Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Dvojplánový příběh o lidském a uměleckém dozrávání naznačuje, že autor literární předlohy William Styron do něj vložil nemálo autobiografických prvků. Zprvu konvenční námět o tuctovém trojúhelníku mladých lidí uprostřed poválečného New Yorku na konci čtyřicátých let se postupně rozvíjí do otřesně tragického podobenství o děsu, zkáze a zhoubách, které do mezinárodního společenství vnesly země Osy. Součástí humanismu tohoto osobitého autorského pohledu, který Alan Pakula plně ve filmové podobě zachoval, je nečernobílost všech protagonistů. S hořkou nadsázkou lze napsat, že jim nic lidského nebylo cizí. A právě tato skutečnost, toto chápavě sdílející pozadí umožní o to víc respektovat a sdílet hloubku tragických, režisérsky, kostýmově i výpravově a kameramansky mimořádně přesvědčivě zvládnutých druhoválkových retrospektiv s celou řadou monumentálně vystavěných scén (pouť kolem bloku budoucích obětí hradných vražd v plynových komorách, setkání s Mengelem, Sofiina záchrana před dětským udáním v Hössově rodině, jež by znamenalo pro ni jistou smrt), doplněných o značně silný motiv polského protižidovského cítění, dotváří skutečný rozměr katastrofy, vyvolané druhou světovou válkou. Důsledky utrpěných ran se prolínají: Životem i výčitkami svědomí štvaná žena se ve svém bolu bojuje i apojuje se s psychotikem, opakovaně bičovaným svým svědomím po záchvatech plných hrubostí, agrese, brutality; neustálými střety mezi vnitřními hlasy jekyllovským a hydovským, nejen v životě, ale i ve společně sdílené smrti, která se stává jejich společným etickým i úlevným východiskem z trampot a hrůz jejich nenapravitelně zpackaných životů-tragédií. Podobenství o síle i slabosti lidského ducha - zhruba tak lze postulovat nadčasovou výzvu, kterou v sobě tento neprávem přehlížený film nese. V době svého vzniku i dnes. ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Pomalu plynoucí ale maximálně působivé a silné drama se strhujícím výkonem Meryl Streep, která zde předvádí svůj podle mě nejlepší herecký výkon a hlavně ve scénách z koncentráku působí opravdu věrohodným dojmem a tu její nelehkou volbu bude divák prožívat i s ní. Velice kvalitní výkon zde předvádí i výborný Kevin Kline a velice mě překvapil většinou spíše komediální Peter MacNicol. Kdo četl knihu tak ho film nepřekvapí ale pro neznalce knižní předlohy by to mohla být velice těžká podívaná. ()

Reklama

Falko 

všechny recenze uživatele

Zaujimavy scenar, pri ktorom mohla Meryl Streep ukazat svoj herecky talent, kedze to bol jeden z tych prvych filmov na zaciatku jej hereckej kariery a hned dostala svojho prveho Oscara za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe. Taktiez aj pre Kevina Klinea to bol zaciatok a z mojho pohladu by si tiez zasluzil aspon nominaciu za tuto ulohu, ale to sa mu podarilo o par rokov neskor, ked ho John Cleese vdaka tejto ulohe obsadil do komedii RYBA JMENEM WANDA (1988) a nielenze bol nominovany, ale hned dokazal nominaciu premenit na Oscara. Jediny Peter MacNicol mi tam nesedel, nech sa uz akokolvek snazil, pretoze mal smolu, ze u mna bol zaskatulkovany ako komedialny herec z filmov napriklad KROTITELE DUCHU 2 (1989), DRAKULOVINY (1995) alebo MR. BEAN: NEJVETSI FILMOVA KATASTROFA (1997). Ale naspät k filmu Sophiina volba. Prva polovica je cisto dialogova medzi spominanymi troma protagonistami a az v druhej polovici filmu pridu na rad desive a smutne sceny z koncentracneho tabora. Je zaujimave, ze sa uvazovalo aj o obsadeni Magdy Vasaryovej do ulohy Sophie... 29.05.2010 _______ Meryl Streep - (Sophie) +++ Kevin Kline - (Nathan) +++ Peter MacNicol - (Stingo) +++ Rita Karin - (Yetta) +++ Stephen D. Newman - (Larry) +++ Greta Turken - (Leslie Lapidus) +++ Josh Mostel - (Morris Fink) +++ Produkcia: Alan J. Pakula +++ Hudba: Marvin Hamlisch +++ ()

Tsuki 

všechny recenze uživatele

5 hvězdiček dávám za Meryl Streep. Bylo to poprvé, co jsem ji viděla ve filmu hrát tak mladou a je pravda, že už tehdy hrála skvěle. Příběh Sophie je mi znám už z bývalých hodin literatury ještě na gymplu, i když knižní předlohu jsem nečetla, takže nemůžu srovnat. Myslím si ale, že Styronův příběh přispěl značnou mírou k úspěšnosti tohoto filmu. ~(4,5)~ ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Skromně řečeno, Meryl Streep předvedla v Sophiině volbě jeden z nejlepší ženských hereckých výkonů ever. Pár filmů jsem už viděl a nepamatuji si na žádnou jinou ženskou roli, ve které by se herečka tolik oddala své roli (nasnadě je porovnání s herci, kteří sbírají takto silné role oproti ženám jak na běžícím pásu). Pohled na Meryl sám o sobě už vydá za zážitek. Ten je ale samozřejmě podpořen i zbylými aspekty. Herecky, technicky i dramaticky prostě skvělý film, právem se honosící svoji tichou slávou. 8/10 ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Když navštívila Streep Oprah Show (od r. 1986), byla ji puštěna scéna její "volby". Měryl přiznala, že jí byl klip velice nepříjemný a že se na scénu nikdy nepodívala. (jezurka42)
  • Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Williama Styrona z roku 1979. (Terva)
  • Scéna samotné volby se natáčela na "první dobrou." Streepová odmítla opakování, přetáčení či další pokusy, jelikož pro ni jakožto matku to dle jejích slov bylo až příliš bolestivé a emocionálně vyčerpávající. (DaViD´82)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama