Fantom opery

Shodou okolností jsem nedávno byl na české verzi tohoto muzikálu s opravdu zdařilou výpravou, kostými a v neposlední řadě i hereckým ztvárněním. Záznam z představení z Royal Albert Hall jsem si tedy rád vychutnal. V angličtině s českými titulky bych řekl, že mnohem více (v rámci možností samozřejmě, zejména dialogy zpěvu, živý orchestr ani kvalitní reprosoustavou nenahradíš)! Famózně vzrušující okouzlující hudební motiv je nestárnoucí a neoposlouchatelný. Tento televizní záznam, toto speciální představení, bylo obohaceno bonbónkem. Co bonbónkem, pořádnou pěveckou bonboniérou v závěru. (31.12.2018)

Působivé výroční představení gotického muzikálu Fantom opery včetně přídavku, kde vystoupí autor a další účinkující z původního sboru. Pro mě jsou halvně výjimečně temné motivy s fantomem, kde hudba dosahuje vrcholu a dokážu pak překonat i mírně slabší vtipnější pauzy o zkoušení v divadle. Hlavní je však obsazení a zde mají autoři obrovské plus, protože vybrali nejen velice charizmatického a hlasem výrazného Ramina Karimloo, ale hlavně neuvěřitelně krásnou (hlasem i vzezřením) Sierru Boggess. Nedivím se, že fantom dokáže vložit do hlasu tolik emocí, když jde zrovna o tuto ženu:). Jedna ubraná hvězdička je za fakt, že video/tv nedokáže přenést pocit sezení v Albert hall dokonale ( i když mnohem je v režii a blízkosti k účinkujícím lepší). (27.12.2015)

Tohle je jednoduše nejkrásnější muzikál, který znám. Ty písně jsou prostě nádherné a já na ně nikdy nezapomenu. V tomhle provedení je muzikál skutečně pompézní, navíc se zde na konci objeví původní sestava i se Sarah, která si zde zapěje s různými Fantomy z různých verzí uvedení muzikálu. Monstrózní, krásné, děsivé a nezapomenutelné. (15.05.2015)

Pred rokmi som videla filmové spracovanie Fantóma opery a bola to láska na prvý pohľad. Odvtedy som veľmi túžila po tom, aby mi raz bolo umožnené vidieť aj divadelné spracovanie. Tento môj sen sa mi splnil pred necelými troma týždňami, kedy som mala tú česť vidieť tento muzikál live v Soule a mala som zimomriavky celý večer. V hlavných úlohách sa predstavili Brad Little v úlohe Fantóma, Claire Lyon v úlohe Christine a Anthony Downing v úlohe Raoula. Bol to jednoznačne môj najlepši kultúrny zážitok a nikdy na toto predstavenie nezabudnem. Tento divadelný záznam v hlavných úlohách s Raminom a Sierrou je úžasnou pripomienkou toho, čo som videla v ten večer v Soule, i keď mi zároveň ponúka aj možnosť komparácie medzi nimi. V naštudovaní boli malé rozdiely pokiaľ ide o kulisy, ako napr. úvodná scéna s lustrom, ktorý v tomto zázname už visí, avšak v predstavení v Soule bol na začiatku na zemi zakrytý (podobne ako tomu je vo filme) a za hudobného doprovodu ho postupne dvíhali, čo zintenzívnilo zážitok (bolo to naozaj úžasné a nezdržala som sa sĺz dojatia). Ramin Karimloo, ktorý hrá Fantóma v tomto zázname je úžasný a naozaj som si ho užívala (i keď Brad Little na mňa zapôsobil viac), avšak Sierra Boggess ma aj napriek svojmu úžasnému speváckemu výkonu herecky až tak neoslovila. Aj napriek tomu však bolo sledovanie tohto divadelného záznamu zážitkom a rozhodne sa k nemu budem často vracať a v duchu spomínať na ten úžasný večer v Soule. (27.12.2012)

Něco naprosto neuvěřitelného a překrásného. Závan dokonalosti z jiného světa. Muzikál, jehož zhlédnutí mnou hluboce otřáslo a jako mávnutím kouzelné hůlky ze mě sňalo všechnu chmury - tento hudební skvost mě naplnil takovou radostí ze života a dobrou náladou, jako nic předtím. Už několik dní v kuse se vznáším duchem zcela nepřítomný a pořád dokola si pouštím na Youtube nejlepší čísla, především pak duet Fantoma a Christine "The Point of No Return", který je možná tím nejkrásnějším muzikálovým duetem, jaký jsem kdy slyšel. Jaká božská hudba, jaká libozvučná angličtina, jaký vzrušující text! Nejradši bych se rozběhl do ulic a zpíval si Past the point of no return / The final threshold / The bridge is crossed, so stand / And watch it burn / We've passed the point of no return... V neposlední řadě pro mě tento muzikál znamenal zásadní objev Sierry Boggess, která mě neuvěřitelně nadchla a prostoupila nejhlubším obdivem k jejímu nebeskému zpěvu a kráse (naposledy na mě takto snad zapůsobila jen Anna Netrebko v záznamu inscenace opery G. Verdiho La Traviata ze Salcburského festivalu v roce 2005). Dlouhá slova chvály by bylo možno vršit i na fantastické kostýmy, výpravu, choreografii a pěvecké i herecké výkony celého ansámblu. Pozoruhodně dlouhá děkovačka na konci se samotným Webberem mě pak už jen prostoupila jistotou, že lepší muzikál jsem doposud neviděl. Skvost, pro nějž by bylo 10 hvězd málo. (31.12.2014)