Tokio!

Nikdy jsem nezastíral, že nemám rád povídkové filmy, podobně jako nemám rád žánr povídky ani v literatuře. Většina povídkových filmů má podle mě rozkolísanou úroveň a jednoduše mě nebaví, protože ve filmu upřednostňuju něco jiného. Nejinak je tomu zde, Tokio! je podle mě rozporuplná pakárna, byť ne zcela prosta zajímavých momentů. Nejlepší mi přijde první část od Gondryho, druhá od Caraxe je skrz naskrz divná a třetí od Joon-ho Bonga je prostě jen nudná. Nové zhlédnutí po letech mě utvrdilo v tom, že na původních třech hvězdách nebudu nic měnit - tenhle film mě prostě obloukem míjí, i když nepochybuji o tom, že své diváky si to našlo. (15.07.2013)

Kde jsou ty časy, co nám byli Japonci ukazováni jako skromní, milí a spokojení lidé. Hodně proto udělala Věra Čáslavská, co u nich v Tokiu 1964 získala hodně zlatých medailí. Líčila nám tamní kulturu jako svět bohulivých občanů a to prosím ani ne po dvaceti letech, co Japonsko bylo nacističtější než samotní Němci. Inu - inu. Japonci stále sice vykazují, že pracují nejvíce na celém světě, ale současně už je tam silná generace lidí, co se proti tomu bouří, nudí je práce, kde si připadají jako roboti, takže vznikají dramata, a jedno z nich je i tohle! (21.09.2010)

Téma osamění či odcizení a stranění se lidské společnosti v podobě nenadálé a poeticky prosté (Gondry - **), zpracováním i obsahem nezvyklé, neučesané a kontroverzní (Carax - ***) a nakonec milostné, citlivé a mile podivínské, jako i nenuceně alarmující (Bong - ***1/2). Zápletky v jednotlivých povídkách jsou však natolik ojedinělé, že by se jim mnohem lépe dařilo v celovečerním formátu, než ve zdejší, lehce nedopečené verzi. (02.06.2009)

Surrealistické trio příběhů, které na mě působí více jako soukromý experimentální film tří režisérů, než jako povídková pocta Tokiu. První Gondryho povídka jasně ukazuje, kdo že je jejím tvůrcem, a tak i její fantasy snový konec není vlastně nijak překvapující. 7/10 To se z mého hlediska ovšem nedá říct o druhém příběhu, který mě vyděsil a podivně rozesmál zároveň. Nejsem si vůbec jistý, jak by měla epizoda Leose Caraxe působit, ale je možné, že až někdy uvidím popravu člověka, tak si několikrát vlepím facku. 4/10 Poslední povídka mi přišla nejasijštější a pominu-li její konec, dokázal bych si ji představit i jako celovečerní film. 7/10 Celkově 6/10 (07.10.2012)

Nerád hodnotím poviedkové filmy ako celok, tak sa budem snažiť okomentovať to zvlášť. INTERIOR DESIGN - Ničím až tak zaujímavý príbeh so štipkou surrealizmu v podaní premeny ženy v...- 3*. MERDE - Už som mal tú česť sa stretnúť s postavou Denisa Lavanta požierajúcu kvety a všetko nepožívateľné v artovom filme Holy Motors a tak ako ma Leos Carax nedostal v HM, tak ani v poviedke v TOKIO - 2*. SHAKING TOKYO - Určite najzaujímavejšia poviedka, ktorá zachraňuje celý film. Pekne rozprávaný príbeh muža, ktorý kvôli žene opúšťa svoj dom po 11 rokoch. Natočené veľmi štýlovo a dávam 4*. (17.03.2013)