Prohnilí

Příjemný a napínavý detektivní thriller s půvabně lehkým humorným nadhledem. O stavu zkorumpovanosti v policejním sboru, kterou zastupuje montmartrský policejní inspektor René Boirond (skvělý Philippe Noiret). Který za úplatky přehllíží drobná porušení zákona. Jeho nový parťák Francois Lesbuche (dobrý Thierry Lhermitte) musí projít přerodem z naivního idealisty v plnohodnotnou součást policejního sboru. Mimo jiné také zjištěním, že přilišná poctivost se může zle vymstít. Zlomem jeho proměny je půvabná manipulátorka Nataša (Grace De Capitani), velmi náročná společnice v samotě. Z dalších postav: Reného partnerka Simone (Régine), policejní komisař Bloret (Julien Guiomar), který si mimoděk přivodil závislost na heroinu, a teroristický obchodník Camoun (Bernard Bijaoui), kterého se rozhodne ústřední dvojice okrást, aby si mohli splnit své sny. Vlídná korupce je přípustna, ale i tak má každý svůj sen, pro který je často schopen udělat velmi mnoho. Zábavné i napínavé. (02.03.2011)

Králem francouzské komedie pro mě není nikdo jiný než Claude Zidi, režisér, který dokázal dokonce i z Pierra Richarda vykouzlit něco více než jen totální nemehlo. Claude Zidi nám tentokráte servíruje příjemnou komedii o dvojici notně zkorumpovaných policistů, kteří se prostě umí ve svém oboru otáčet. Především poklidné a nenucené herectví Philippeho Noireta je jako balzám na duši. (21.12.2009)

Drsná, hořká, temná a naprosto vynikající komedie Clauda Zidiho. Většina jeho filmů jsou na vysoké úrovni a jsou zábavné a aktuální i dnes. A v jejich popředí je příběh dvou "prohnilých" poldů ostříleného Reného a mladého elegantního Francoise. V jejich rolí naprosto excelovali Philippe Noiret a Thierry Lhermitte. Abych pravdu řekl, už dlouho jsem se takhle nepobavil. Ale "Prohnilí" zdaleka nejsou jen dobrou zábavou. Je to zároveň ponurá a napínavá sonda do podsvětí Paříže a o svérázných praktikách tamních ochránců zákona. (20.05.2006)

Povedené rozvedení jedné z hlavních zkušeností kriminalistiky: Nejlepší polda je vždy ve skrytu zločincem. Nevěříte? A kdo to byl Vidocq -slavná postava francouzské historie? A jak skončí u Balzaka Vaultrin (viz závěrečná kapitola knihy Lesk a bída kurtizán)? Mimochodem - i sám Watson to tvrdí o Holmesovi! René je prostě ten sympatický most mezi podsvětím a spořádaným světem. A Francois je dobrým žákem, jen si to musí přiznat. Nejvíc mě však dostala Noiretova dikce a zabarvení hlasu. (13.05.2009)

Na CSFD jsem registrovaný víc jak 5 let. Za tu dobu jsem profil filmu Prohnilí navštívil snad stokrát a pokaždý jsem hrozně moc chtěl napsat, jak moc tenhle film miluju, ale vždy to dopadlo stejně. Ubíhala minuta po minutě a já ze sebe nedostal ani slovo přitom mám v hlavě snad každou scénu, každej dialog i každý gesto, ale copak sem můžu dát jako komentář fotku svý krásný a chytrý hlavy ? No a postupně jsem vždy začal přemýšlet co sem vlastně napíšu a jak to sem vlastně napíšu a pak jsem se vždycky zarazil a říkal si, tohle je upřimnost ? Takhle se píše od srdce ? "Ne, to radši nepiš nic." odpověděl hlavě můj pocit a já to zase zabalil. Až teď, po včerejšku mě došlo jak je to snadné. Vlastně se stačí jen podělit o pocity, které zažívám už od roku 1984. Ty pocity jsou už 25 let pokaždé stejné. Je to jako, když se konečně dočkám polibku od holky, po který toužím už delší dobu. Na ten pocit nikdy žádnej kluk přece nemůže zapomenout a stejně tak nikdy nezapomenu na dva okouzlující sympťáky s policejní plackou a rošťáckým výrazem ve tváři, na oprýskaný baráky pařížského Montmartru a jeho svérazné obyvatele, na vlak který přiváží na pařížské nádraží nadšeného zajíce Thierry Lhermitteho, jako nového kolegu starého protřelého mazáka Philippa Noireta, na jejich první setkání, na všechny ty finty, fórky, sázky na koně, večeře v ruské restauraci, vtipné dialogy, romantické chvilky, na vznikající přátelství dvou skutečných chlapů. A na ten překrásný konec? Tak na něj budu vzpomínat snad i v hrobě. A po tomhle všem najednou začne hrát geniální hudba Francise Laie, vynoří se závěrečné titulky a já mám strašnou chuť žít - tomu se říká pocit absolutního štěstí. (31.08.2009)