Projekt X

Nabízí se samozřejmě v první řadě otázka, zda je v pohodě vypustit něco podobného do světa plného podobně smýšlejících mladých lidí, protože zavírat liliputa do trouby vážně není fajn, sjíždět otcovou károu do bazénu taky ne a skákat ze střechy domu jakbysmet. Ale je to o dvou pohledech. O zcela morálním, kdy tvůrci mladíkovo počínání ještě opepří závěrečným pokyvujícím/pochvalným dotazem otce „kolik lidí vlastně na party dorazilo“ a pak o tom zcela zvrhlém pohledu, který je v každém z nás. Jednou za čas si pořádně od plic zablbnout, vyřádit, i když v našich končinách není tak úplně snadné zasadit podobnou akci do reálného života, protože politou zdí nebo pozvraceným záchodem to skutečně jen začíná. Možná je to tím, že málokdo asi nechá zajít narozeninovou party tak daleko a dovolí překročit práh domu stovkám neznámých lidí. Vše trochu reálné pak definitivně končí s magorem a plamenometem v jeho rukou. Když ale hodíme přehnanost stranou, můžeme se slušně pobavit nejen etudou s nasraným sousedem, (ne)spolehlivou „ochrankou“ nebo překvapivě vtipným kámošem-hlavním organizátorem k pohledání. Found footage teď hodně láká, atmosféra je díky tomu dvojnásobně podpořená, tady navíc přítomnost kameramana v ději nikterak neruší. Právě gradaci není co vytknout a ona „domácí kamera“ dodává celému kousku slušný šmrnc. Nakonec proč ne (s ohledem na tuzemského diváka se divím, že byl snímek stažený z české distribuce), i přes řadu výhrad taková zvláštní pocitová spokojenost!! (05.07.2012)

Může mi někdo vysvětlit, co to mělo být? Stále, i když stále zoufaleji jsem doufal, že se z toho něco vyklube. Něco víc než je hodinu a půl trvající pařba. Zbytečně. Prostě příběh, kterak se debil, připosranej debil a tlustej debil rozhodnou udělat párty, na kterou se jen tak nezapomene. Přijde tam spousta lidí, z tria debilů (hlavně z připosranýho debila) jsou legendy, protože se párty zcela vymkne kontrole a končí devastací čtvrtě. Jupí...? 0% (12.02.2014)

Jojo, tyhlencty kalby já dobře znám. I když u mě probíhají krapítko odlišně, anžto jsem malý tlustý plešatý a osamělý, čili nemám žádné přátele a musím si vystačit sám se svým laptopem. Občas si na večer sednu doma do kuřárny, vezmu s sebou noťas a nezřízeně chlastám. Vzhledem k létům tvrdého tréninku na mě alkohol působí jen minimálně, přesto jsem si z čiré zvědavosti naposledy zapisoval deset fází, kterými postupně, s přibývajícím alkoholem, prochází moje mysl. Zde jsou moje postřehy: 1) Rudnou mi tváře. Debilně se usmívám a myslím si, jak jsem roztomilý. 2) Pobroukávám si a tančím do rytmu nejlepších písní od Karla Gotta. Jde mi to výborně. 3) Píšu si s holkama na facebooku a všechny mě nespoutaně balí, nedokážu si to vysvětlit. 4) V rádiu začali hrát Kluse. Nostalgicky pláču a chci změnit svůj život. Udělám pro to vše! Pak moji pozornost zaujmou sušenky na stole. 5) Chci si zapálit další cigaretu, ale všechny za podezřelých okolností zmizely. Oblékám si negližé a vyrážím do nejbližšího baru pro krábu. Po cestě hlasitě zpívám Anetu Langerovou a se všemi se přátelím. V baru požádám barmana o ruku a po odmítnutí se vracím domů. 6) Cítím se výborně. Kouřím pivo, piju cigára a je mi fajn. Píšu na facebook status, který nedává smysl, a strašně se tomu směju. Jsem tak zábavný! 7) Po cestě na záchod jsem zakopl o kočku a to žádnou nemám. Zadávám si do googlu fórum asijské ekonomiky a opravuju Číňanům gramatiku. 8) Klávesnice na notebooku se začíná chovat podezřele. Písmenka samovolně mění svoje pozice, nemůžu najít enter. Čísla zmizely úplně. Mluví na mě kaktus. Nechápu… proč furt otravuje. Toužím po sexuálním styku se svojí čivavou, ale ihned myšlenku polykám, nemám totiž kondom. 9) Nemůžu najít správný východ z místnosti. Vždycky když projdu dveřmi, vrátím se na stejné místo. Podlaha začala dělat přemety a ze stropu začalo sněžit. Umím mluvit klingonsky. Na návštěvu přišel Tokijský novoroční ohňostroj a dvě prostitutky. 10) Jdu si do lednice pro druhé pivo. (24.03.2014)

Proč proboha se film tváří jako found footage, ale zároveň neustále porušuje nepsaná pravidla žánru? To asi neví ani režisér. Navíc k tomu není žádný důvod! Takže tu máme velké množství střihů, montážní sekvence, nediegetický hudební doprovod, zpomalené i zrychlené záběry a samozřejmě kamera natáčí i v situacích, kde by asi vůbec být neměla (školní šatny, scény pod vodou, atd). Kromě toho je film předvídatelný, až to bolí (trpaslík, podivný kameraman Dax, military maniak T-Rick), a předává zatraceně podivné morální poselství. Podobně jsem se cítil už u Hangover 2, ale tady je to ještě výraznější. Hlavní hrdina, neznámý loser Thomas, nakonec dosáhl svého cíle a prorazil. Lidé ve škole mu tleskají, jeho holka ho miluje. Co bude dělat za dva roky se neřeší, hlavně že se tu objeví Jimmy Kimmel, a hraje tady Metallica. METALLICA na nějaký debilní discopárty!! (17.04.2013)

Pôvodne som chcela dať odpad, pretože v podstate nič nového to nebolo. Polonahé baby (už po prvých 25 minútach som si vravela, že jak to, že sa tam ešte žiadne prsia neobjavili a ejhle po 33 už sa baby vyzliekali) chľast (samozrejme, šak asi na šalátovú misu neprišli), drogy, výtržníctvo, olizujúce sa baby čo to hrajú akože na sexy lesby, sexujúce páry bla bla proste nič nového a nič pre mňa zaujímavého, takéto filmy ma nikdy nebavili a asi nikdy pre ne pochopenie mať nebudem. Zrejme starnem. Ale musím uznať, že to ako sa na konci celá párty vyvinula bola vážne pecka a bola tu veľmi dobre zvolená hudba. Tak dám aspoň tú jednu hviezdičku. (30.05.2013)