už pri takýchto filmoch býva hudba je vynikajúca. Ak sa film páčil odporučil by som aj „Bent“ s Clive Owenom, ktorý mi prišiel asi ešte o čosi lepši. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (10)

  • Marcela musel štáb pred zvedavým publikom stále skrývať. Raz sa im aj podarilo jednu fotku urobiť, ale bol na nej jeho dublér. (Karush)
  • Počas natáčania sa Marcel s mnohými detskými hercami skamarátil a dodnes s nimi udržuje kontakt. (Karush)
  • Oblečenie do filmu zohnali s pomocou Szakácsa Györgyiho z nemeckých skladov. (Karush)

Reklama

Reklama