Valkýra

Pět let jsem tenhle film odkládal, protože z představy, jak Cruise hraje Stauffenberga, jsem byl mírně řečeno vyděšený. Až při samotném sledování jsem zjistil, že zde hraje také Bill Nighy, Kenneth Branagh, Eddie Izzard nebo Tom Wilkinson - všichni nacisti jak poleno. Ale Singerova režie je naprosto úžasná a před jeho schopnostmi smekám. Myslím, že spiklencům z 20. července vytvořil důstojný památník, byť to ve filmu vypadá, že se jim osudný den zadařilo mnohem víc, než jak tomu asi bylo ve skutečnosti. (26.07.2013)

Singer je talent nevídaný, protože i když celou událost znáte důvěrně od školních škamen, daří se mu vytvářet napětí a operovat chladně, perfekcionalisticky a vpravdě germánsky precizně... jenže i tak mě průběžně napadalo, jestli by nebylo lepší ponechat Germánovi, co je Germánovo, už proto, že v disciplíně vyrovnávání se s minulostí na filmovém plátně naši sousedé nasbírali tolik medailí, že mají nejvyšší medailový stupeň zajištěný, i kdyby zbytek dějin strávili šťouráním v nose. Britští herci jsou fajn, britská angličtina v filmu o nacistickém Německu už méně a místo Stauffenberga jsem pořád viděla jenom Cruise s páskou přes oko. Nějak mu víc žeru záporné nebo aspoň nejednoznačné postavy, zatímco tady to byla taková óda na rytíře v zářivé zbroji zachraňující pobloudilou, avšak milovanou Vaterland, že jsem v duchu Singerovi adresovala slova jednoho svého literárního oblíbence: "Hraj šachy, tam bude všechno podle tvého gusta. Na jedné straně černé, na druhé bílé a všechna políčka stejná." (20.10.2011)

Singer se sice nevyhnul určité hollywoodizaci příběhu, tedy zjednodušení pozadí, motivů a charakterů postav, ale udržel to v mezích únosnosti. Snad jen gen. Olbricht je tu až moc váhavý a bojácný, taky mi vadí užívání hodnosti seržant, která ve Wehrmachtu neexistovala. Atmosféra je hutná a napínavé je to až do konce, a až na jednu výjimku je to osekané o patetické rozlučky, což kvituji s povděkem. Skoro mi bylo líto, že to netrvalo trochu dýl, aby bylo možno víc rozvinout důvody jednotlivých aktérů a jejich povahu. Pozdrav pro Kennetha Branagha. A rád jsem zahlédl pár tváří z Pádu třetí říše. (14.02.2009)

Brilantně vylíčený film z prostřední bláznů a fanatiků. Valkýra mě naprosto uchvátila, vtáhla do děje a nepustila do teď. I když jsem věděl, jak to všechno musí skončit, přesto jsem doufal v nějáký filmový zazrak, který by změnil historii. O tu se zajímam poměrně dost a II. WW je moje oblíbená zastávka v ziskávání různých informací a dokumentů, přesto ale nevím, zda je vše vylíčeno do nejpřesnějších detailů, nebo mírně upraveno pro oko běžného diváka. Tento film není o hrdinném Cruisovi, ale o chabém charakteru Hitlerových vlezdoprdelků, kterým strach zatěmnil zdravý rozum. 90% (31.01.2009)

Zajímalo by mě, jakej pračůrák promítal v Cinema city v Praze na Flóře, 14.2. film Valkyra ?? Ten degen, totiž pustil film normálně jen na prostředek plátna v jakýmsi rámečku, nejspíš ve formátu 4:3 nebo spíše ve formátu mini : mini. Zbytek plátna, no zbytek, většina plátna byla "mrtvá". Za tohle jsem Vám, milá společnosti Cinema city dal prachy naposled, to si je příště radši strčím do prdele, pak je vytáhnu a sežeru, než abych je dal takovejm sračům jako jsou promítači v Cinema City. Mimochodem jestli je tady ještě někdo komu se tohle v Cinema city stalo, tak ať dá vědět, zavolám partu zfetovanejch uživatelů CSFD s kleštěma a letlampou, tady pro pana promítače a jeho prdel pozná středověk. K samotnýmu filmu nemám moc výhrad, možná kdyby byla věnována pozornost vývoji ve vlčím doupěti krátce po atentátu, přispělo by to na větší dramatičnosti, ale těžko říci, protože pidi prostor na kterej nám ta cvičená opice z promítací kabiny pustila Valkyru, umožňoval dobře si vychutnat leda tak tu černou pásku přes Cruisovo kukadlo, ta se na ten flusanec, na kterým se promítalo, totiž jako jediná vešla celá. (25.02.2009)