Reklama

Reklama

Komedie Dobrodružství rabína Jákoba, natočená režisérem Gérardem Ourym, je jedním z mála vynikajících filmů Louise de Funese, který nebyl v našich kinech uveden. Funes si v něm svým typicky žlučovitým způsobem zahrál bohatého francouzského podnikatele, který nemá nic proti cizincům, pokud to nejsou zrovna černoši, Židé nebo Arabové. Nejlépe by asi bylo, aby na světě žili jen samí čistokrevní bílí Francouzi. V nejméně vhodnou chvíli se však dozví, že jeho šofér je Žid a že on sám se zapletl do jakési politicko-teroristické honičky kudrnatých Arabů. Aby unikl svým pronásledovatelům a zachránil si holý život, musí se převléknout za židovského rabína, a sehrát tak hlavní roli na oslavách pařížské židovské obce. A nejen to, musí podstoupit i koupel v kádi plné žvýkačky a sypajících se bonbónů. A tak různé zážitky a dobrodružství postupně otupí hroty jeho „předpojatosti“. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (224)

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

"Jákobe, poznáváš mě? - A ty mě poznáváš? - Ne. - Tak tím líp." Rabín Jákob má gangsterský rozjezd, a poté se postupně mění v bláznivou taškařici, plnou převleků, omylů a celkově humorných scén, u nichž jsem se nejednou od srdce pobavil. Sekvence ze žvýkačkové továrny neměla chybu - zejména volání na policii. Chvílemi mi film díky své "multi-kulti atmosféře" připomínal jakéhosi ("lehce" nekorektního) předchůdce Co jsme komu udělali?. Jediné, co mi maličko lezlo na nervy, byla linie se svatbou - jinak jsem byl spokojený. Snad jen škoda, že už se k dabingu nedostal mistr Filipovský. ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Klasický Funésův film, u kterého jsem se jako vždy parádně bavil. Funes je zde prostě opět excelentní, hlavně ve scénách v továrně na žvýkačky. Opět je tu několik nezapomenutelných výroků: " Jak se jmenujete?" " Žluva, jako ten pták". V tomto filmu me úplně nejvíc extra vadil dabing s Krampolem. Není to Filipovský a není to ani pravý zástupce. JInak pocity z filmu mám dobré, Louis prostě v kondici... 100%. ()

Reklama

Pink.Panther 

všechny recenze uživatele

Gérard Oury zde zůstává věrný konvenčním principům, narativním a dramaturgickým a vyrobí další Funesův kinohit. I když měl ve stejné době ve francouzském kině Belmondo Muže z Acapulca ä Delon Dva muže ve městě, Funes je s Rabínem opět převálcoval. Nejsem fanoušek tohoto filmu a tak nejzajímavější mi připadá, že Datlovu dceru tu hraje tehdy neznámá Miou-Miou. Objeví se tu ale jen na pár záběrů. Film nesmírně trpí skutečností, že tu není dabing FF. Nahradit Františka Filipovského v dabingu na Funese to je takový dabérský oříšek. Asi není žádným překvapením, že tento se nikdy nepodařilo rozlousknout. A tak v rámci nouze bych ani Krampolův pokus úplně nezatracoval. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Neobehranost prvnímu setkání s cholerickým rabínem výrazně pomáhá, stejně jako Funesova drobná rozšíření výrazových prostředků. Výrazné hvězdičkové zaokrouhlení nahoru pak patří prostoduché odvaze čt uvést film v době další z válek kolem Gazy v letech zjitřených radikálními kroky všech stran, odvaze snad větší, než nápad původního fr. distributora poslat film do kin ve dnech jomkipurské války. ()

Colonist 

všechny recenze uživatele

Musím se přiznat, že tohle byl první film s Funèsem, na který jsem koukal pouze v originálním znění. Když není verze s Filipovským, tak raději originál, než poslouchat příšerného Krampola. Dobrodružství rabína Jákoba je dobrá komedie, ale něco jí chybí (a teď už neomílám jen dabing). První půlka filmu je svižná a plná honiček, jenže jak se Funés převlékne za rabína, tempo trochu poleví. Katolík, který se vydává za rabína a nemá o židovských tradicích ani páru, z toho mohlo vzniknout plno komických situací. Pár jich bylo, ale ne tolik, kolik bych čekal, zvláště vzhledem k té první půlce, která byla takovou crazy jízdou. Ale co, tady nejde jen o humor, film má v sobě ukrytou i určitou myšlenku... ()

Galerie (69)

Zajímavosti (16)

  • Vrtulník v závěrečné scéně není zmiňovaný Aérospatiale Alouette, ale Aérospatiale Gazelle. (gug)
  • Když Datel (Louis de Funès) zdraví židovské rodiny jmény, která čte na vývěsních štítech obchodů, osloví jednu rodinu podle reklamy na džíny levisky jako „Drazí Levisové“. Zakladatel firmy Levi Strauss byl ve skutečnosti Žid. (jan.hryz)

Reklama

Reklama